Včera jsme nakousli téma únosů, čili násilného přemisťování, popřípadě transportu živých, svéprávných svobodných osob na místa, kam by se podle vlastního rozhodnutí samy od sebe s nejvyšší pravděpodobností nevydaly.
Zde je zajímavý článek na téma „únos“.
S oblibou vždy říkám, že se snažíme vše řešit pomocí magie a rituálů, tedy i ochranných rituálů. Vykonáne rituál – a co se vlastně stane? Možná i to, že dostanete celou řadu zajímavých a progresivně použitelných nápadů, které vám pomohou uskutečnit vaše dlouho plánované cíle. Popřípadě zvýšíte úroveň vašeho zabezpečení, čili vaší bezpečnosti. Vašeho majetku, peněz a vašich dětí.
Poměrně dost jsem jezdil po vlastech českých, poměrně dost jsem jezdil po Evropě a v podstatě jsem i poměrně dost jezdil po Zemi nebo zeměkouli nebo jak to nazveme. Ne všude můžete s sebou vozit pistoli, do letadla se většinou nedostanete ani s nožem. Přesto je pár věcí, které jsou v dnešním světě téměř nepostradatelné, hodně se mi vyplatil například infračervený hlásič pohybu na devítivoltovou baterii, pérový zabiják, elektrický obušek (s tím se dá užít plno srandy) a taktické pero a zcela jistě i teleskopický obušek, který používá americká policie. Samozřejmě s klasickou čézetou devítkou to tvoří dohromady veselou partu k zamyšlení – protože, jak mi odpovíte na otázku, co se může všechno stát s vašimi penězi, než je donesete třeba z banky domů? To je nápadů, páne jo – a co děláte pro to, aby se většina té inspirace nesplnila, popřípadě zůstala jen v říši snů lupičových? Ano, říká se tomu ochrana nebo zabezpečení zdraví, života a majetku.
Vždy, když jsem přemýšlel o životě a o přístupu k životu, protože náš osobní přístup k našemu vlastnímu životu zde hraje naprosto primární roli, která se nedá nijak a ničím nahradit, zamluvit nebo okecat, tak mi bylo divné, proč se lidé, kteří jsou často až nechutně bohatí, vůbec nestarají o vlastní bezpečnost a o bezpečnost své rodiny.
Během svého života jsem se nesčetněkrát stěhoval, občas to začnu vypočítávat, ale ono to už po chvíli docela nudí, Čejč, Hodonín, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, Brno, Pardubice, Rakovník, Nové Strašecí, Lány, Praha 7, Praha 5, Praha 8, Praha 7 – a to nepočítám zahraniční adresy, ale proč to povídám, většinou to nebylo moje vlastní rozhodnutí, pokaždé to rozhodl někdo jiný a já se musel přizpůsobit, čili podle definice to byly regulérní únosy, proti kterým jsem se nemohl bránit. Nanejvýš se dal do obranné linie, abych se na tři doby nezbláznil, nasadit Stockholmský syndrom, byl jsem za spokojeného blbečka, o kterého se všichni kolem starají a on si toho neváží.
Nicméně ještě jednou bych řekl, že zrovna u nejbohatších lidí a rodin na světě (nejenom u nás), bych v podstatě ani nepředpokládal, že budou tak labilní zrovna v otázce osobní bezpečnosti. Ale už mnohokrát jsem se v tomto směru hořce zklamal.