Tak jsem se včera lehce zasmál, když jsem pozoroval, jak k protějšímu vchodu přišel Mikuláš, dva čerti a jeden andílek, všichni vzorně nastrojení, zazvonili na zvonek, tedy ne na svůj zvonek, ale na zvonek od bytu a teď čekali a čekali… a nic se nedělo. Dveře se neotevřely, ani nikdo nešel otevřít, tak tam svorně čekali, až Mikuláš pravil: „Hergot, vždyť to bylo domluvený, co se, sakra, děje? Počkejte, zkusím tam zavolat,“ a nervózním, rychlým krokem odkráčel k autu, které měl zaparkované asi sto metrů od vchodu. Sotva odešel, objevila se na chodbě paní s malou holčičkou v náručí. Odemkla dveře a čerti jí začali vysvětlovat, že Mikuláš přijde hned (asi se divíla, že místo objednaného Mikuláše s doprovodem, přišli dva čerti s andělem). Mikuláš mezitím rázoval po chodníku zpátky k domovním dveřím, mával mobilem a zvučným hlasem nadával: „Do prdele, já se na to vyseru, zase se nemůžu dovolat, nikdo to nebere, to je práce na hovno!“ Ale to už byl u dveří, kde uprostřed jeho družiny čekala lehce rozpačitá maminka s rozzářenou holčičkou v náručí. Asi to byl pro ně jeden z těch Mikulášů, na které se nezapomíná.
Jen tak mimochodem, opět, aby řeč nestála – prodávám v Praze 8 v ulici Gdaňská byt v sedmém patře, kdo byl u mě na kartách a sešli jsme se v Gdaňské, tak si určitě vzpomene. Sedmé patro, všechno je po rekonstrukci, je to místo, kde po dvacet let vznikaly moje legendární fotky, které se zapsaly nebo spíše přímo hluboce vryly do dějin české kultury, takže zde zanechávám i svoji známou krásně čmouhatou zeď, která dlouhá léta sloužila jako univerzální pozadí pro fotky s mystickým, tajemným a rituálním nábojem. Jednou ji můžete prodat do muzea, tedy, pokud se nejedná o nosnou zeď, ale na druhou stranu, co by pořád nosila, když je to sedmé, nejvyšší patro. Určitě se u ní budou i nadále konat svižné rituály na zdraví, na partnerství a na úspěch. Pokud nechcete kupovat byt, ale chcete si zaplatit bujný rituál, třeba na úspěch, na práci, na partnerství a na sex, máte možnost ozvat se mi na raven.argoni@seznam.cz.