Co jsem to zase napsal za blbost? Vždyť přece žádný Den mužů neexistuje, no ale je to škoda. Kdyby existoval, tak bychom jej jistě řádně a svědomitě slavili. Jak by to asi dopadlo, kdybychom nechali obyvatelstvo zeměkoule o tomto návrhu hlasovat? Řeknu vám to rovnou, dopadlo by to nekontrolovaně, v podstatě by o tom rozhodli spíše ti, kteří by měli na starosti sčítání hlasů. Když se tak nad tím zamyslíme, můžeme si položit otázku, nechal by se i inženýr nebo programátor podplatit? Zrovna jsem si vzpomněl na Petra Pavla, jak se za ním rozjela paní Čaputová s gratulací, přestože volební hlasy ještě nebyly sečteny. Čaputová, která sama zvítězila s 58% hlasů, potřásla pravicí generálu Pavlovi, který zvítězil s 58% hlasů a zakrátko se vydal na skorostátní návštěvu prezidenta Macrona, který rovněž zvítězil s 58% hlasů. Možná si společně šuškali tajemství, jak získat neomylně 58% hlasů. Jo, jo, procenta…. část lomeno celkem krát sto, jak jednoduché.
Jsme obklopeni záhadami, které se buď snažíme řešit nebo je nám to jedno a moc nad tím nepřemýšlíme. Opět jsem tak trochu přemýšlel nad guru Járou a guru Ferim. Potom mě napadal ještě guru Cimický. Všichni si prožili období, kdy byli známí, úspěšní a mířili vysoko nebo ještě výš, než už byli. Pamatuji si, jak byli noviny a časopisy plné úžasného guru Cimického, moderní psychiatr, který zpracovával vztahy mezi lidmi novým neotřelým způsobem, málokdo si všiml, že kvůli tomu musel nakonec opustit své původní pracoviště v bohnické léčebně a odsunout se jinam, kde nebyl lidem tolik na obtíž. Mnoho žen by si na něho rádo stěžovalo ještě dnes, protože se pokoušel je během psychiatrického pohovoru osahávat, potěžkával jim prsa a přitom pochvalně mručel, jak odborník, který si rád smlsne na oblíbeném předmětu své práce. Stěžovaly by si s chutí, protože dříve si stěžovat nešlo, kdo tím neprošel, tak tomu těžko uvěří. Začnete remcat proti někomu, kdo na stránkách bulváru vystupuje jako miláček davu, na to prostě nejsme zvyklí. Nakonec se na něho sešlo pár stížností a udání a trestních oznámení, která se již nedala ignorovat, takže průser nebo jak to nazvat.
Trestní oznámení na pana doktora Cimického – to zní zajímavě. Zahraje se to také pod koberec jako třeba to, když jiný psycholog, sexuolog a vztahový poradce Petr Weiss zabil dva lidi v protijedoucím autě, když nezvládl řízení, skoro jsem napsal, že nezvládl řízení svého osudu. Zatím se mu nic nestalo, ale stalo se něco podobného jinému řidiči, mladšímu než Petr a ten, na znamení toho, že zde vládne rovnost a spravedlnost, téměř řád a pořádek, vyfásl deset let nepodmíněně.
No a jak je to s tím guru Járou a guru Ferim? Oba měli našlápnuto na docela hustou kariéru, obrázky poslance Feriho byly nalepené na mnoha autech, on sám se živě angažoval v předvolebním ruchu, podle mého odhadu, kdyby na něho pár dívek, které rovněž mají rády řád a pořádek, nepodalo trestní oznámení mohli jsme dnes mít ministra Feriho. Ministra čeho…? To už je jedno, hlavně, že ministra. Třeba ministra těžkého zemědělství nebo něčeho podobného.
Dívka, sledující Feriho aktivity, začala naprosto propadat jeho kouzlu. Chalán se zdviženými vlasy, jako kdyby se právě díky špatně instalované zásuvce ocitl na pár vteřin pod proudem, fascinoval dívčí mysl – to by byl budoucí táta mých dětí! Jednou zasedne v evropském parlamentu a bude hlasovat o vstupu mimozemšťanů do EU! To je hoch pro mě! Pokusí se dostat do jeho blízkosti, borec neprotestuje a nakonec se propracuje až do jeho postele nebo do postele, která je v jeho hotelovém pokoji, nechá se zvesela opíchat – a teď čeká pozvání na večeři nebo do baru, do společnosti, která bude žasnout, jak Mrdulinka Přičinlivá ladně a s grácií ulovila exotického a přesto našeho poslance. Guru Feri se ale ohrazuje proti tomu, že by se měli na veřejnosti ukázat jako pár, to by byl průser na druhou, protože půl milionu jiných fanynek by ode mě odvrátilo své stydké pysky – a problém byl na světě. Takže, vykopnout z pokoje, srazit ze schodů, zarazit do výtahu a zmáčknout Přízemí nebo Sklep. Co nyní s bídníkem? Udat na policii!
Podobný osud si nalajnoval guru Jára, když ženám po nešťastném rozchodu vysvětlil, že se musí nechat „odháčkovat“, aby nemusely furt myslet na bývalého partnera. V tichu své psychologické, až lehce psychopatické meditativní laboratoře je svižně obral o všechny vazby do minulosti a když zůstaly bez háčků a bez kalhotek ležet na jeho improvizovaném oltáři, tak s hrůzou zjišťovaly, že se stejně srdečně baví ještě s jinými – takže přišla zrada a myšlenky na pomstu a další, což se vše zforovalo do trestního oznámení. Chápete však, doufám, co tím chci naznačit a říct? Co chtěl básník říct? Tak, proč to neřekl? Já to tedy řeknu. Guru Jára a guru Feri využili situace a možná se i na dívenku lačně vrhli, ale neudělali to, čeho se dopustil guru Cimický, který zneužil svého postavení. Pacientky za ním přišly, ale za naprosto jiným účelem, měly představu, že budou vyšetřeny, popřípadě vyslechnuty známým, populárním psychiatrem a místo toho se dočkaly osahávání. V případě guru Járy a guru Feriho, věděly poškozené, že dotyčný je nadržený prase, čili mohly i docela dobře tušit, co je čeká. Zklamání a šok prožívaly hlavně z toho, že je pánové nepozvali na opulentní večeři, při níž by byly obletovány bulvárními redaktory jak hladovým a žíznivým hmyzem.