Už jsem o tom několikrát psal a musím to opakovat zas a znovu, pokud chce člověk žít takzvaně „zdravě“, tak pro to může občas něco užitečného udělat. Přestane kouřit nebo kouřit vůbec nezačne, přestane pít alkohol, popřípadě se bude alkoholu vyhýbat jak čert kříži již od dětských let, bude se zdržovat v hygienické, zdravě žijící společnosti s denně čistými ručníky a vyvařenými zubními kartáčky a může se z něj dokonce stát i vegetarián nebo vegan, popřípadě začne do sebe sypat různé suplementy, výživové doplňky, organicky vázaný vápník a hořčík, denně chodit na sedm minut na sluníčko, tři a půl minuty zepředu, tři a půl minuty zezadu, vitamín D mu potom bude stříkat z uší, omezí masturbaci na nejnižší možnou denní dávku, přestane sledovat porno, zvláště takové to úchylné, kde vystupují úplně nazí pornoherci, za současného vědomí, že člověk většinou zažije větší vzrušení při kontrolním procházení svých účtů, leasingů a hypoték – no, abych to zase zbytečně tolik nekošatil, každý prostě ví, že pokud chce zdravě žít, tak pro to musí něco udělat a to něco najde ve správné stravě (jsme to, co jíme, většinou se transformujeme už během jídla, třeba se proměníme v chobotnici nebo v mrkev) a pokud chceme jít ještě dál, tak budeme muset denně ujít či ušlápnout 5 až 6 tisíc kroků o průměrné délce 75 centimetrů a tak dále.
Hloupá otázka je, jestli je to pravda, i když se to papouškuje prakticky všude, možná by nám to samé řekl i papoušek v zoologické zahradě, možná by to řekl i krokodýl, který zrovna sežral ošetřovatele a čeká, až se z něho stane ošetřovatel, ale je to pravda nebo to není pravda?
Nebudu vás zbytečně napínat, není to pravda. Můžete se snažit od rána do večera, můžete se stravovat jak chcete svoje celkové zdraví tím nijak zvlášť neovlivníte. Stejně tak je zbytečné si namlouvat, že když budete sportovat a pít nápoje s c vitaminem, že se dožijete o kousek delšího života, i kdyby se mělo jednat o jeden jediný den. Vzpomeňte si na Bruce Leeho – Bruce Lee, mistr všech možných bojových umění zemřel ve dvaatřiceti letech během natáčení snímku Hra smrti, když si vzal prášek proti bolesti hlavy, načež upadl do kómatu a už se neprobral.
Vzpomeňte na známého brněnského siláka, herce a vynikajícího sportovce Frantu Kocourka, který zemřel náhle a nečekaně ve věku 44 let. Šel s kámošema na oběd do restaurace, sedl si ke stolu, položil kamarádovi hlavu na rameno – a měl to za sebou. Jak později psali, jeho smrt vypadala zpočátku jako žert, legrace. Teprve později přítomným došlo, že něco není v pořádku.
Občas si na Frantu vzpomenu, protože shodou okolností jsem se vrátil z emigrace z Německa v roce 1990 až 1991, kdy jsem zde začínal takříkajíc od nuly, bez majetku, bos – a bylo mi v té době 44 let.
Otázky života a smrti, stejně jako otázka správného životního stylu neboli cesty ke zdraví mě zajímaly už od dětských let. Říkal jsem si, že musí přece existovat cvičení nebo trénink, které dokáže prodloužit život. Ale proč se tomu nikdo ze slavných osobností nevěnoval a dodnes nevěnuje? Já sám jsem zkoušel všechno možné, vycházel jsem ze cvičení jógy a cvičení kulturistiky, nevynechal jsem ani kolové tance, gymnastiku a žonglování včetně artistiky a ekvilibristiky. Poznatky jsem získal zajímavé, akorát jsem o tom zevrubně až do detailů nikdy nepsal. Kdyby se mi podařilo dát dohromady návod, podle kterého by mohli cvičit i lidé starší, popřípadě nemocní či invalidní a lidé v důchodu a ono by jim to prodloužilo život, tak by to mohlo ohrozit státní rozpočet – stačí si živě představit, že by se najednou, třeba od letošního roku prodloužil všem obyvatelům České republiky život o dva roky. To už ale mluvíme o katastrofě, nemám pravdu?
Nejdříve jsem si říkal, že zcela logicky budou mít o prodlužování svých životů zájem lidé, kteří jsou bohatí, popřípadě jsou tzv. za vodou nebo na to prostě mají a prodlužování života ve zdraví a v plné kondici je bude bavit a bude mít pro ně smysl a význam. Avšak, jak to již kdysi, svého času konstatoval německý básník J. W. Goethe, šedá je každá teorie, však zelený života strom. Dodnes se mezi skutečně bohatými lidmi, tedy mezi lidmi, kteří by si to mohli dovolit, aniž by to nějak zatížilo jejich rodinný rozpočet nenašel prakticky nikdo, kdo by o prodloužení života projevil zájem. Což je svým způsobem úžasné, ale na druhou stranu je to i zarážející. Mluvil jsem s několika lidmi, kteří patřili mezi nejbohatší Čechy, kupovali si nesmyslně drahá auta a jezdili nebo spíše létali na nesmyslně drahé a náročné dovolené. Samozřejmě si kupovali obrovské pozemky v Praze a okolí, domy a byty, normálním lidem by se z toho asi protáčely bulvy, ale jak si vzpomínám, když jsem mluvil s jedním z nich, s třeskutým boháčem Fíďou a zeptal jsem se ho, jestli by si chtěl prodloužit pomocí celkem jednoduchého cvičení a meditací život, prakticky na neurčito, tak nechtěl. Říkal jsem mu, že když má veškeré finanční prostředky na to, aby tady mohl bezstarostně a beztrestně vegetovat jakkoliv dlouho, že by nebylo od věci, kdyby se vydal cestou spokojené dlouhověkosti, život máš jenom jeden a pokud tě občas baví, tak nevidím důvodu, proč neudělat všechno pro to, abych ho prodloužil. Na to mi řekl, víš, mně je to v podstatě jedno, já mám dost peněz na to, abych měl u sebe stále 7/24 nejlepší lékaře a nic lepšího už asi nikdo nevymyslí. Potom uprostřed svých nejlepších lékařů zemřel několik měsíců poté, co jsme hovořili na téma prodlužování života a zachování dobré kondice do vysokého věku.
Ještě přidávám svou fotku, kterou jsem dnes dělal, už jsem se dlouho nefotil, ale tak nějak mi připadá, že mně nic spotřebního, ani nic z hlediska zdraví nechybí. Prostě dobře vykrmený starší floutek. Nepřipadám si, že jsem ve věku, ve kterém se už zvesela umírá.
raven.argoni@seznam.cz