Nebojte se, zase tak rychle to nesmažou, i když je pravda, že cenzura a její bič, zvaný „umělá inteligence“, možná ani není tolik umělá jako spíše „narychlo sestrojená“, prostě spíše „umělá blbost“, která se skutečnou inteligencí nemá vůbec nic společného, už řádí na všech stupních mezilidské komunikace.
Jednu věc si ale pamatujte – když budete v jakékoliv společnosti posuzovat „měřítko svobody“ nebo míru svobodného myšlení, tak to rozhodně nikdy nezáleží na počtu konspiračních teorií, které budou kroužit kolem vás, ale na prosté skutečnosti, jestli je tam cenzura nebo ne. Cenzura je totiž jediná věc, která má být z obecného hlediska zakázaná, všechno dobré a pokrokové souvisí pouze s tím, jestli je někde povolená cenzura nebo ne. Je to naprosto jednoduché, leč nikdy neselhávající pravidlo, nikdy si nenechte namluvit, že „pořádek muší bejt“ a kdyby neexistovala žádná pravidla a žádné zákony, tak by lidi skákali po stromech jako opice a to přece nikdo nechce! Nikdy si nenechte namluvit, že stát nemůže existovat bez zákonů a bez pravidel a bez trestů za nedodržování zákonů a pravidel a oficiální informace musí projít základní cenzurou, abyste měli jistotu, že nečtete jen tak nějaké prázdné žvanění. Jakmile někde objevíte „pravidla, která se musí dodržovat“ a seznam trestů za nedodržování těchto pravidel, můžete si být jisti, že za tím stojí více nebo méně nápadný psychopat, který se snaží narušit, popřípadě úplně zrušit celý společenský systém. Je to tak jednoduché a přitom si lidi stále dokola nechávají doslova srát na hlavu, dělají ze sebe pitomce, platí pokuty za nedodržení jednou zákonem povolené rychlosti, jindy zákonem povolené výše výdělku, po třetí to může být nedovolené použití výtahu do prvního patra, ale pokaždé je to absolutní píčovina, hovadina, debilovina, asi jako voják, když dostane třicet ostrých za výstrojovou nekázeň (má zbytečně moc černé brýle nebo o centimetr delší vlasy za ušima).
Ano, čekají nás změny, možná i větší změny, než jaké jsme do konce září odhadovali nebo na jaké jsme již byli pomalu zvyklí, ale nedá se bohužel říct, které astrologické znamení potkají jaké změny. K tomuto účelu jsem již před několika lety dával dohromady svůj legendární digitální amulet. Pokud se ptáme, co je digitální amulet, neboli digi-amulet, tak jsou to digitální fotky z různých rituálů a speciálních magických postupů, které máte u sebe na paměťové kartě nebo můžete mít digi-amulet nahraný v mobilu – a máte zde znamení, která vás chrání proti většině průserů, které vás mohou zničehonic potkat. Pokud si chcete digitální amulet koupit, ozvěte se mi na raven.argoni@seznam.cz, můžeme si k tomu říct pár maličkostí, potom (tedy myslím, po zaplacení) si jej stáhnete a nahrajete přes uschovnu.cz – je to snadné a jednoduché, v dnešní době to snad už ani jednodušší nemůže být.
Sepisuji nyní svou poslední (tedy zatím poslední) knížku Chaloupka strýčka Roma, která je vlastně pokračováním Psychopata v rodině. K čemu jsou informace, k nimž se díky četbě Chaloupky strýčka Roma dostanete, dobré? Opět se posunete o trochu blíže k odpovědi na otázku, kdo vlastně určuje naše osudy – jsou to zákony lidské společnosti, v níž žijeme? Je to vláda, ať už demokratická nebo despotická, jsou to vychovatelé či jiný druh obtížného hmyzu? Jsou to rituály, magie nebo jiné okultní postupy, bez nichž by se nikdo jiný, než ten, který je používá, sta let nedožil? Je to ona záhadná karma nebo osud, který k nám občas promlouvá skrz poměrně dost těžko pochopitelné náhody či události, které by se daly označit jako „rány osudu“? Můžeme s osudem spolupracovat nebo se mu můžeme vyhnout? Mají lepší lidé, lepší nebo lehčí osud? Co dělat, abychom se dostali z hlediska vlastního osudu do lepší společnosti? Proč je občas dobré, nechat zkušeného věštce či astrologa nahlédnout do svého osudu a přečíst si jeho rady? Doporučujeme výklad tarotu s přihlédnutím k astrologickým konstelacím po mailu. Není to zase tak drahé, aby to člověk občas nevyzkoušel – odměnou může být prodloužení života – a co má dnes větší cenu?