Není to tak dávno, co jsem psal poutavý článek nebo poutavě psal zajímavý a originální článek o jisté Mábel, o níž jsem kdysi, ještě za komančů, četl, teď už ani nevím v jakých to bylo novinách nebo jestli to bylo v časopise, to už se mi z hlavy vykouřilo, ale dodnes si pamatuji název článku, Mábel děsí město. Dobrý, ne? Pamatuji si to, jako kdyby to bylo včera. Nahlédl jsem do časopisu a do očí se mi zaryl nadpis Mábel děsí město. Ha! To je něco, co si plně zasluhuje mé pozornosti! a Hned jsem se pohroužil do četby. Článek pojednával o kulhajícím odvozu odpadků, o tom, že jsou na ulicích často vidět přetékající popelnice a co s tím jako chtějí pánové na zadnici nebo pánové na radnici dělat? Bude se to řešit nebo budeme raději čekat, až se z hromady odpadků nevyhrabou ani ti nejstatečnější z nás? Tak, hm, ale kde je alespoň nějaká zmínka o krvelačné Mábel? Která děsí město? Autor to vysvětlil až úplně na konci článku – jo a pro ty, kteří se diví, proč se článek jmenuje Mábel děsí město? Kdybych článek nazval třeba Krizová situace v odvozu odpadků, tak to nebude nikdo číst. No, v podstatě měl pravdu, ale i tak jsem se cítil trochu podvedený.
Ještě jednou se vrátím k malé úvaze o tom, jak jsme si za bolševika říkali, že lidi jsou blbí, nevzdělaní, pitomí a primitivní, protože mají nedostatek informací. Bolševici se snažili zadržovat informace, to je pravda, kdo se nic nedozví, ten nic neví a když nic neví, dá se snadněji ovládat, to říkal už pantáta Göbels, takový ten tiskový mluvčí a šéf propagandy Adolfa Hitlera. Dnes máme k dispozici internet a upřímně řečeno, nevím, co by mohlo být ještě větším hitem či přínosem ve světě informací pro normálního uživatele, ať už to bude nějaký akademický vševěd nebo bezvýznamný sopel z ulice. I když je pravda, že zpracování, uchování a nabídka informací má lehce předpotopní charakter, je to přece jenom tisíckrát lepší situace, než byla za Leninů.
Takže ono to asi nebude pouze v tom, že se k některým informacím nemůžete dostat a ostatní informace procházejí sítem cenzury. Ochrana informací byla, je a bude, bez toho to nejde. Jak jsme se už mnohokrát bavili o psychopatech a o psychopatii – opět připomínám svá vlastní zlatá slova – největším problémem dneška a současné společnosti není nedostatek informací, ani to, že jsme zavaleni informačním balastem a bahnem typu Mábel děsí město, ale hlavním problémem je psychopatie a korupce.
Základní vlastností každého psychopata je zvídavost – snaží se z vás vypáčit co nejvíce konkrétních informací, jemu nestačí, když mu řeknete, že bydlíte v Praze, chce hned vědět adresu, ulici, číslo popisné, ve kterém patře bydlíte, jaké máte jméno na zvonku a kdo všechno tam bydlí s vámi a hned se zajímá také jaké máte sousedy a kdy by mohl přijít na návštěvu, pokecat si o Mábel a už vyzvídá, kde pracujete, kdo vám dělá šéfa, jak se jmenuje a kde bydlí, to všechno jsou informace, které později využije proti vám, protože základním posláním každého psychopata je škodit. Nejlépe tak, abyste přišli o čas, o peníze, o majetek, o známé, o rodinu, prostě o cokoliv a ještě aby to vypadalo jako že vám pomáhá.
Takže, pokud se vás někdo bude snažit ovládat, bude se na vás věšet a lepit jak hovno na košili, pořád se vás bude na něco ptát (otázka je sama o sobě agresivní část komunikace, s otázkami je dobré šetřit, pokud toho druhého nechcete programově naštvat) a bude z vás tahat informace, které mu zdánlivě na nic nebudou a bude vás nutit do jakékoliv změny ve vašem denním programu a vůbec v životě, to platí i pro pozvání na jakékoliv akce, kino či divadlo či koncert, můžete mít před sebou rafinovaného psychopata, kterého nakonec odhalíte už jenom podle naléhavosti jeho návrhů na změny ve vašem životě a neochoty poslouchat vaše návrhy, týkající se jeho života. Budete mít před sebou psychopata, který už dlouho neměl co dělat a chybí mu zábava.