Je to takový zvláštní druh pohybu, pomocí kterého se mění seskupení „věcí“ v astrálu nebo v akáše, v iracionálním světě představ a informací, což jsou právě ony záhadné síly, které působí na emocionální mysl, na naši náladu, ale i ovlivňují naše důležitá životní rozhodnutí. Psychopat v rodině nám nakuká, abychom šli na školu, nešli na školu, s někým se sešli nebo naopak rozešli, popřípadě se dokonce oženili, vdali, rozvedli, síla informací je bezbřehá, dokáže nám zničit život nebo nás naopak promění ve šťastné, byť trochu přiblble působící jedince či tvory, opájející se vidinou počtu sledování, lajků a komentů pod nějakou hovadinou, kterou se nám podařilo přenést na youtube. com.
Prvnímu přílivu informací do vyhládlého mozku, které zažijeme v útlém dětství v rodině a v nejbližším kolektivu se říká enkulturace. Nejdůležitějšími procesy je naučit se dívat, poslouchat, čichat, ohmatávat, hmatat, cítit a mluvit. Mluvení z nás udělá člověka, umění naslouchat z nás udělá příslušníka vyšší kasty. Schopnost promluvit lidským hlasem nás odlišuje od zvířat řízněji než cokoliv jiného.
Když můžeme s kýmkoliv smyslově, popřípadě i smysluplně komunikovat, je celkem jasné, jak z lidového, tak i z psychologického hlediska, že je nám ten člověk bližší. Rodině se někdy také říká okruh nejbližších lidí, je tedy naprosto jasné, že rodinní příslušníci by měli mít k sobě blíže a jejich vzájemné citové (tedy kladné, citové) vazby budou silnější než u lidí, sebraných jako náhodný vzorek z Václavského náměstí. Nicméně, teď asi mnoho z vás začne nesouhlasit, že tomu tak není. Často to též slýchávám ve svém poradenství, naše rodina vůbec nedrží pohromadě, matku bych nejraději zabila, kdy už se konečně dočkám toho, aby syn vypadl z baráku a odstěhoval se někam do prdele, už je fakt nesnesitelný, strejda je debil, který rozesral celou rodinu – a pozor, už jsme pomalu u jádra pudla.
Potíž je v tom, že v každé rodině se vyskytuje jedinec, který se dá označik jako psychopat. Nemusí to být vždy a za všech okolností „alfa samec“ nebo „alfa samice“, popřípadě „vůdce smečky“. Může to být třeba nenápadná, křehká tetička, která svým pronikavým pištivým smíchem ruší debatu, kdykoli začne být konstruktivní nebo milá, starostlivá sestra, která vám vysvětlí, proč byste se neměli bavit se synovcem, s babičkou, popřípadě s matkou.
Vždycky, když se mi někdo ozve, že potřebuje poradit, jak má postupovat a dotaz začíná slovy, vůbec nechápu, proč se se mnou moje nemocná matka nechce bavit a když jí chci přijít pomoct nebo nakoupit, tak odmítá moji návštěvu, nebere mi telefony a pořád se na něco vymlouvá, hlavně, abych tam nechodila, tak jako první říkám, vy máte sestru, že?
Odpověď může být, ano, mám sestru nebo ne, nemám sestru, ale i když je odpověď, ne, nemám sestru, tak to znamená, že v rodinném kolektivu je někdo, může to také být nejbližší maminčina kamarádka, která v roli životního radila narušuje vztahy maminky s okolím. Postup, který většina psychopatů volí, když už se ocitnou v jakémkoliv kolektivu je, že začnou pomlouvat. Víš, co o tobě Adéla říkala? No, tvůj syn o tobě nemluvil zrovna nejlépe, raději si na svou dcerku dávaj pozor, myslím, že jí jde hlavně o tvůj byt, protože je na ní vidět, že by ti ho nejraději ukradla už dnes. Psychopat nebo psychopatka používají hlavně rozmluvy mezi čtyřma očima, osobní návštěvy, sliby beze svědků a co nesnášejí, je kolektivní rozhodování, hlasování a mluvení o někom v jeho přítomnosti.
S psychopatem je nejlepší se vůbec nebavit, pokud se snaží vnutit se do vaší pozornosti či přízně, pak je dobré, dělat si ze všeho, co říká, srandičky nebo to různě znevažovat. Ze svých osobních zkušeností mohu říct, že mě psychopati doslova nesnášejí, většinou se distancují hned od prvního okamžiku, co se potkáme, někdy si připadám jako lovec duchů nebo lovec upírů. Upír vás ve společnosti rychle rozezná jako „lovce“ a teď se vás snaží stůj co stůj zbavit, hlavně, abyste se o něm dozvěděli co nejméně informací. Kolikrát jsem slyšel, cože, on tam má jít taky Raven? Tak to tam nepůjdu, ne, společně s ním tam nebudu!
Trochu blbá situace nastává, když původní rodina bydlí někde na vesnici nebo v baráku, kde je děda, babička, máma, táta, dva nebo tři sourozenci, do toho se ještě motají bratři a sestry od babičky a od dědy, tak trochu zmatek – a jeden z nich je psychopat, který se snaží, aby se všichni mezi sebou hádali, aby se nesnášeli, potom se jeden nebo druhý musí odstěhovat kvůli práci nebo kvůli manželství a jsou trochu dál, než ostatní. Pro psychopata to jsou vítané cíle, může pomlouvat a zpracovávat vztahy k nepřítomným – a často začne být jasný i další důvod než čirá psychopatie – snaha připravit dotyčného o dědictví. Na tohle téma ještě budu psát další pojednání, protože v naší rodině, jak to nakonec píši již ve své poslední knize Psychopat v rodině (kterou budu rozpracovávat o nové poznatky) takových psychopatů bylo zřejmě více, je otázka, jestli je psychopatie dědičná, ale tohle všechno si ještě rozebereme v dalších článcích.
Psychopat má často nezaměnitelné charisma, umí krásně a hlavně přesvědčivě mluvit, ale jedno neumí – dokázat svými činy a skutky, že to, o čem plácá pyskem, myslí skutečně vážně nebo že má nějaké relevantní důkazy ohledně svých pomluv, které stále zůstávají jeho hlavní zbraní.
V pondělí, 5. července 2021 ve 12 hod. mám na blesku.cz chat, kde se můžete na cokoliv zeptat, je to zadara, ptát se můžete na co chcete. Stačí kliknout na blesk.cz, potom na „menu“, pak na „horoskopy“ a jste na svým.