Proč děláme rituály? Většinou je to z toho důvodu, že používáme rituál jako poslední možnost něco změnit, nebo naopak něco zachovat. Nejdříve se samozřejmě pokoušíme o dosažení svého cíle nebo přání „normální“, kauzální, logicky pochopitelnou, jasnou a racionálně vysvětlitelnou cestou, pokud to nejde, ať už z jakéhokoliv důvodu, nasadíme do hry magii a rituály. Lidé si někdy pletou ochrannou nebo „pomocnou“ magii s černou magií. Neříkám, že je správné jít si za svým cílem třeba i přes mrtvoly, jsou ale situace, v nichž jiná cesta než „přes mrtvoly“ není. Ať už kupředu nebo zpátky.
Pokud chceme dokázat něco, co se jeví jako logicky nemožné nebo to nemá žádné racionální řešení nebo řešení pomocí dialektického materialismu, nadešel čas pro rituál. Škoda, že se nedělaly žádné statistiky, kolikrát rituál vyšel a kolikrát byl konán zdánlivě zbytečně, určitě by to bylo v mnohém poučné a pevně věřím, že by se rozhodně neukázalo, že konat rituály je činnost zbytečná a marná. Co je na věci asi nejkrásnější, že ritualizovat můžeme v podstatě každou činnost, od mytí nádobí až po převlékání ložního prádla. Nejlépe se samozřejmě ritualizuje sexuální činnost, protože je většinou zábavnější než drhnout schody nebo se snažit vyčistit umaštěnou pánev od přiškvařených zbytků.
Když provádíte rituál na změnu, je z etického hlediska dobré uznat případného protivníka jako někoho, kdo vás může přehlasovat, pokud jeho důvody k tomu, aby se vám rituál nepovedl nebo aby nevyšel, jsou z hlediska vyššího principu mravního, popřípadě logického takové, že by se o nich dalo diskutovat. Nemusíte být vždy v právu, když se například handrkujete s bývalou manželkou nebo manželka se po rozvodu přetahuje s umíněným bývalým manželem o dítě, je vždycky dobré, když si člověk připustí, že pravdu může mít i strana druhá, popřípadě, když dítě samo řekne, že by bylo raději s druhým rodičem, tak je lepší připustit i možnost, že pravdu může mít ten druhý. Nejde o vítězství za každou cenu a když to nejde po mém, tak je lepší pozabíjet celou rodinu, včetně těch, které jsem měl nejraději. To nedělá „mág“, ale blbec nebo šílenec.
V dalším videu se podíváme a tiše zavzpomínáme, jak probíhal křest vnitrozemských cejlonských krystalů v Indickém oceánu.
A právě zde přicházíme opět k otázce, proč je dobré občas použít rituály, třeba místo cvičení a diety. Zkoušeli jste někdy shodit břicho, zhubnout, popřípadě odložit třeba patnáct kilo, abyste vůbec mohli jít na potřebnou operaci? Pokud jste to zkoušeli, tak už zajisté víte, že je to úkol nadlidský a pokud bychom se pokoušeli personifikovat morbidní obezitu, abychom ji mohli oslovit, tak budeme mít před sebou obrovského, tlustého skřeta, který nebude chtít před námi ustoupit ani o píď. Pokud se na něho vrhneme, abychom ho zmlátili do bezvědomí a potom ho budeme chtít zakopat někde u lesa nebo přímo v lese zahrabat do neoznačeného hrobu, tak snadno zjistíme, že je to úkol nad naše síly. A právě v takových případech pomůže rituál nebo ještě lépe několik rituálů. Když se povedou, tak budeme jen tiše a s úžasem sledovat, jak na obézním černokněžníkovi praská jedna obruč za druhou, až se nakonec rozplyne a váha nám potvrdí, že jsme shodili třeba těch potřebných 15 kilo. Děj se vůle Alláhova!