Roky běží, jaro, léto, podzim, zima, každé období má svou vlastní specifickou atmosféru nebo náladu, listopad, psychopat, prosinec mají kypět vánoční náladou, tak, jak jsme na to už léta páně zvyklí, ale zkusme se nyní krátce zamyslet (teď mě k tomu napadl jeden starší, ale docela humorný vtip), co vlastně dělá onu zvláštní vánoční atmosféru? Datum v kalendáři? Krátké dny a dlouhé (svaté) noce? Předvánoční trh? Přicházející zima? Teď je vlastně ještě oficiální podzim nebo by se dalo říct, že podzim vrcholí, blíží se zimní slunovrat, který se odehraje kolem 22. prosince a oficiálně začne zima, která potrvá až do prvního jarního dne, neboli jarní rovnodennosti 20. března 2022.
Jo, ten vtip, abychom to nezakecali. V parku na stromě číhá mozková mrtvice a vyhlíží si oběť, na kterou skočí. Teď jde kolem policajt a mrtvice na něho skočí – a policajt nic, klidně jde dál, jakoby se nechumelilo. Mrtvice po něm znovu skočí a opět se nic nestane. Sklouzne po něm a pleskne sebou o zem. Policajt volným krokem odchází a mrtvice se plácne do čela, ježíš, co blbnu, vždyť jsem mozková…
Letos nám ta pravá vánoční atmosféra dost chybí, protože jsme se zamotali do hromady nelogických opatření, oficiálních zákazů, lží a polopravd, místo o Mrazíkovi budeme opakovaně poslouchat pohádku o dvanácti mutacích.
Na Míráku mají Betlém, kde místo Ježíška leží v kolíbce Zeman, jo, teď jsem si vzpomněl ještě na jeden vtípek, který se vyprávěl v dobách, kdy nás ovládali psychopati – bolševici. Maruška jde v zimě do lesa na jahody a najednou vidí třináct chlapů, jak sedí kolem ohně a že prý to nejsou úchyláci, ale měsíčkové, aha, a jak to, že je vás třináct? Ale támhle toho si nevšímej, to je Měsíc československo – sovětského přátelství. Mohl tam být ještě Měsíc knihy a bylo by jich čtrnáct. Furt je nad čím přemýšlet. Často se lidi ptají, jak dlouho kovidové zmatky budou ještě trvat a zcela zbytečně nám otravovat život a zastavovat ekonomiku. Inu, podle astrologických konstelací přijde další pražské jaro až koncem března 2022. Potom budeme moct konečně opět vytáhnout své Hárleje a projíždět se po kraji, než nás bába poleje.
Nezapomínejte, že Vánoce rovná se tradice a lidové zvyky. Myšlenka Vánoc je ve své podstatě docela milá, přívětivá a řekl bych až filantropická. Když se podíváme do historie, tak s hrůzou zjistíme, že všechny významné říše a státy, staré Řecko, Řím a hromada dalších slavili konec roku, neboli zimní slunovrat tak, že dávali svým poddaným volno. Prostě popustili otěže, otroci a nevolníci si mohli pár dní dělat, co chtěli, čili zimní slunovrat byl vždy ve znamení absolutní volnosti. Pokud tohle jednoduché pravidlo jakákoliv vláda nedodržela, měla obvykle potíže s tím, aby se udržela. Stačí si vzpomenout a uvědomit si, že všechny velké politické změny se u nás odehrály během třeskutých mrazů.
Stejně tak, když se podíváme do historie, stačí si připomenout rok 1917, kdy se odehrávala nejtěžší chřipková epidemie, v pravém slova smyslu pandemie chřipky, ono to vzniklo asi v Americe, ale taktně se o tom nemluvilo, až se první zmínky o miliónech mrtvých objevily ve Španělsku a chřipce se začalo říkat španělská chřipka. A začalo se očkovat, neskutečné množství lidí dostali první, druhou, třetí a čtvrtou dávku vakcíny proti chřipce a začali umírat jak na běžícím páse. No, celkem mohlo tehdá natáhnout brka odhadem sto miliónů lidí. Zajímavé je na tom celém to, že úmrtnost vyskočila až po opakovaném očkování. Ale to jen tak pro zajímavost. Zatím se budeme snažit nenechat si ničím rušit pozdně podzimní vánoční atmosféru.