Já strašně nerad s někým spolupracuji, řekl bych, že to přímo nesnáším. Myslím tedy spolupráci takovou, jako když jeden dělník bude stavět rodinný domek dva roky, tak dva dělníci postaví ten samý domek za rok. Milión dělníků dokončí stavbu během minuty. Nemám nic proti spolupráci, když každý dělá svůj specifický úkol, například, já napíšu knihu, vydavatel ji vydá. V pohodě. Nechápu ale, jak mohli třeba bratři Mrštíkové společně napsat dramatickou hru Maryša nebo bratři Grimmové pohádky, to snad jedině tak, že to jeden diktoval a druhý psal. Zkoušeli jste to někdy? Bratři Čapkové si psali každý sám za sebe, jeden druhému se do řemesla nepletl, to ještě dokážu pochopit. Jinak by to ani nešlo – Jak pejsek a kočička bojovali s mloky nebo jak roboti z neziskovky RUR společně pekli dort. Prostě by to byly nesmysly.
Stejně jako se snažím s nikým nespolupracovat, tak nesnáším, když se mě snaží někdo řídit. To už je trochu větší problém, protože vždycky se v našem okolí najde hromada psychopatů, kteří chtějí ostatní lidi „zastupovat“, rozhodovat se místo nich, řídit je, vymýšlet pro ně pravidla a zákony, podle kterých je potom pod pohrůžkou násilí nutí žít. To je věc, na kterou si asi nikdy nezvyknu. Bohužel žijeme v mafiánsky strukturované společnosti, takže nezbývá, než se stále dokola přizpůsobovat, nosit roušky, nechat se očkovat a neprotestovat (ono není ani kde), když přijde nějaký Mengele, do úsměvu natěšený na nové pokusy na živém materiálu.
Proto také stále dokola opakuji, pozor, pozor, pozor, pokud v sobě pocítíte prudké nutkání někoho ovládat, omezit jeho osobní svobodu, přinutit jej, aby dělal to, co chcete vy, není s vámi něco v pořádku. Hlásí se duševní nemoc, psychóza, neuróza, obsese, nutkavé jednání, je celkem jedno, jak tento stav mysli stádo vědců pojmenovalo, základem prostě zůstává deprese nebo trauma z toho, že vás někdo neposlouchá, což může být míněno jednat tak, že vzhledem k vám je někdo „neposlušný“ a dělá si, co chce, ale může to být míněno i tak, že neposlouchá, co říkáte. A má blbý poznámky, když to říkáte, dle jeho názoru, moc dlouho.
Představte si, že by najednou členové naší vlády ztratili hlas a kdyby něco říkali, tak by to nebylo slyšet. Mohli by se vyjadřovat pouze pantomimicky nebo jen mimicky. Teď by na nás ministr financí zamával a pomocí gestikulace by se nám snažil sdělit, že vzhledem k otřesné inflaci, týkající se hrubého národní produktu se budou muset valorizovat důchody v omezeném rozsahu tak, aby to nenarušilo ukrajinskou vládou plánovanou dodávku letadel, tanků, zbraní a střeliva, takže je nezbytné, aby se důchodci hlásili přes datové schránky na Úřadu práce jako adepti na OSVČ.
A nebyl bych to ani já, kdybych vám na závěr nedal nějakou menší, leč užitečnou a proveditelnou radu – dělejte to, co vás baví, nenechte si do svých životů od nikoho kecat a pokud vás někdo donutí udělat cokoliv, do čeho nemáte ani trochu chuť, tak to prostě v rámci ukojení pudu sebezáchovy udělejte, ale přemýšlejte, jak se pomstít a jak mu to při první příležitosti desetkrát a bez milosti vrátit. Důležité je nezapomínat, cvičit, meditovat, udržovat se v kondici a v případě nutnosti jednat.
Doporučená literatura: Návody pro domorodé kmeny, jak se bránit proti misionářům.