Jako správný kyberzločinec jsem dnes ráno hacknul svou vlastní mailovou poštu a dvě nebo tři hodiny jsem odpovídal na dotazy. Přišel jsem, viděl jsem, odpověděl jsem. Potom jsem si místo snídaně dal asi patnáct cigaret, ale dál jsem se již ovládl, nebudu si přece z plicních laloků dělat Černobyl nebo Temelín, potom přišel jeden dobrý známý a trochu jsme rozebírali práci, finance a povšechně, leč zevrubně možnosti skloubit partnerskou a racionálně životní rovinu s pocitem spokojenosti a seberealizace. Zpravidla se v takových případech ukazuje, že určité, pevně dané hranice možností vlastního rozletu za různými perspektivami jsou dané osudem, čili oněmi známými náhodami a veličinami, jako do jaké rodiny, či které matce samoživitelce se člověk narodí, v jakou dobu se narodí (jak je na tom národní prosperita, jestli náhodou nejsou soukmenovci ve válce či se právě nekonal ničívý výbuch sopky, popřípadě nejsou zrovna v rozpuku dlouhotrvající záplavy nebo nenastal začátek nové doby ledové a podobně), potom je důležitá výchova, enkulturace, očkování, které se buď dá přežít nebo ne a vládnoucí režim (komunismus, kapitalismus, buddhismus, popřípadě státem uznané náboženství). Z toho všeho se dají dohromady základy budoucího života a v podstatě se již zkraje existence nového člověka dá odhadnout, jestli bude mít život v luxusu, zakletý do slastného nicnedělání nebo se bude muset ohánět jako kdyby mu jeblo, jen aby se takříkajíc udržel ekonomicky nad vodou. Pokud se dotyčnému podaří propracovat se alespoň k částečnému svobodnému rozhodování o svém osudu a životní cestě, narazí s velkou pravděpodobností i na otázku, jestli bude chtít pro sebe něco udělat nebo se fatalisticky rozhodne ztloustnout, zestárnout, pokrýt se vráskami a zhroutit se do připravené truhly.
Když si řeknete, že budete cvičit, tak záhy zjistíte, že máte před sebou téměř nekonečné množství různých systémů a postupů a pokud ničemu z toho nerozumíte, je hodně pravděpodobné, že se odevzdáte do péče nějakého diplomovaného nebo téměř diplomovaného trenéra. V takovém případě je jisté pouze jedno – naučíte se cvičit špatně, popřípadě se dáte na cestu, na které se budete díky tréninku ničit, devastovat a týrat a možná si uberete deset let života a dvacet let dobré kondice. Proč? Protože správně cvičit a trénovat není vůbec jednoduché. Tak a jdu si dát večerní cigárko a kafíčko s dobrým pocitem, že jsem se již nadřel dosti. Dnes. Kdy byl Zelený čtvrtek. Jak jinak.