Většina lidí si automaticky „cestu do…“ doplní nějakým vtipným vulgarismem, ale zde jsem slovo „do“ nepoužil jako předložku nebo směrovku, naznačující, kamže to jaksi asi všichni jdeme, kráčíme a směřujeme, „do“ je japonsky cesta. Například kendo je cesta meče, aikido je cesta bojového umění, judo je jemná cesta, tváříte se jako chápavý hodný chlapec nebo děvče, ale když přijde tvrdý na tvrdý nebo tvrdý na měkký, jako třeba v případě juda a někdo se vám postaví do cesty a myslí to vážně, tak letí oknem na ulici. Nevím, jak vám, ale mně je to sympatický. Cesta do, by se potom dala chápat či vyložit jako „cesta cest“, jestli vůbec něco takového existuje, ale proč nad tím aspoň chvilku neuvažovat?
Chcete porozumět tomuto světu? Naučte se vykládat tarotové karty a naučte se astrologii. Potom se naučíte základy esoterní psychologie, která se možná zdá být na první pohled trochu primitivní, ale nic lepšího nám žádné stvořitelské nebo tvořivé síly nenabídli. Platí zde pravidlo první – každý člověk se rodí jako predátor s vrozenou chutí někoho nebo něco ovládat. To je základní problém, s nímž každý zápasí podle toho, jak je inteligentní a jak dlouho mu trvá, než mu dojde, že by se měl začít učit vykládat tarotové karty. Pokud se zrozenci dlouho nedaří začít někoho nebo něco ovládat, přistoupí obvykle k sebedestruktivnímu, sebemrskačství a začne poškozovat sám sebe. Formou jakékoliv askeze jako je například vegetariánství, veganství, vytrvalostní běh, otužování, urputné cvičení, požívání potravinových doplňků místo normální stravy, tetování, piercing, členství v jakékoliv sektě či v náboženském sdružení se snaží „poškozený“ o dosažení rovnováhy ve své hroutící se představě o ideálním světě, fungujícím na bázi pyramid – každý musí někoho poslouchat, ale současně má pod sebou několik dalších členů jakéhokoliv výkonného sdružení, kteří zase musí poslouchat jeho. Pokud se dotyčnému podaří zařadit se do takto fungujícího světa, je většinou spokojený, až do chvíle, kdy se mu svět zhroutí při odchodu do důchodu. O tom, do jakého stupně pomyslné pyramidy se zařadíme, rozhoduje síla (normální fyzická síla) a rychlost (normální fyzická pohybová rychlost). Sílu a rychlost může každý, od chvíle, kdy mu to dojde, cvičit pomocí bojových sportů. Pokud někdo požívá ve společnosti autoritu, tak je to vždy dané nikoliv inteligencí, kterou dostal do vínku, ale fyzickou silou a rychlostí, kterou může dotyčný demonstrovat. Pro všechny, kteří se dostali až sem, zůstává většinou nadlouho nedořešená otázka, jak lze dosáhnout co nejvyšší fyzické síly a rychlosti?