Tady je docela zajímavý článek o problematice čilých staříků v naší společnosti, které vyhazujete dveřmi a oni se zpátky tlačí oknem, vyhodíte je z okna a – konečně mají dost. To je právě ten problém, co s nimi. Článek najdete zde, stačí kliknout. Je pravda a proto s tím zcela souhlasím, že v naší současné společnosti přežívá klasická socialistická symbolika bezmocného, lehce tupého důchodce, který si svět představuje jak Hurvínek druhou světovou válku a když jej povalíte na zem (ne Hurvínka, ale toho důchodce), tak se do večera nezvedne a najdete ho za rohem, jak se snaží po čtyřech doplazit do důchoďáku. Jak by asi vypadali Hurvínek s Máničkou, kdyby se v reálu dožili osmdesátky? Blbá představa, no, ale proč o tom píšu, hlavně proto, že jsem celý svůj život zasvětil problému jak omezit stárnutí, popřípadě, jak si udržet dobrou fyzickou i duševní kondici do vysokého věku, co v tomto smyslu dělat a co nedělat a věřte mi, je to docela věda, není to tak jednoduché, abychom si řekli, aha, tak, když staříky donutím, aby každé ráno šňupali kyslík a zhluboka sípali u otevřeného okna, tak jsme už skoro za vodou. Píšu o tom stále dokola, že se scvičení a speciálně cvičení, které je spojené s meditací a se zvyšováním rychlosti podmíněných reflexů a s využitím senzomotorických představ a tantrického sexu věnuji prakticky od útlého dětství (začínal jsem s jógou, když mi bylo jedenáct až dvanáct a měl jsem opravdu velmi dobré učitele). Tady je trochu blbý akorát to, že – abych pro příklad nechodil moc daleko, tak Arnie Schwarzenegger je stejně starý jako já, stejně jako kulturisté kolem Arnieho, kteří svého času dosahovali fantastických výkonů a všichni jsou slavní až na půdu a i když podle mého názoru jsou jejich tréninkové metody z mého hlediska naprosto nepoužitelné a špatné, tak když bude Arnie blábolit o tom, jak má člověk správně cvičit, aby se nakonec vypracoval až na guvernéra Californie, tak posluchači neudrží slinu ani moč, ale když se budu já snažit vysvětlit své cvičební metody, tak mě nebude nikdo poslouchat, ani kdyby u toho šéf mého reklamního oddělení střílel z děla. Když vám začnu někde ve fitku vysvětlovat, co máte dělat, abyste nakonec udrželi nad hlavou 250 kilo, tak nám bude do řeči skákat majitel fitka nebo některý z pětadvacetiletých profesionálních trenérů a možná i obsluha solárka nebo uklizečka, aby nám vysvětlili, jak se to má dělat správně.
Vždy, když jste v něčem úspěšní nebo skutečně dobří, tak se vynoří pár blbečků – psychopatů, kteří na vás začnou útočit, i když nebudou nic vědět, ani o vás, ani o vaší práci. To je prostě přírodní zákon. Většinou jsou to ubožáci, kteří nemají ani na to, aby se v jakékoli soutěži mohli s vámi porovnat nebo aby se při jakékoliv příležitosti ukázali lepší než jste vy, ale přesně odpovídají arabskému přísloví, psi štěkají, ale karavana táhne dál. Jen tak pro zajímavost, když jsem v devadesátkách dělal první fotky v relacích mystického či magického realismu, tak jsem též často vystupoval jako model, partnerka to prostě chtěla, tak proč bych jí neudělal radost a na všech fotkách jsem měl takové vyzáblé břicho, že se mi jak vytrénovaným hladovým jogínům téměř lepilo na záda. To jsem ještě částečně pobýval v Německu a když jsem byl u známého doktora na vyšetření, tak pravil, hm, budeš mít tříselnou kýlu, tady na levé straně to není úplně v pořádku, raději si s tím skoč do nemocnice. Tak jsem zašel do nemocnice v Německu, kde mi řekli, jo, to vypadá na oslabení v tříselné oblasti a vzhledem k tomu, že při tréninku zvedáte dosti těžká břemena (měl jsem určité období, kdy jsem byl ve zvedání těžkých břemen téměř k nezastavení), by bylo dobré to odoperovat. Tak jsem kývnul a rovnou jsem šel na sál, operoval mě klasickou metodou černošský doktor, tak jsem si říkal, hm, uvidíme, jak se šaman vyzná – a vyznal se. Po pár měsících jizva zmizela a tříslo drží jak helvítská víra. Paráda. Jenomže, jak už to tak podle Murphyho zákonů chodí, ozvala zakrátko pravá strana. Tu mi operoval český doktor, známý, který mi byl doporučený jinými známými a ten se rozhodl udělat zpevnění třísla laparoskopicky. Jenomže mi zapomněl říct, že bude mít laparoskop poprvé v ruce, prostě při té operaci zkurvil co se dalo. Rána se nehojila, operovaná oblast bolela a navíc, jak mi skrz pupek strkal do břicha jakýsi šlauch, tak mi způsobil ještě pupeční kýlu a navíc i takzvanou vodní kýlu, takže jsem musel jít na tři další operace, je to námět na knihu, ale když jsme to po půl roce různých zákroků a dalších operací měli za sebou, tak jsem měl před sebou rok nuceného rehabilitačního odpočinku, což jsem samozřejmě dodržel, jelikož jsem ukázněný pacient, jenomže je dost velký rozdíl mezi cvičeným a necvičeným břichem, to by každému potvrdil i sám velký Arnie a je velký rozdíl mezi nezpevněným a zpevněným pupkem, takovým, abych mohl opět zvedat třeba i těch 250 kilo. Zvláště z profilu jsem na tom s břichem docela komicky, ale uvidíme, co se s tím dá dělat, mám i na břicho speciální postupy a trénink, samozřejmě nenáročný, jak to odpovídá obyvatelům „šedé zóny“, i když se zatím psychopati mohou posrat radostí.
Pokud se chcete na cokoliv zeptat, když se váš dotaz nebude týkat převzetí Nobelovy ceny za sport a tělovýchovu, ozvěte se na raven.argoni@seznam.cz – dotazy se mohou týkat i výkladu tarotových karet s přihlédnutím k astrologickým konstelacím.