Je to taková zvláštní doba, většina lidí není spokojená se svou existencí v tomto státě a to si troufám tvrdit, protože moje práce je práce s lidmi a to, co s většinou lidí, kteří se na mě s důvěrou obraceli, popřípadě se ještě obracejí, řešíme, jsou finance. Peníze, prachy, šušníky, kterých je tak nějak nenápadně, pomalu, ale jak to tak vypadá, tak nezadržitelně ve zvláštních bizarních skocích stále méně a méně. Chytřejší lidé, kterým to ekonomicky pálí, ať už z hlediska „selského rozumu“ nebo mají vyšší vzdělání, ekonomické, matematické, fyzikálně-chemické nebo obchodní či jakékoliv jiné, v němž se občas sčítají a odečítají číslice, popřípadě čísla, vyjadřující měnící se hodnoty různých energií, začínají pevně tušit, že nejde o náhodu, spočívající například v tom, že nějaký pitomec, omylem zvolený na pozici šéfa zeměkoule, udělá nějaké špatné rozhodnutí a teď se musí třeba celý produkt dlouhodobé práce za několik desítek milionů či miliard vyhodit z okna a pak se řekne, no, vidíte ho, debil bývalý nebo předbývalý premiér, ještě, že už tam sedí s kalkulačkou pevně v ruce Fiala v čele ekonomického sousoší s názvem, my vás padnout nenecháme – stejně už nemáte kam – ne, ne, bratři, v průmyslovém triku – je to úmysl. Plán, léčka, past, jeden ze série šachů, která končí vítězným šachmatem, kdy za jednacím stolem nesedí dva, co by mohli spolupracovat, ale jeden vítěz a druhý poražený. A bojuje se o prachy, protože vládne ten, kdo má peníze. Pokud je někdo nemá, mění se automaticky v otroka, není z něj nezávislý člověk, který nepotřebuje peníze a to z jednoho prostého důvodu, na světě už nejsou žádné věci, které by „nikomu nepatřily“ nebo které by „patřily všem“. Všechno má svého majitele a pokud se dáte v tomto světě nahmatat, čili poslední věc, kterou máte, je váš život, budete jej muset nabídnout za to, že vám bude umožněno, za určitých podmínek v něm pokračovat. A opět jsme u otázky, kdo o tom bude rozhodovat a u odpovědi, že silnější, čili bohatší vítězí.

Plán práce „těch nahoře“, tím nemyslím pánaboha v čele družiny andělů, ale těch, kteří patří k nejbohatší „elitě“ nebo jak sami sebe často označují, je zbavit střední a nižší pracující třídu majetku. Kdo to nevidí či nevnímá, tak je fakt debil a vůbec nemá cenu poslouchat nebo číst jeho názory. Může se jednat i o geneticky podmíněného debila a takovému obzvláště nic nevysvětlíte. A to ani nemluvím o kreténech, idiotech, magorech, bláznech, psychopatech, imbecilech, dementech, pošucích a lidech „bacených drnem“, každá z těchto skupin má své zvláštnosti, které se spojují s procesem myšlení a vědci se to snaží, většinou marně zkoumat, protože i mezi nimi jsou šílenci, blázni, psychopati a další neužitečná pakáž, která se chce živit hlavně tím způsobem, že bude mít dobré místo, jak se říká, stačí sehnat a získat dobře placený flek v neziskovce – a máš vystaráno, není co řešit. Opět přicházím k závěru, že banda psychopatů, která nás už nyní ovládá, všechny obyvatele této srandovní země za chvíli totálně zpacifikuje a většina těch blbů, co to sice myslí upřímně, ale bohužel přitom vůbec nemyslí, si toho ani nevšimnou. Jim se potom snadno vysvětlí, že na Zem dopadá silné ionizující záření, takže je v zájmu nás všech, abychom se místo normálního bydlení tísnili v azylových domovech, kde budeme dostávat dvakrát denně nějaké splašky k jídlu a přes den budeme v alobalových čepičkách a s rouškama na ksichtech makat u pásu jak zběsilí, abychom nezkazili pracovní skóre galejní skupiny, k níž budeme přiděleni podle živé váhy, tlaku a stupně cukrovky. Bude o nás dobře postaráno. To je asi ještě horší představa než byla postavička, původně celkem ještě laskavého a chápavého čumila Velkého Bratra. Jediná věc, kterou můžete pro sebe udělat, jsou magické rituály, cvičení, meditace a trénink rychlosti a představivosti. Což je, bohužel, z právě již výše uvedených důvodů zřejmě cesta, která je hodně trnitá. Asi bude mít pravdu Kniha proměn, která moudře praví, že cokoliv vzniklo nebo ještě vznikne, popřípadě bude vymyšleno a stvořeno, má a bude mít v sobě zárodek či základ svého budoucího zániku. To je ten Saturn (Král Čas), který požírá své děti – všechno, co se v Čase nebo v běhu Času zrodilo, což je vlastně úplně všechno, Čas po čase opět stráví. Jinými slovy, časem zanikne i novodobá otrocká společnost, která se všude kolem nás pomalu, ale jistě formuje. Podrobnosti o průběhu zániku tohoto, zřejmě nejchytřejšího projevu lidské inteligence, nám však zatím žádné, ani to nejpronikavější myšlení nijak nepřibližuje. Dostáváme se do říše vlády paradoxů.