Vraťme se na chvíli k mé nedávné úvaze na Facebooku.
Celý den jsem si lámal hlavu nad tím, jestli existuje Nic. Samozřejmě jsem k tomu nic nevymyslel a také mě k tomu nic chytrého nenapadlo… Jo, a ještě něco – kdyby existovala množina různých nebo i množina stejných, popřípadě srovnatelně velkých Niců, jak by asi vypadala? Jako jedno velké Nic? Mohl by se soubor různých Niců seřadit podle velikosti? Nebo tuposti? No a vidíte, zase jsme u politiky. Co byste k tomu řekli? Nic?
Stejně tak bych se rád vrátil ke své úvaze, nad níž si hlavu lámu od útlého dětství. Je možné vidět díru? To mi nikdy nelezlo do hlavy, jestli je možné spatřit díru, protože, určitě s tím máte i své vlastní bohaté zkušenosti – my nevidíme díru jako takovou, ale my vidíme to, co je kolem. A sami pro sebe to pomocí nervových buněk definujeme jako „díru“. Aha, je tam nějaká díra, vidím díru. Přitom ale nevidím díru, vidím okraje díry, ale od určité velikosti to již ani nevnímám jako „díru“, ale jako prázdno, popřípadě (v krajním případě) jako velké prázdno nebo dokonce vesmír, velké, nekonečné, neustále se rozpínající vzducho- a hmotoprázdno. Není to tak trochu na hlavu?
Dostáváme se tak k vysvětlení pojmu „nesmrtelnost“, protože není to zase až tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zatím nebo prostě do příštího článku můžete přemýšlet, proč se podle statistik dožívají muži nižšího věku (asi o šest let) než ženy. Další otázka je, jestli to odpovídá skutečnosti nebo je to pouhé statistické zdání. Když bude jeden člověk, který nebude mít vůbec žádné peníze a žádný majetek a v podstatě bude mít každý den hlad a nebude mít ani kde spát, tak když takový člověk bude existovat mezi nejbohatšími lidmi, tak se z hlediska statistiky bude mít docela dobře. Rozhodně na tom bude lépe, než středně situovaný člověk, žijící mezi desítkami až stovkami bezdomovců.