Takže, téma jsme již nakousli a nyní v něm budeme pokračovat. Existují různé cesty k tomu samému a stejnému cíli. Můžeme se k cíli přibližovat po nejkratší spojnici dvou bodů – po přímce, ale můžeme také kolem cíle kroužit jak můra kolem lampy a přibližovat se po spirálách. Čas, který zde hraje jednu z nejdůležitějších a nejhlavnějších rolí je však vždy jenom jeden a je to ten samý čas, který máme všichni k dispozici. Rozdíl, řekl bych občas, že až propastný rozdíl je pouze v tom, že někdo svůj čas (jinými slovy svůj život nebo část svého života, často podstatnou část svého života) promrhá, nevyužije, popřípadě stráví svůj čas před monitorem nebo před obrazovkou, aniž by přitom zpracovával své vlastní texty, své vlastní fotky nebo výtvarné nápady a návrhy.
Stále dokola zůstává životním pravidlem číslo jedna – člověk se rodí jako predátor s neuhasitelnou touhou někoho nebo něco ovládat. Jakým způsobem se mu to bude dařit, popřípadě proč se mu to dařit nebude a kde a jak se bude snažit najít pro sebe přijatelné řešení, popřípadě cestu z bludiště ven, to už záleží na miliónu dalších okolností. Jestli se vás bude někdo snažit ovládat tím způsobem, že vás napíchne na kůl nebo z vás nechá stáhnout kůži zaživa, popřípadě vás bude neurvale zasypávat nekonečným množstvím youtuberských (a defacto i zbytečných) informací, před kterými ale není úniku, to už se bude řídit podle toho v jaké době a do jaké rodiny se narodíte a jak na tom budete zdravotně. Tady už právě začíná ona „škola umění žít v současné společnosti“. Nejlepší asi bude začít abecedou.
Od dětství se pořád musím prát s věcmi, které se mi nelíbí, popřípadě mě ohrožují na zdraví a na životě. Majetek mi už dávno příbuzní rozkradli, doufám, že za to budou pykat v pekle. V podstatě jsem každý den hledal cestu, jak pokračovat a přitom se z toho trvale nezbláznit. Ano, cestu jsem nakonec našel, jsem s ní naprosto spokojený – je to cesta umění, esoteriky, cesta magie, výkladu tarotových karet a cesta astrologie. Naprosto fantastická věc.
Jak jsem již řekl, má to v sobě každý. Každý chce někoho nebo něco ovládat, když se mu to nedaří, tak se většina nešťastníků snaží ovládat alespoň sama sebe, z čehož plynou i takové věci jako je sebepoškozování, tetování, piercing, hladovky, veganství, otužování, vytrvalostní běh, popřípadě lámání světových rekordů v různých absolutně nesmyslných disciplínách, jako třeba jak dlouho vydržím sedět nebo ležet na nějakém nesmyslném místě v nesmyslné pozici a přitom ještě můžu mít v nose zaražený hřebík, to jsou nápady, na které žádný normální člověk sám od sebe nepřijde, pouze snad v případě, když chce k sobě mermomocí přitáhnout pozornost ostatních. Mnoho lidí potom s úžasem sleduje, jak se někdo baví tím, že plave pod ledem a pokud to přežije, tak vypadá jako normální, duševně zdravý člověk. Myslím, že Robinson by se podobnými výstřelky na opuštěném ostrově pravděpodobně nezabýval. Chyběl by racionální důvod.
Poměrně již dlouho pozoruji život kolem sebe a stále musím s úžasem konstatovat, že i když cesta sloučení rozumného cvičení, rituálů a magie přináší nejrychlejší a nejspolehlivější výsledky, tak se o tuto cestu prakticky nikdo nezajímá. Takhle, mně je to celkem jedno, já si žiju svůj vlastní živost, který jsem si přizpůsobil svým vlastním požadavkům, je pravda, že se dá existovat i prakticky bez peněz, bez prostředků a bez hmotných statků, nemáte samozřejmě ty nejlepší foťáky, ateliéry, computery a technické zázemí. Z hlediska hmotného zabezpečení se vaše umělecká tvorba blíží nevinné radosti dětí při objevování světa a se zdravím vám také nikdo z doktorů neporadí a nepomůže – ale můžete existovat do velké míry svobodně. První krok je celkem jednoduchý – začnete se učit pojmenovávat jevy v tomto světě tím správným názvem. Podnikatel, který krade není podnikatel, ale zloděj. Když má někdo štěstí, tak má prostě štěstí, ne, že je šikovnější než ostatní. A když má smůlu, má prostě smůlu, ale neznamená to, že je „horší“ nebo blbější. Zpočátku se to chápe dost těžko, však, hrdý buď, žes vytrval a pokud jsi skutečně vytrval, začneš brzy vše chápat ve správných dimenzích. A to je právě ta magie – magie slova, naučit se vše správně pojmenovat.