Původně jsem chtěl napsat pár slov o Danušce, jak zápasila s problematikou spravedlivých a nespravedlivých důchodů versus spravedlivých a nespravedlivých důchodců, řidičů, cyklistů a chodců, ale ještě než jsem se pustil do díla, uvědomil jsem si hořkou skutečnost, že bych zřejmě ohledně míry nezajímavosti daného tématu nasadil laťku až zbytečně vysoko. Je to natolik nudné a nezáživné téma, že byste určitě tvrdě usnuli už po prvních větách. Marně jsem ale hledal kohokoliv zajímavějšího. K budoucím prezidentům se už ani nechci vracet, Petr Pavel je člověk, který nám v podstatě nikdy nic zvláštního, ani všeobecně užitečného nepředvedl a když se sami sebe zeptáte, čím by nás mohl zaujmout, tak na nic nepřijdete, neumí ani jezdit na jednokolce, ani tančit u tyče, dobře, má znalosti úspěšného studenta jazykové školy, ale to je asi tak všechno. Stejně jako Babiš, který se možná vypracoval na úroveň úspěšného lichváře, ale na víc bohužel nemá. Nevím, čím se baví s kamarády, když si skočí „na jedno“, možná jim vypráví vtipy, „přijde kostra k doktorovi a doktor povídá, no, to jdete brzo,“ jo, teď jsem si vzpomněl na docela dobrej fór, už jsem ho sem jednou dával, jak přijde pán do bordelu, teď vidí dvoje dveře, na jedněch je napsáno „krátký“ a na druhých „dlouhý“, tak jde na krátké, tam jsou další dvě dveře, „rovný“ a „zahnutý“, tak jde na „zahnutý“, a zase jsou tam dvoje dveře, „tlustý“ a „tenký“, tak jde na „tenký“ a zase vyjde na ulici. Nebo jak jde děda do bordelu a děvčata se mu hned u vchodu smějí, „kam se hrneš, dědku? Vždyť ty už to máš dávno za sebou!“ a děda se diví, „opravdu? A co jsem dlužen?“ Jindy zase přijde dědeček do bordelu a povídá: „Děvčata, můžu vám dát jenom stovku, víc nemám…“ A holky se smějí, „ale dědo, za stovku si ho můžeš jít nahonit támhle pod most!“ Děda odejde, za chvíli se vrátí a povídá, „no, nebylo to špatný, tak tady je ta stovka…“
Pokud jste již četli můj článek „Světlo na konci karpálního tunelu“, možná si vzpomenete, jak jsem se s lehce ironickým nádechem zmiňoval o různých cvičebních kurzech a rozličných metodách na zvládnutí a potlačení bolesti v zápěstí. Samozřejmě všechny návody na tohle téma stojí za starou belu – pokud chcete poradit něco rozumného a fungujícího – ptejte se na adrese raven.argoni@seznam.cz.
Celý život se zabývám hledáním ideálního spojení cvičení a meditací, které vede ke znatelnému zpomalení procesu stárnutí, zachování věčného mládí a neutuchající svěží kondice. Cvičení není složité, v podstatě se jedná o tři až čtyři základní cviky, které opakujete každý den dvacet minut až půl hodiny, cvičit a meditovat může každý, kdo se těch dvacet minut až půl hodiny alespoň udrží na nohou. Poměrně snadno se tak dá redukovat váha, čili se můžete zbavit nadváhy, ať už se jedná o morbidní obezitu nebo o mírnou nadváhu, třeba dvacet nebo křicet kilo. Samozřejmě je moje cvičení též vhodné ke zvyšování tělesné síly a vytrvalosti. Díky mému cvičení se lidé dožívají zpravidla minimálně devadesátky, chápu, rozumím a vím, že podobných návodů koluje po interneru velké množství od různých „vězeňských systémů cvičení“, přes „běh pro mladé“, až po jógu nebo Pilates pro ty, kdo mají místo břicha pneumatiku kol pasu nebo „původního pasu“.
