Stačí zabrousit na jakoukoliv internetovou diskuzi nebo na jakýkoliv rozhovor s kýmkoliv nebo na křečovitý radiožurnál, popřípadě na nějakou duškovinu nebo stačí nahlédnout pod pokličku katastroficky naladěného youtubera a hned se na vás začnou sypat informace na téma, konec civilizace, nekonečná válka na Ukrajině, vyčerpaná ruská federace, nedostatek zdražovaných energií, likvidace střední ekonomické vrstvy, ohlušující čínský smích za rohem, dále chudnoucí chudí a pronikavě bohatnoucí investoři na druhé straně barikády, kteří se už ani nevejdou na vrchní příčky společenských žebříčků nebo štaflí, nebo kde to vlastně postávají. Internetem se šíří fotky šťastlivců, po pás pohroužených v hromadě peněz, bezradně mávajících zlomenými vidlemi. Svět neví jak dál! Nastala doba transformace, ale nikdo neví, co od takové doby může čekat. Vyhyneme nebo se zvýší radiace? Budou se rodit mutanti s mínusovým IQ? Lid opět zvolí pana Fialu do svého čela?
Já vám řeknu, co se stane. V nejbližší budoucnosti a potom i v budoucnosti vzdálené – nestane se vůbec nic. Co chcete, aby se stalo? Globální oteplování přejde v globální usmažení se na jedné pánvi? Válka v Ukrajině se protáhne na novou třicetiletou válku? Jak to, že si většina lidí nevšimla, že „válka“ v Ukrajině už vlastně skončila? Nic jiného nebude, nepřijde žádná pronikavá změna počasí, nebude ani revoluce, ani defenestrace, ani nepadne Ruská federace, vyčerpaná celosvětovým embargem na dodávku čehokoliv, včetně zpomalení Golfského proudu. Prostě se nestane nic. Nejbohatší budou dál okrádat všechny, kdo nemají na to, aby se mohli bránit, psychopati budou dál vymýšlet píčoviny, kterými se budou muset řídit všichni, kdo nemají sílu bránit se psychopatům a současně bude stále dokola ráno vycházet sluníčko a večer bude zapadat.
Poslední dobou čtu, jak se stále a všude a všechno zdražuje, lidé už nemají ani na základní potraviny, máslo stojí sedmdesát korun, dvě másla stočtyřicet, nikoho už nezaujme Pohádka o milionáři, který ukradl slunce, spíše se začtou do Pohádky o milionáři, který v Lidlu ukradl ústní vodu za 150 korun, no dobrá, tak si tohle všechno přečtu, vyděsím se a večer se vydám na zběžnou kontrolu restaurací, hospod a různých stravovacích zařízení, kde se čepuje pivo a prodává tvrdý alkohol – a místo očekávaných prázdných prostor vidím, že je všude narváno, lidi sedí v hospodách, před hospodami, na zahrádkách, někde to připomíná celou zahrádkářskou kolonii, ulice vypadají jak velkolepé ilustrace, ve stylu Maroldova panorama Bitvy u Lipan, ale spíše do knížky Karla Čapka Zahradníkův rok, v každé zahrádce sedí v těsném šiku, pevně semknutí po vzoru husitských bojovníků zahradník vedle zahradníka, každý s půllitrem piva, jehož cena se i s dýškem pohybuje kolem padesáti Kč.
Takže, ono je to takové dost těžké, přesně odhadnout, kde a v čem je chyba. Od té chvíle, kdy byly vynalezeny peníze, tak se je hromada lidí naučila mistrovsky využívat k uskutečnění svých cílů. A není to tak jednoduché, jak nás učili ve škole, že aby člověk nemusel běhat na trh se slepicí v náručí, kterou potom vymění za hrudku másla a půlku chleba, tak se vymyslely peníze, za které si můžete půlku chleba a hrudku másla koupit a nejste přitom posraní od slepice. To, co lidem od chvíle, kdy byly peníze vymyšleny, nejvíce zamotalo hlavy, jsou půjčky. V tom aby se prase vyznalo. Kdokoliv může komukoliv půjčit jakoukoliv částku – a už jste obklopeni mlhou nepřehlednosti. Pohybujete se v mínusových počtech, což je něco, co ve skutečnosti neexistuje. Nikde v přírodě nenajdete princip dluhu. Na palouku může být jelen a dvě laně, ale těžko tam budete evidovat mínus dva jeleny a mínus pět laní. To je blbost, buď tam nějaké laně s jelenem jsou nebo tam není nic, nikde se nemůže nic nacházet v mínusovém množství. Pouze v ekonomice ano. Podle ekonomických počtů můžete mít doma na dvorku mínus dvě prasata a mínus pět slepicí. A z toho plynou všechna další kouzla, pomocí nichž se dá vysvětlit i to, že budete celý život pracovat jak bulhaři, jak nádeníci, jak barevní a otroci, budete dřít jak nevolníci, od rána do večera, bez přestávky na oběd, budete pracovat pětadvacet hodin denně, prostě si každý den o hodinu dříve přivstanete a než půjdete do důchodu, tak zjistíte, že celé řadě lidí dlužíte pár milionů. Tomu říkám síla ekonomiky. Šedá je každá teorie, zelený života strom? Prdlajs, co je psáno, to je dáno. K dnešnímu dni každý občan naší republiky dluží 191 000 korun. Kdybychom aspoň věděli komu… třeba by to šlo nějak ukecat.