Vzhledem k tomu, že jsem dnes již poněkolikáté oslavil své nedožité pětasedmdesátiny, řekl jsem si, že by nebylo špatné, kdybych své zkušenosti vtělil do několikastránkové, hodnotné knížky s jednoduchým, leč výstižným názvem, Jak se dožít 75 let. Takhle, aby bylo jasno, ještě mi 75 let nikdy nebylo, tedy, nezavršil jsem 75 let, první pokus o totéž, čili o dožití či završení 75 se v mém případě bude konat 21. a 22. února, pokud se toho dožiju, tak dobrý, ale do té doby vlastně nemám právo pronášet zasvěcené soudy a úvahy na téma, „jak se dožít 75“. Čímžtopádem se dostáváme opět do spleti pouček na různá esoterická témata, například, „v životě je nejdůležitější rychle rozpoznat, za čím se rozeběhnout a před čím se raději co nejrychleji schovat“. Když jsem to ale jen tak od boku odhadoval, kolikrát si necháváme radit od lidí, kteří vlastně nic v tom směru, ve kterém halasně pohazují nejrůznější poučky a rady, nedokázali, tak jsem se toho až zalekl.
Jak jsem přišel k tomu, že mám dva vysavače. Když byl lockdown, tak nějaký idiot vymyslel, že v obchodech bude část zboží blokována, čili zboží sice bude vystaveno, ale nebude se smět prodávat. Nevím, jak to mělo být prospěšné v boji proti zuřivé infekci, kterou většinou nikdo nedostal, připravené nemocnice zely prázdnotou a když se dodnes ptám, jestli někdo zná někoho, kdo by zemřel na covid, tak se mi stále dokola dostává značně nedostatečných odpovědí, no prostě v této situaci jsem potřeboval pytlíky do vysavače a v obchodě jsem si je sice mohl prohlížet a mohl jsem je obdivovat, ale nesměl jsem je koupit, dospěl jsem nakonec k rozhodnutí koupit ještě jeden vysavač, který je bezpytlíkový, čili pytlíky nepoužívá a nespotřebovává. Ten jsem kupodivu koupit mohl. Ale není to tak úplně to, co bych si představoval pod pojmem vysavač. Většinou vysává, jako když současně chce i nechce, jinými slovy to stojí za vyližprdel, ale hlavně, že mám teď vysavače dva. Do toho prvního jsem si nakonec pytlíky neboli sáčky asi po roce koupil, stejně tam moc nepasujou, spíše mám takový dojem, že mi to doživotně zkazilo radost z vysávání a z boje proti všudypřítomnému prachu, takže ať dostanou všichni, kdo za to mohou, rakovinu tlustého střeva a běhají po světě se společným vývodem nebo ať se už nikdy pořádně nevyserou, co k tomu ještě speciálně dodat?