Youtubko je taková zajímavá platforma, i když je fakt, že ani pořádně nevím, co to je platforma, ale druhou stranu v podstatě ani nevím z čeho v současné době vyrůstá youtubko, tedy z jakého podhoubí, kdo jej vlastní a jaké jsou jeho fiktivní, oficiální a skutečné cíle. A vím, že youtubeři právě nyní, v poslední době procházejí touto platformou jako plačtivým údolím. Týká se to hlavně takových těch nejúspěšnějších, donedávna mohli zvesela natáčet a uveřejňovat nejrůznější divočárny, za bolševika se tomu říkalo happeningy, ale většinou se to nenatáčelo, spíše se to dalo osobně prožít, například se někde „nějak“ domluvilo a sešlo co nejvíce lidí a každý s sebou přinesl parohy a lidi to bavilo a policajti – esenbáci se mohli posrat, protože najednou nevěděli, jak se mají zachovat, když se někde sejde třeba dvacet lidí s parohama a čekají na autobus. Je to zakázané? Je to dovolené? Podobná situace nyní nastala na youtubku, které je pro „každého“ nebo spíše pro každého, kdo je ochotný snášet jejich pravidla, jinými slovy, kdo je ochotný snášet cenzuru. Původně jste mohli celkem „svobodně“ vymyslet, zvolit a natočit určitý obsah, třeba příběh o nahém bezdomovci, který si za pár korun nechá na čelo vytetovat nápis JSEM DEBIL a potom chodí děsit maminky na dětská hřiště, dnes už to není možné. Stejně tak ani já, se svými stovkami videí na youtubku nevím dne, ani hodiny, ani minuty, kdy mi „oni“ mohou jakékoliv video smáznout jak švihnutím čarovného proutku nebo dát nastavení 18+, jako třeba u tohoto videa (ani nevím proč a kudy a nevím ani, jak se bude zobrazovat) –
Můžete se pokusit najít videjko i jinak, ale v praxi je to v podstatě totéž, jako když vám video smáznou – jako autoři jste namydlení. Potom dostanete mailem následující oznámení –
Hezký den,
zkontrolovali jsme váš obsah a zjistili jsme, že podle našich pokynů pro komunitu nemusí být vhodný pro diváky mladší 18 let. U následujícího obsahu jsme proto nastavili věkové omezení.
Vašemu kanálu nebyla udělena žádná sankce a určitým uživatelům YouTube je obsah stále přístupný. Níže se dozvíte další podrobnosti o tom, co to znamená a jaké kroky můžete podniknout, pokud se proti tomuto rozhodnutí chcete odvolat.
Věkové omezení přístupu nastavujeme u obsahu, který podle nás není vhodný pro mladší publikum. Znamená to, že tento obsah se nebude zobrazovat nepřihlášeným uživatelům, uživatelům mladším 18 let a uživatelům se zapnutým Omezeným režimem.
Víme, že je to možná nepříjemná zpráva, a chceme vám pomoci zajistit přístupnost vašeho obsahu pro všechny segmenty publika. Můžete podniknout následující kroky: Pečlivě zkontrolujte, jestli váš obsah odpovídá našim pokynům. Pokud se domníváte, že jsme udělali chybu, můžete se odvolat.
S pozdravem
Tým YouTube
Jinými slovy máte téměř jistotu, že se váš obsah nebude zobrazovat prakticky nikomu a nikdy, takže, pokud jste youtuberáci, kteří se s vyplazeným jazykem honí za počtem zhlédnutí a masivním přívalem „fanoušků“ nebo lidí, pro které hrajete roli influencerů – najednou vidíte, že nemáte koho ovlivňovat. A to se může smutným způsobem zobrazit i na vaší psychice.
Pokud jste zvědaví, jak vypadá „zamítnuté“ videjko v realitě a čím asi tak může ohrožovat zdravý vývoj mládeže, zde je:
Dvě věci zde připadají v úvahu nebo stojí za úvahu. My, starší dorostenci, kteří jsme zažili tvrdou cenzuru za bolševika, to znamená od roku 1948 až do konce roku 1989, jsme takříkajíc zocelení tvrdým tréninkem, kdy se nesmělo prakticky nic a za porušení jakýchkoliv pravidel, zejména pravidel, „bolševik má vždycky pravdu“ a „pokud nemá pravdu, platí pravidlo číslo jedna“, jste si mohli jít na dva roky sednout, jsme se naučili vyhýbat se cenzuře a hledat cestičky k jejímu obcházení. Mladší tvůrci, kteří bolševickou cenzuru nezažili, jsou o mnoho měkčí, méně houževnatí a bohužel i obecně o mnoho důvěřivější, prostší a jednodušší. Neříkám blbější, ale ten zoufalý nedostatek špatných zkušeností je tady znát. Občas jsou také namyšlenější, nebudou se bavit s nikým, kdo má komickou sledovanost, hahaha… Starší mistři berou youtube jako „dar“ nebo určitou možnost, jak se prezentovat na veřejnosti, ale jsou a zůstávají opatrní, protože je jasné, že kdekoli nastane jakékoliv uvolnění v oblasti informací, souvisejících s podnikáním a se ziskem, tam se už chystá pogrom na vyznavače svobody. To je právě ten problém s psychopatií v naší společnosti, o kterém píši stále dokola, zatím ještě naprosto marně, ale to nevadí, učíme se žít ve skutečné realitě. Základní pravdou stále zůstává, že realita se na rozdíl od debilních nápadů vždycky nakonec prosadí. Takže, mladší adepti, kteří se naučili brát platformu youtube jako samozřejmost nebo dar od boha, si zřejmě musí prožít prodloužení obličeje díky hořkému zklamání, jinak