Od určitého věku docela miluji, téměř zbožňuji sjezdy, popřípadě i slety veteránů. Z jakéhosi zvláštního důvodu se tam cítím jako doma. Z čehož logicky plyne, že jsem nemohl vynechat ani sjezd veteránů, který se konal v Kutné Hoře. U té příležitosti jsem též navšívil místní kostnici, přespali jsme v márnici, byli jsme se podívat na místní hřbitov, prostě jsme udělali všechno, co by se vlastně hodilo spíše k oslavě smrti nebo spojení života a smrti, než jen tak k bezdůvodnému juchání, třeba i proto, že právě dnes jsme bouřlivě slavili 28. říjen, založení a vznik Československé republiky. To bylo v roce 1918, jak jsem již byl naznačil, 28. října. No, potom ještě vznikla samostatná česká republika, ta se datuje od 1. ledna 1993, to už ani nevím, jak k tomu došlo, myslím, že, počuvajtě ma tak, že to domluvil Klaus s Mečiarom. No, proč nakonec ne, alespoň jsme viděli, čeho všeho jsou schopní neočkovaní politici. Komouši, zvláště potom v padesátých a šedesátých letech, neměli zrovna v lásce první republiku a 28. říjen se moc neslavil. Pamatuji si a je mi to docela líto, jak mi moje matka, když jsem byl ještě v takovém tom téměř předškolním věku, koupila knihu O pejskovi a kočičce od Josefa Čapka a v té knížce byla také kapitola o tom, jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen a moje komunistická matka celou tuto kapitolu z knížky pečlivě vystřihla, aby tam nebyla. Tak trošku si zahrála na komunistického Koniáše, no, dodnes mi nad tím zůstává rozum stát. Moje matka, která mě jinak učila lásce k literatuře a ke knihám a udělá takovou prasáckou debilovinu, za kterou by se mohl stydět i obecní blázen Pepek Vyskoč. Jinak byla moje matka mezi svými známými a spolupracovníky ceněna jako vysoce kultivovaná, kulturně založená žena, nikdo netušil, že se pod laskavou a vlídnou maskou zkušené, téměř velekněžky skrývá nezvladatelný blázen.
Nebo znáte snad někoho, kdo by byl schopen z normální knížky, kterou si koupí, vystřihnout tři stránky? A když jsem se jako dítě své matky zeptal, proč tu knihu zkurvila, tak mi vyhýbavě odpověděla, že tam byla kapitola, která není vhodná pro malé děti, že bych tomu stejně nerozuměl, takže ona tu knihu vlastně zhodnotila. To je jako když lidi jdou na očkování, po kterém začne stoupat úmrtnost a lékaři nám vysvětlují, že je to tak v podstatě dobře, že nás to chrání. A kdybychom se už dávno nechali všichni očkovat, tak nemuselo zbytečně zemřít 50 nebo 60 tisíc lidí. To je občas fakt, jako domluva s debilama, čili, jak se na Moravě říká, řeč jak s posraným tanec. Kromě bláznivé matky jsem měl doma ještě jejího bratra, psychopatického Jaroslava, to byla taky kapitola sama pro sebe a díky této dvojce naše rodina, která na tom byla původně docela dobře, měla byty, domy, pozemky, vinice a dobrá pracovní místa, skončila tak, že všichni jsou prakticky na mizině, dopadli jsme přesně jako naši předkové, kterým jsme se smáli, že veškerý svůj majetek prochlastali, ale jak říkám, s těma debilama, na který bylo všechno napsaný a kteří i svým nejbližším ukradli cokoliv, co nebylo přišroubovaný nebo zalitý do betonu, se prostě nedalo domluvit.
Takže jsme dopadli jako typické oběti psychopatů – bez majetku, bez bydlení a bez peněz, proto se právě zabývám psychopatií téměř na profesionální úrovni. Nyní, od 31. října během celého prvního listopadového týdne budeme dělat hromadu rituálů na všechno možné, tak jednak o tom budu na tomto místě pilně psát a jednak se také můžete ozvat, pokud se budete chtít na cokoliv zeptat nebo si nějaký rituálek objednat pro sebe – mailovou adresu jistě znáte – raven.argoni@seznam.cz.