Dlouhá léta se zabývám partnerským poradenstvím, proto také vím, že jakmile nastanou takzvaně emocionálně pohnuté, téměř až skoro vypjaté vánoční a novoroční svátky, nastane jeden, poměrně dost velký partnerský problém.
S kým budete na Vánoce? A s kým budete na Silvestra? ptám se obvykle svých klientek a klientů, protože většina vztahů v dnešní době není tak zcela jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Odpovědi bývají různé, od obvyklých, no přece s rodinou nebo s manželkou, popřípadě s manželem, s přítelem, s partnerem, až po – budu v práci, jsou za to docela dobré příplatky… a potom jsou poněkud smutnější odpovědi, jako, no, asi budu sama nebo budu s dětmi, se synem – a kde bude váš přítel? Bude v práci, vzal si vánoční a silvestrovskou směnu, jsou za to docela slušné příplatky… popřípadě, partner bude na služební cestě, jako manažer to má složitý…
No a proč říkám, že Vánoce a Silvestr bývají v oblasti vztahů obvykle dosti tuhým oříškem? Protože je hodně žen, které mají ženatého partnera, shodou okolností je ale zrovna ženat s jinou ženou, zrovna se ale rozvádí, se svou ženou už nežije, občas u ní musí něco vyřídit a zdrží se i na noc, ale už dávno spolu nespí… a na Silvestra s ní bude? S ní a s rodinou? Kvůli dětem? Ne, nebude, říkal, že bude s kamarádem – a proč nemůže být s vámi? Pokud jste partneři, tak máte být také spiklenci proti celému světu, máte si být nejbližší a když jsou si lidé nejbližší, tak by spolu měli strávit poslední hodiny starého roku a první hodiny nového roku, je v tom i kus partnerské a sexuální magie… no, my to oslavíme později… ale proč pořád ustupujete a budete něco slavit později, když to máte slavit právě teď, když na to přijde řada?
Jiná žena praví: „No, mně přítel říkal, že přijede hned po Vánocích a Silvestra oslavíme později, asi až sedmýho nebo osmýho a když jsem se ptala proč, tak mi na to nedokázal odpovědět. Že prý něco má.“
„No, já bych mu to věřil, asi má posunutý kalendář.“ Když má člověk dva vztahy nebo se pokouší udržet si dva vztahy, musí počítat s tím, že to většinou nefunguje nebo to nefunguje dlouho. Učme se u psychopatů a psychopatek, ti si své vztahy dovedou uhájit. Psychopat se s někým seznámí, přijde na návštěvu, většinou je to po nějaké svižné pijatice, chlastací akci, vyspí se s majitelem domu, bytu, garsonky, hbitě zjistí, že to je přesně to, co by potřeboval, zasekne kotvu a už neodejte. Samozřejmě to nemůže udělat, pokud je byt, dům či pozemek ve společném vlastnictví ještě s někým, kdo by pravděpodobně zavolal policii a nechtěnou návštěvu by vykázal. Mluvím teď o případech, kdy byt, dům, či cokoliv obyvatelného je ve vlastnictví nebo alespoň v podnájmu, pronájmu jedné osoby, která s pobytem jiné osoby musí souhlasit, ale pokud s tím souhlasí, tak nenastanou žádné problémy. Na návštěvě můžete být jeden měsíc, potom je už vhodné přihlásit příchozího jako spolubydlícího, i když i tuto maličkost spousta lidí s lehkým srdcem obchází, protože se dost těžko dokazuje.
Na tomto místě si ještě řekněme, co představuje v rukou psychopata nejtěžší a nejnebezpečnější zbraň. Není to ani paralyzér, ani nůž, či střelná zbraň nebo jaderná hlavice, není to ani tank nebo nasranej dron, napěchovaný dynamitem. Jsou to peníze. Jakmile se dostanete do cesty psychopatovi, který má peníze, tak jste právě svou válku prohráli a můžete se ještě pokusit zachránit si holý život panickým útěkem. Nebo úprkem, podle toho, na co se dokážete rychleji naladit.
Rozhovor mezi psychopatem a jeho obětí probíhá schématicky následovně – máš to tady hezký, je vidět, že máš vkus, co děláš? Teď chodím spíš jen na brigády, to víš, práce není… hm, to je blbý, brigádama se člověk asi dlouho neuživí, kolik bys asi tak měsíčně potřeboval(a), aby ses udržel(a) nad vodou? Padesát litrů? Stačilo by třicet, ale uvidím, příští týden se jdu zeptat do jedný firmy… Hm… já jsem teď zrovna po rozchodu a nikoho nemám a nemám vlastně ani kde bydlet, tak mě napadlo, kdybychom to dali dohromady jako spolubydlící… mohl(a) bych měsíčně přišoupnout do společný kasy na bydlení třeba 15 tisíc – a to už by bylo znát. Co říkáš? Budoucí psychopatova oběť se zamyslí a začne kalkulovat, to ale vůbec není špatná nabídka, v jednom se zde nabízí sexuální partner, spolubydlící a možná i partner pro život..? Psychopat(ka) potom pohovoří na téma vlastních schopností, ano, i v této těžké době má dobře placenou práci, pracuje jako uklizečka nebo spíše jako ekonomická manažerka (musí po nich uklízet všechny exkrementy a finanční průsery, které každý den spáchají) pro jednu větší firmu, v podstatě je to dobře placená neziskovka a psychopat(ka) by se tam mohl(a) zeptat zda-li by byla práce i pro obětního beránka, co by říkal platu, řekněme tak osmdesát až sto tisíc za to, že by bral telefony a zapisoval adresy? Je to celkem jisté místo, volné bude od dubna příštího roku, přičemž naslibovat můžete prakticky cokoliv, ale takový člověk, který vám naslibuje horu nesmyslů se pak skutečně jen těžko odmítá. Potom zbývá už jen oběť dobře „zapouzdřit“, musí slíbit, že nebude sám nebo sama chodit ven, ani na žádné návštěvy, protože kdyby se stýkal s jinými lidmi, mohl by si spoustu věcí rozmyslet nebo by si mohl všechno znovu spočítat. Možná tomu nebudete věřit, ale praxe ukazuje, že takových lidských much a mušek, omámených a paralyzovaných zdatným psychopatem, je v naší společnosti, možná tak 30 až 40 % z celkového počtu obyvatelstva. Vidíte to, co vidíte a sledujete to, co sledujete, ale nerozumíte tomu. Proč příbuzní odkazují svůj majetek úplně cizím lidem? Proč se baví s každým grázlem z ulice, ale neznají vlastní dceru či vlastního syna? Jak to, že ve chvíli, kdy cítí blížící se smrt, přepisují nemovitosti, domy a byty ve vlastnictví na laskavě se usmívající psychopaty? To jsou záhady, o nichž se nedá říct, že činí Vánoce a Silvestr více tajemnými, než jak jsme zvyklí, spíše to jsou záhady, které by bylo dobré rychle vysvětlit a objasnit a vytáhnout je na světlo boží a možná s nimi a s jejich propagátory pořádně zatřást, ať už před použitím nebo po použití a nakopat je do prdele. Přesně tak, jak nás to učí praxe života s psychopaty.