Nejdříve si řekneme, co dezinformace není. Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, je sobota 14. srpna. Pozítří bude pondělí, 16. srpna a jakmile udeří dvanáctá hodina, budu mít v Blesku na www.blesk.cz chat, kde se můžete ptát prakticky na cokoliv, budu odpovídat na vaše dotazy, až do ztráty vědomí, potom chat skončí, čili tohle je podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí naprosto pravdivé prohlášení a zpráva, čili se v rámci možností budeme snažit, abych skutečně v pondělí 16. srpna ve 12 hod. zahájit na Blesku chat. Žádný fejk ,ani Švejk, žádná dezinformace, důležité je, že si to přečtete tady a přímo ode mě, píši sám za sebe, nemluvím za nikoho jiného, ani nesděluji nic, co jsem zaslechl (jedna paní povídala) nebo co se domnívám, aniž bych to měl podepřené informacemi z dohledatelných zdrojů. Nejlepší by asi vůbec bylo, kdyby každý mluvil sám za sebe, nejlépe „u sebe, na dvorku“ čili na svých webovkách nebo na svém profilu a hlavně, aby byl stále dohledatelný a pokud možno také oslovitelný. Psychopati skoro nikdy nemluví o sobě, vždycky mluví za někoho nebo mluví o někom, často přímo za jeho zády nebo v nepřítomnosti dotyčného – a to je docela divné, kolik lidí takovým žvástům věří, popřípadě kolik lidí bere vymyšlené kraviny naprosto vážně.
V podstatě je to prastarý problém, jak můžeme zjistit, co kdo v minulosti řekl a co udělal. Kriminalisté v podstatě nedělají nic jiného, než že bádají, zkoumají, vyšetřují a dokazují, co kdo provedl a jestli v inkriminovanou dobu někde byl nebo nebyl, jestli má alibi nebo nemá, popřípadě musí často řešit otázku, pokud někoho zadrží nebo někde najdou, třeba už tuhého, kdo to vlastně je, čím se může prokákat, jestli nemá dvojníka nebo identické dvojče. Když jsem navštěvovat Vysokou školu chemicko-technologikou v Praze 6, v Dejvicích, odkud mě potom z politických důvodů ve třetím ročníku vyhodili a dodnes se mi za to nikdo ani neomluvil, tak tam se mnou chodili bratři Vojáčkové, byli to dvojčata, nikdo je od sebe nerozeznal, tak jsem si říkal, hm, ti to mají jednoduchý, každý se naučí jeden předmět a když jdou na dvě zkoušky, tak stačí, aby na každou zkoušku šel jeden z nich dvakrát a mají to doma, ušetří se čas a energie. Neříkám, že to tak nutně dělali, ale příležitost byla a možnost taky byla, protože, jak jinak by mohl profesor nebo prostě zkoušející dokázat, že dotyčný už na zkoušce byl a teď tam jde podruhé? Fotka v indexu jasně říkala, ano, je to on, datum narození taky, nikdy jsem neslyšel, že by dvojčata měla v dokladech nějakou poznámku o tom, že jsou dvojčata a jak by se dala rozlišit, to je dost těžké, protože když by měli i stejné tetování, tak co to dokazuje a kdyby měl jeden pihu a druhý ne, tak piha se dá odstranit, vlasy se dají ostříhat a nabarvit, potom by zbývalo už jenom to, co začali praktikovat Angličané, když zaměstnávali v Indii dělníky nebo pomocníky, aby si každý neběžel stoupnout v den výplaty do fronty na prachy dvakrát – otisky prstů. To je něco, co se dá jen těžko napodobit a co by nedokázala ošulit ani jednovaječná identická dvojčata. Anglický průmyslník, který začal používat místo podpisu ve formě tří křížků otisk dělníkova palce v podstatě dal světu základ na rozvoj daktyloskopie.
V dalším videjku můžete vidět můj novoroční projev na rok 2017, i když to byla docela zajímavá doba, tak mnohé z toho, o čem se zmiňuji, se dosud nezměnilo.
Problém identifikace lidí, čili hledání použitelné metody, jak rychle poznat, kdo je kdo, je stále živý, naopak bych řekl, že se za poslední desetiletí tento problém stále více oživoval. Jak poznáte, že pán, který přijde na sociálku žádat o peníze, nemá už zažádáno u sociálky v jiném městě a pod jinou identitou? V Německu se tohle stávalo běžně. Pan migrant se šel nahlásit na migrační úřad pod jménem Klkdjfůla José a když ho zapsali a vydali mu imigrační pas, tak hned jel do sousedního města, kde se nahlásil pod jménem Mdjklůs Anton, dostal další pas a tak to několikrát zopakoval a potom už jen objížděl banky, kde měl pod každým jménem konto, na které dostával finanční pomoc. Co s tím? Němci se to nakonec pokoušeli řešit tak, že už jim nedávali peníze, ale jídlo. Když měl hlad, tak si skočil na sociálku a dostal pytlík se žrádlem a nazdar. Samozřejmě se tím celá situace zesložiťovala, protože to by za chvíli sociálka nic jiného nedělala, než připravovala milión baget denně. A nakonec by asi stejně skončila u již vyzkoušených otisků prstů. Miliardáři a milionáři se většinou mezi sebou domluví po celém světě velmi snadno a rychle, skoro to vypadá, že mají svou vlastní řeč, které my, chudší a chudí nerozumíme. Snadno se domluví a shodnou na tom, že dost velké starosti mají s tím, že milióny a miliardy lidí nedokáží identifikovat, nedokáží je „zanést do systému“, neumí je „ocejchovat“. Samozřejmě otisky prstů stále fungují, ale jistě si pamatujete, jak se naši majitelé už jednou pokoušeli zanášet otisky do jakéhosi systému, leč nepovedlo se, protože lidí je šílená kupa. Proto se také jako politika přestala praktikovat genocida, protože když hustota obyvatel překročí určitou míru, tak je genocida nepoužitelná nebo neproveditelná. Zabíjíte a zabíjíte a oni se vám stejnou rychlostí rodí furt další. Frustrující. Nicméně, naděje svitla ve formě nových objevů, které se týkaly a týkají, jak bychom to nazvali, elektromagnetického otisku lidského těla, pokud si na tohle téma chcete vygůglit hromadu vědeckého materiálu, stačí, když zadáte „neionizující záření“ a můžete se pustit do studia. Asi přijdete až na 5G a zjistíte, že pomocí 5G můžete jakéhokoliv člověka identifikovat, kdekoliv najít a potom třeba i zabít. Rychle, elegantně a beze svědků. Jestli také bezbolestně, to už nevím. Upozorňuji, že poslední úvahy jsou spíše moje vlastní domněnky, čili jsme již za hranicí konspirace, kdy je možné i to, že to možné není, ale každý, kdo má doma fungující mikrovlnku si jistě mnohé už domyslí. Pokud jsou v takzvaných vakcínách (protože je už dávno jasné, že to žádné vakcíny nejsou) i jisté nanočástice, mohou usnadňovat zachytávání elektromagnetického záření v tom smyslu, že je každý o něco „čitelnější“, navíc se mu mohou vysílané informace dostávat rovnou do mozku, čili vakcíny nebo „vakcíny“ odbourají přirozenou obranu každého člověka, která chrání mozek před účinkem virů a bakterií.