to asi ani nejde. Nikdo vás nebude obdivovat jen kvůli tomu, že jste se narodili. Vím, že se stále opakuji, ale řeknu to ještě jednou – žijeme ve společnosti, kde být nejlepší ještě zdaleka nestačí. Škoda, že lidský život je tak krátký. V současné době by se nejlépe vyznali všichni, kteří jako mladí, ale již dospělí, zažili rok 1968 v tehdejším Československu (mně bylo v té době dvacet). Zkoušeli jste něco psát nebo něco malovat, něco fotit, něco natočit a den za dnem jste poznávali, že když nejste v Komunistické straně Československé socialistické republiky, tak neexistujete. Můžete klidně z kamene vytesat třímetrovou sochu Davida a dožijete se nejvýše toho, že vám ji přes noc rozmlátí na štěrk nebo vás odsoudí na nucené práce v Jáchymově. Pokud jste se nedostali do Svazu socialistických spisovatelů, nemohli jste, ba co dím, nemohli, nesměli jste napsat a vydat knihu, nesměli jste pracovat v žádné redakci jako redaktor, nesměli jste na veřejnosti ukazovat fotky nebo malůvky, které jste stvořili, jakékoli zveřejnění čehokoliv bylo trestné, jakékoliv rozmnožení čehokoliv, snad pouze s výjimkou novorozených bolševiků, bylo rovněž trestné. A teď najednou z vlády díky souhře záhadných okolností zmizel kretén Novotný, objevila se nová vláda v čele s Dubčekem a začalo něco do té doby naprosto nevídaného – mohli jsme pokračovat v budování socialismu, ale socialismu s lidskou tváří! Socialismus s lidskou tváří – to bylo pro staré, zasloužilé bolševiky jako kopnutí do ksichtu. Zničehonic povolila cenzura a na veřejnosti se objevilo množství textů, o jejichž existenci obecný lid do té doby neměl ani tušení. Začalo probíhat „pražské jaro“ a věřte mi, že to bylo cítit i ve vzduchu, taková to byla atmosféra uvolnění a svobody, navíc se prezidentem republiky stal generál Svoboda, což byl též zajímavý člověk, přečtěte si jeho životopis, jaké se mu podařilo nashromáždit zkušenosti, není to nic záviděníhodného, ale je dobré si uvědomit, jaká to byla osobnost, i když ho mnoho lidí dodnes vnímá jako jeden z mnoha „zelených mozků“, byl to velmi zajímavý a cílevědomý člověk. Bohužel to nebyl psychopat, tenkrát by se to docela hodilo. Samozřejmě, tehdy, stejně jako dnes, pociťovaná svoboda začala být trnem v oku všem praktikujícím psychopatům, zvláště těm, kteří praktikovali pod vlajkou socialismu a spolupracovali s ruskými a sovětskými politickými silami, takže, když to zkrátím, na pozvání se k nám tehdy sjely vojska Waršavské smlouvy a bylo to 21. srpna 1968, což je dnes už tak neuvěřitelně dávno, že si tohle všechno uvědomuje jen hrstka žijících lidí a ti už mají většinou sklerózu nebo Alzheimera, jak jsem nedávno musel svému spolužákovi vysvětlovat, že náš prezident v osmašedesátem nebyl Alzheimer, ale Svoboda, no nic, to jen tak na okraj. Osmašedesátý rok se projevil výbuchem tvůrčích sil ve filmu, v literatuře, v hudbě, samozřejmě také v politice, tam ten výbuch byl nejsilnější a skončil invazí Rusáků a jejich nohsledů a hrubým návratem českého lidu do feudálních poměrů. Kdo nesouhlasil, byl bez milosti eliminován. No a něco podobného se děje dnes a děje se to tam, kde byla donedávna svoboda projevu nejvyšší a nejvíce rozšířená. Nemá cenu se nad tím pohoršovat, nemá cenu nad tím ronit krokodýlí slzy, nemá cenu v podstatě nic, jedinou cenu má snaha přizpůsobit se, což je i základ nejrozšířenější definice jevu, zvaného inteligence.
Dvě různé názorové strany mají velmi často dost podobné šance na úspěch. To, co se stalo během posledních let, je ale něco naprosto nového, něco, co se v dějinách lidstva dosud nestalo a neodehrálo – dějiny nás všech jsou vlastně dějinami boje normální, biologické inteligence proti psychopatii, respektive proti psychopatům. Již mnohokrát jsme si definovali psychopatii a projevy psychopatie a naznačili jsme si, kudy vede cesta k vítězství normálního, lidského rozumu a normální lidské inteligence. Jenomže, co se nestalo – vždycky vzpomínám, jak bolševici nenáviděli kybernetiku, robotiku a vůbec celou elektroniku. Zřejmě pod heslem když tomu nemůžeme rozumět my, staří, zkušení bolševici, tak tomu nemůže rozumět nikdo. A bylo dokonce zakázané o kybernetice mluvit. Ani srandu si z ní člověk nemohl dělat a kdybyste někdy promluvili o umělé inteligenci, tak by vás za to bolševici přitloukli na vrata. A najednou dvojková soustava všude vítězí na celé čáře a i naši milí youtubeři se ohledně své další existence handrkují a sváří s nefalšovanou, pravou AI – psychopati místo sebe podstrčili psychopaticky naprogramovanou umělou inteligenci a dali jí moc rozhodovat nad našimi osudy. Námět na horor? Řekl bych, že docela jo, akorát na youtube nám to už asi neprojde.
Co lze na youtube běžně vidět –
Nevíte, co na sebe, když jdete do školy?
Soutěž o novou třídní uniformu –