To je otázka, kterou si pokládám poslední dobou stále častěji. Zde je odkaz na článek, který mě zaujal – a hned si řekneme, proč mě zaujal.
Zaujal mě svou neodborností. Pokud se někdo pokouší rozebírat cokoliv v oblasti „sex vs. vztahy“ a není to skutečně kovaný odborník, vyzbrojený zkušenostmi, výcvikem a odbornými vědomostmi, tak většinou končí špatně. Třeba jako Guru Jára nebo doktor Cimický. Možná i zabiják doktor Weiss, kdoví…
Psychoterapie se v rukou diletantů tváří jako těžká odbornost, která se odvozuje od kognitivní psychologie, přičemž jedním z posledních předchůdců kognitivismu byl behaviorismus, který navazoval na asocianismus. Podle mého názoru je dobré vědět, že psychoterapie by měla probíhat pod dohledem psychoterapeuta a měla by se odehrávat ve skupině pěti až patnácti pacientů, neurotiků, tedy ne bláznů s psychiatrickou diagnózou. Na psychoterapii se mohou objevit lidé, kteří se běžně objevují na výkladu karet nebo na rozboru astrologických konstelací.
Těžko se mi přijímá myšlenka, že by se na psychoterapii mohli sejít pouze dva lidé, pacient a lékař (doktor, léčitel, psychoterapeut, psycholog, psychiatr). Ve dvou se dá provádět pouze psychoanalýza. Pacient mele nesmysly, které mu náhoda přinese na jazyk a psychoanalytik pacienta poslouchá, aniž by mu vstupoval do verbalizovaného toku myšlenek. Takže, když to zkrátím, pokud někdo tvrdí, že dělá psychoterapii v přítomnosti jednoho jediného zákazníka, pacienta, klienta, štamgasta, tak plácá nesmysly. To už by se dalo spíše uvěřit tomu, že je možné realizovat přednášku pro jediného posluchače nebo odháčkovat zamilovanou pacientku bez použití psychoterapeutova pyje.
To už jsem tady vyprávěl tu historku, jak pacienti čekají před ordinací na svého doktora, psychiatra a on tam přijde se svým malým synkem, patrně jdou rovnou z oběda a synek se ozve zvučným hláskem: „Tati, to jsou ti blbci?“
Zpátky k problému, bohužel se jeví tak trochu katastrofou, že se v současné době téměř nedá najít člověk, který by skutečně rozuměl psychologii, popřípadě psychoterapii a i když takového najdete, tak zase nemá potřebnou oficiální odbornost nebo papír na to, že si může popovídat o vašich problémech. Občas se mi zdá, že klasický šaman nebo kouzelník, který se poctivě stará o členy svého domorodého kmene, je na tom ohledně znalosti psychologie podstatně lépe než leckterý nositel Nobelovy ceny.
Psychoterapie a všechno, co souvisí s psychologií, souvisí také s magií, respektive s rituální magií a meditacemi na dosažení nesmrtelnosti. To byla otázka, která mě vždy silně zajímala a stále jsem si říkal, koho by nezajímala možnost dosažení nesmrtelnosti nebo alespoň možnost zpomalení stárnutí? Během své praxe jsem oslovil desítky tisíc lidí a poznal stovky lidí, z nichž každý něco důležitého řešil, ale brzy j sem si uvědomil, že všichni lidé řeší hlavně, jak to udělat, aby sousedovi přestala dojit koza nebo kdy už se konečně rozejdou dva, kterým nepřáli, aby byli spolu – a to bylo asi tak všechno. Otázky jako Jak dlouho tady budu strašit? Co mohu sám pro sebe udělat, abych si zachoval dobrou kondici do vysokého věku? Jak se vyhnu většině nemocí, včetně rakoviny? To byly většinou otázky, které absolutně nikoho nezajímaly. Když mi někdo řekne, že chce, aby zhubnul nebo že si chce najít partnera (partnerku), aby byl v životě spokojený a mohl se věnovat příjemné sexuální magii, tak zrovna tohle nikomu nevěřím. To jsou jen zástěrky, aby nebyla vidět snaha začarovat zatím ještě dojící kozu, popřípadě snaha rozbít jakž takž fungující vztah, který jinak též nikoho nezajímá.
raven.argoni.@seznam.cz