V poslední době se mezi lidmi šíří divoké zvěsti o různých nemocech a onemocněních a zvláště, když člověk prodělal covid nebo nějakou virózu nebo chřipajznu, která se chovala a působila jako covid, tak z toho má hromada lidí docela dost a dlouhodobě rozhozené zdraví. Většina postižených to popisuje jako únavový syndrom, vždycky říkám, že s únavovým syndromem jsem se již narodil, ale i bez humoru a naprosto vážně, něco podobného mi otravuje život už delší dobu. Není snad blbějšího pocitu než permanentní únava, díky níž se vám všechno zpomaluje, včetně myšlení. Když to řeknu trochu jinak, mně je jedno, co to je, jak se to jmenuje a odkud to k nám přišlo, ale vůbec mě nebaví, když se ráno, kolem desáté probudím a nejraději bych znovu usnul a pokud se mi podaří vstát, tak hned mám pocit, že nejlepší, co bych v tu chvíli mohl udělat, je znovu si lehnout a usnout. Protože se celý svůj život zabývám cvičením a meditacemi, zkoušel jsem najít jakýkoliv proveditelný postup, jak na neustále přítomnou únavu vyzrát, jak ji „rozchodit“ nebo rozcvičit a nakonec se mi povedlo dát dohromady tři cviky, které nejsou známé, žádný internetový radil vám nic podobného neporadí a nyní, po určité době zkušeností bych řekl, že je to asi jediná možnost, jak bez léků a podpůrných látek a podobných prostředků zvládnout vlny únavy, která vás fackuje ze všech strach a je zdánlivě nekonečná. Chce to jediné, vydržet zpočátku 5 až 10 minut denně poměrně jednoduchého cvičení, později prodloužit dobu cvičení na čtvrthodinu až půlhodinu denně. Navíc je to cvičení, při němž se super medituje, východní školy se mohou jít se svou vlastní nabídkou zahrabat, naše škola by mohla být o mnoho lepší, ale ještě uvidím, jestli si náš národ zaslouží titul „národ, ovládající supermeditace“.
Jako vždy, když vidím podobnou sestavu, musím si vzpomenout na svého otce, který měl tři sestry a vždycky, když se všichni sešli, tak jsem říkal, že je to jako spojení Dostojevského a Čechova – Idiot a Tři sestry. Ale to jen tak bokem, důležité je, že víte, že kdyby bylo nejhůře, máte stále možnost dostat se pomocí mého cvičení a mých meditací opět do stavu poměrného zdraví, aniž byste museli do sebe cpát léky nebo potravinové doplňky.
Samozřejmě, že na internetu najdete plno nabídek na rozličné cvičební postupy, už jsem si všiml i jógy na židli nebo cvičení na kuchyňské židli, je to výhodné, nemusíte běhat do fitka, stačí dojít si do kuchyně a když víte, jak si sofistikovaně sednout a jak si přitom rafinovaně protáhnout svaly, klouby, šlachy, kolena, lokty, tak už ke štěstí rozhodně nic víc potřebovat nebudete.
Teď jsem si vzpomněl na jednoho z našich multiinstrumentálních umělců Jana Saudka, který byl znám tím, že do vysokého věku prováděl divoká gymnastická cvičení, díky nimž sklízel dalekosáhlý obdiv všudypřítomného publika (podívejte se na dědka, jak tady mrská kliky a shyby a dělá výmyky jeden za druhým, úplně jak za mlada) – a jak dopadl. Najednou se ozvala osteoporóza nebo co a s výživným cvičením byl konec – vymknutá z kloubů doba šílí a kdo chvíli stál, už stojí opodál.
Podobně blbě, možná ještě blběji dopadl kulturista Coleman, tedy Ronnie Coleman, stonásobný vítěz Olympie nebo kam to až dotáhl a najednou je rád, když dosáhne na svůj invalidní vozík, umělé klouby, umělá kostra, umělá páteř, umělá hlava a já nevím co ještě, no ale dobře, když to někoho baví, nechť se v tom vyžívá, ale podle mého názoru by zrovna v podobných případech budoucnost sportu být neměla.
Je škoda, že mnoho známých a významných osob a osobností doslova prdí na svoje zdraví a svou kondici, ať už je to Arnold nebo Sylvestr, když to vidíte, jak pánové dopadli, je jednomu do pláče. A to už vůbec nemluvím o nejbohatších lidech světa, kterým je naprosto jedno, že si s nimi ku stáru příroda doslova vytírá prdel, nikdo z nich, přestože mají peněz, že se jim ani nevejdou do manželské matrace, nejsou schopni si zaplatit fungující léčbu a trénink zaměřený proti drtivému působení časové gravitace. Přitom to není zase nic až tak složitého, aby se svému „nestárnutí“ nebo „zachování vyšší kondice“ nemohl věnovat v podstatě každý. Lidské myšlení je v tomto směru skutečně hodně složité a komplikované.