Když jsem se v roce 1966 přestěhoval z Rakovníka do Prahy, byl to pro mě hrozně zajímavý pocit. Možná bych měl správně říct, že jsem se přestěhoval z malého, zaprděného Rakovníka do velkého města, původně vysněných a nyní skutečných pohádek tisíce a jedné noci. Byl to skok o neuvěřitelné síle, dokonce bych neváhal mluvit o kvantovém skoku, kdy se skákající subjekt ocitá na kvalitativně jiné rovině existence. Zaprděný Rakovník měl jednu střední školu, kam mě nepřijali, takže jsem na ni nikdy nechodil, Praha měla Karlovu univerzitu s mnohými fakultami, měla i Vysoké učení technické a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze 6, v Dejvicích, kam mě přijali a kde jsem tři roky studoval, potom mě z politických důvodů vyhodili, protože jsem pomáhal organizovat celostátní studentské stávky proti Sovětskému svazu, proti sovětské okupaci a proti socialismu vůbec a mám z toho komplikace v podstatě dodnes. Je zajímavé, že se dnes jakoby oficiálně bojuje proti Ruské federaci a já mám dodnes potíže kvůli tomu, že jsem se proti Rusákům postavil, nikdo se mně za utrpěné ústrky dodnes neomluvil, všichni dělají, jako že je všechno v pořádku, se Sovětským svazem na věčné časy a sláva Ruské federaci! Já se s nikým nehádám a neříkám na čí straně je pravda a právo, jen občas zavzpomínám na svoje vlastní zkušenosti, které jasně praví, že jsme lezli a stále ještě lezeme Rusákům do prdele. No jo, to jsem se zase rozvášnil… zkrátka v šedesátých letech jsem byl zaměstnaný na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze 6, na škole, prosáklé prosovětskou ideologií, vedení školy dokonce požádalo o přejmenování adresy, takže místo Technické ulice jsme najednou měli ulici Suchbátarovu a jednalo se i o to, aby sousední plácek, nesl název Mičurinovo náměstí. No a v této době jsem pracoval na fakultě paliv, kde se zpracovávaly a zkoumaly všechny možné výrobky z ropy, tedy ze sovětské ropy a tehdejší velení Vysoké školy chemicko-technologické, kromě toho, že založilo katedru psychotroniky, kde vládl doktor, inženýr, kandidát všech věd docent Kahuda (pokud jste o komunistickém mágovi Kahudovi dosud neslyšeli, tak si o něm něco najděte přes google, pobavíte se) a tehdy, v roce 1969 zazněl jasný úkol Komunistické strany Československé socialistické republiky – objevte, vynalezněte nebo vytvořte, syntetizujte, prostě jakkoliv vyčarujte lék proti rakovině! A to bylo docela zajímavé, to jsem opět zjistil, jací byli tehdejší skalní bolševici idioti.
V té době jsem se tak trochu zabýval magií, ale jen tak nenápadně, aby mě náhodou neupálili nebo nepopravili jako Slánského nebo Horákovou a samozřejmě jsem také psal takové trochu divotvorné povídky, bylo to spíše sci-fi než esoterika, tenkrát se slovo esoterika snad ani nepoužívalo, kdyby někdo řekl esoterik, tak by si všichni mysleli, že se přeřekl, že chtěl říct něco úplně jiného, elektronik nebo erotik a podobně, nicméně lidi už tenkrát četli moje literární dílka a občas se nad nimi i lehce zamýšleli a jedna čtenářka mi tehdy napsala, že se jí o mně zdálo a že jsem v tom snu vystupoval jako nějaký čarodějný vynálezce, který vynalezl lék proti rakovině. Tenkrát jsem se tomu divil a říkal jsem si, no to je blbost, proč bych měl vynalézat lék proti rakovině, i když v naší rodině měli rakovinu úplně všichni, kromě mě, ale právě proto jsem si říkal, k čemu by mě takový lék byl, že jo?
Na vedlejší katedře měli úkol objevit lék proti rakovině jako hlavní náplň práce a pracovali na tom statečně několik let. Zkoušeli všechno možné, aloi lékařskou, červenou řepu, česnekové tablety, Kahuda zkoušel elektrošoky a zaříkávání a kropení vodou z konví ze hřbitova, ale nic nepomáhalo. Nakonec to dopadlo tak, že zemřeli všichni, kdo se zkoumání léku proti rakovině zúčastnili, v podstatě bych mohl říct, že jsem jediný z prvního poschodí organické chemie a chemie paliv, kdo konec sedesátých let a sedmdesátá léta na Vysoké škole chemicko-technologické přežil. Zajímavé. Na lék proti rakovině jsem potom přišel sám v osmdesátých letech a svůj postup jsem použil pouze jednou, když rakovinu dostal můj syn a navzdory všem možným chemoterapiím to s ním vypadalo hodně špatně, to bylo asi před deseti lety, no, dnes už je to v pořádku, po rakovině ani stopa.
V dalším videu vidíme část diety, kterou jsem dodržoval víceméně po celý svůj život, je to zmrzlina, polárkové dorty, nanuky a bez jakéhokoliv ideologického škraloupu také ruská zmrzlina a samozřejmě hojně coca-coly, nejlépe ještě coly-light, protože ta má v sobě umělá sladidla, je to samá chemie, tak je mi to blízké, když už jsem nemohl, většinou přímo nesměl studovat vysokou školu chemicko-technologickou a v podstatě ani žádnou jinou vysokou školu, tak jsem alespoň začal holdovat cole-light. Filosoficky vzato, proč bych měl potom dostávat jakoukoliv lokální rakovinu, když jsem žil prakticky pohroužen až po uši do celospolečenské rakoviny, která nás v tomto státě pomalu stravovala, aniž by proti tomu mohl kdokoliv cokoliv dělat?
Pokud tušíte, že jsme se při našem boji proti jakémukoliv zlu, tedy i proti rakovině nevyhýbali ani takovým podpásovkám (z hlediska nemocí a různých potíží) jako jsou rituály, magie, čáry, tarotové karty a samozřejmě i astrologie, tušíte správně.
Jsou prostě určité postupy a hlavně určité způsoby myšlení a života, při kterých nemůžete dostat rakovinu a na druhou stranu stačí několik špatných myšlenkových postupů, obratů a třeba i plánů do budoucnosti a máte na tři doby rakovinu jak prase. Jak jsem poznal, patří téměř k zaručeným postupům, jak získat rakovinu, snažit se najít lék proti rakovině.
Chcete žít tak zdravě, že zdravěji se snad ani žít nedá? Praktikujte moje meditace, spojené s cvičením, není to nic složitého, pokud na tom bylo něco složité a dalo to pěkný kus práce, tak to byla snaha dát celý systém dohromady a potom jej důkladně odzkoušet. Naštěstí jsem to nedělal ani pro žádnou firmu, ani v rámci žádné státní zakázky, tak nemusím výsledky své práce nikomu předávat a věru, že jsem tomu rád
A jako poslední videjko vám nabídnu naše společné vystoupení na Lávce, kromě mojí maličkosti je možné zde vidět i Monicu a našeho stálého spolupracovníka Tao Rexe. Bylo to vlastně poprvé, kdy jsme předváděli postup při výkladu tarotových karet a naznačili si určité možnosti, kterých lze dosáhnout pomocí meditací, tantry a tao-jógy. Je ale pravda, že když na tom samém místě předváděl Dušek své koniny a nefungující filosofii, měl daleko větší úspěch. Což říkám hlavně jako informaci a zajímavost, ne, že by mě to nějak mrzelo, spíše mě to někde visí než mrzí…