Známe meditace pomocí tarotových karet a nad tarotovými kartami, to je postup, při němž několik minut zíráme na tarotovou kartu a snažíme se do ní vžít a vcítit, současně cítit její vůni, zatímco se chceme stát jejím obsahem a chceme procítit vnitřní napětí, v kartě obsažené a opět se, s lascivní lehkostí zhmotnit nad hromádkou tarotových karet, rozložených na magickém, kartářském stolku.
Nechme se zlákat Mistrovými slovy, když lehce naznačí a poví, že komu karty v ruce šustí, toho štěstí neopustí. To není o hazardu, ale o tarotu, jenž dokáže z tváře vrásku nejen vyhladit a skrýt, jak sešmajdanou botu, stačí se jen naladit na vnitřní analogii slov a pojmů a být zvědav aspoň na jeden z mnoha dojmů, ve zvolených kartách obsažených. Víno, ženy, zpěv a tanec hledá ve všem prakticky každý tarotový kanec.
Nemá cenu se s krokodýlem tahat o vlasrrtní botu, kterou jsme v říčce zapomnění a často i v cizím potu zanechali jako protest proti línému bytí, nepromyšleným akcím a zbytečnému žití.
Žiji rád, ale ne za svý, to je citát, který by klidně mohl zdobit celou řadu příbytků českých vlastenců a panen. Platby kdo hoden, zná vážiti každou a kdo chvíli stál, již stojí opodál, většinou však daleko před námi – není lepší nad vším váhat, než pravdu znát, však místo ní svou blbostí mávat?
Jak si vybrat v Praze místo na silný rituál.