A zatímco se většina lidí bude dále těšit na další dárkové balíčky, plné vánočních virů, alfa, beta, gama, delta, povíme si něco o hospodaření s časem a také o mrhání časem a o využití času. Říká se, že čas, který máme, jsou peníze, které nemáme, je to tak trochu pokus o nasazení humorné koruny na přísloví „čas jsou peníze“. Ale ono to opravdu a skutečně platí, že čas jsou peníze, věnujeme svůj čas, čili kus svého života a dostaneme za to zaplaceno a zpětně si za svoje peníze můžeme koupit kousek času pro sebe. Situace se samozřejmě komplikuje tím, že všude, za každým rohem číhají psychopati, jejichž posláním je připravit nás o co nejvíce našeho času. Každý psychopat se vás snaží připravit o čas. Je to věc, která se dost těžko chápe, proto je dobré se nad ní důkladně zamyslet a ze všech stran ji prostudovat. Čas jsou peníze, čas je ale také život nebo část života. Můžete život strávit sbíráním hezkých dojmů, výměnou názorů s kamarády a s milými příbuznými, ale můžete také strávit hromadu svého času, čili velkou část svého života tím, že se budete učit naprosto zbytečné věci, které nebudete nikdy v životě potřebovat, ale strávíte nad debilními učebnicemi nejkrásnější období svého mládí. Když vám dojde, že vám to už asi nikdo nevrátí, je už většinou pozdě.
Často říkám lidem, ať jednou celý den sledují, čemu všemu se věnují od rána do večera – v naší společnosti je to většinou sledování hloupých a zbytečných reklam a sledování hloupých a zbytečných zpráv. Formou ztraceného času tak většina lidí vyhazuje peníze oknem. Nic se nedoví, ani se u toho nepobaví, mravně zchátralí politici nám pouze předvádějí své diagnózy a to je asi tak všechno. K čemu nám to je? K ničemu, je to zdržení, ztráta času, mám nutkání to začít popisovat jako zločin.
Když si tak vzpomínám na všechny minulé Vánoce, tak si pamatuji, že jsem měl vždycky radost z toho, že bylo více času. O Vánocích jsem měl čas přečíst si knížku nebo udělat něco, co jsem dělal přímo a pouze sám pro sebe a tak to vlastně s těmi Vánocemi praktikuji dodnes. Něco si přečtu, nad něčím se zamyslím, něco sám sepíšu, hodně věcí vyfotím a rozhodně se přitom nenudím. V dnešní době je celkem jednoduché psát, fotit, natáčet videa, popřípadě se věnovat meditacím, magii, rituálům, to všechno jsou věci neprozkoumané, kde se dá najít hodně nového.
Zkoušeli jste někdy cvičit koncentraci, soustředění? To je takový ten výkon mysli, kdy se na něco zadíváte nebo si to představíte (zlatou cihlu si obvykle spíše představím, než se na ni zadívám) a teď se snažíte nevnímat nic jiného, než tento jediný předmět, pojem, jev, osobu či věc. Soustředíte se tak, že cítíte, jak vás to nadnáší, nadzvedává, ano, to je ta správná cesta k dokonalé koncentraci. Brzy zjistíte, že je dost těžké se koncentrovat na dvě a více věcí najednou, je to prakticky nemožné a poměrně dobře se můžete soustředit sami na sebe například při zrcadlové magii, když se díváte sami sobě do očí a vydržíte to prakticky bez mrknutí oka třeba celou hodinu.
Dnešní doba mi přijde taková nějaká celá roztěkaná. Všichni se někam bezcílně až bezhlavě hrnou, každý někam spěchá, často ani neví kam, ale hlavně tam musí být mezi prvními a když se pár lidí někde sejde, tak si sednou a každý čumí do svého mobilu, svým způsobem to připomíná jedno kouzlo z woodoo magie, o kterém je řeč i v bibli, když pánbůh viděl, že se lidé ubírají směrem, který se mu moc nelíbil, tak jim popletl hlavy. Lidé ztratili soudnost a ztratili schopnost navzájem si rozumět, tak si šli každý svou vlastní cestou a společně nic nepodnikali. Jejich škoda, protože, když se skupina lidí dokáže koncentrovat na jednu věc, tak často dokáží realizovat i menší či větší zázraky.