Drtivá většina věcí se neustále otáčí stále dokola, toho si lidé, protože byli chytří a vnímaví, brzy všimli, takže takové ty první aha – efekty byly typu, aha, tu to máme – jaro, léto, podzim, zima, jarní rovnodennost, letní slunovrat, podzimní rovnodennost, zimní slunovrat, úplněk, Měsíc „couvá“, Nov, Měsíc přibývá, sucho, období dešťů a to už byl člověk chytrý až na půdu a takoví ti ještě chytřejší říkali, hele, ono to ale nejde tak úplně beze změny pořád dokola, vždycky se to o fous liší, nevstupujeme pořád do stejné řeky, i tichá voda břehy mele, takže pokrok nebo jak to nazvat, nejde kupředu rovnoměrně, ani se nemotá v bludném kruhu, ale ono to všechno zcela určitě postupuje po spirále. Nicméně takoví šíbři, jako byl třeba Nostradamus, si všímali postavení planet v minulosti, když se něco důležitého odehrálo, například když zapíchli Césara před vchodem do senátu a hledali podobné postavení v budoucnosti – a ejhle, při podobných konstelacích se odehrál atentát na Kennedyho. V následujícím videjku si všimněte zajímavých spojitostí mezi významem konstelací v minulosti a v následujících dnech. Opět, jako kdyby se mnoho věcí opakovalo nebo se prostě ocitlo při výstupu po točitém schodišti osudových událostí (viděno seshora) v zajetí podobných souřadnic.
V rozhovoru se Slávkem Bourou přišla řeč na hrad Houska, ano, je to velmi zajímavý hrad, byli jsme tam dvakrát, podrobili jsme celý hrad důkladné prohlídce a přišli jsme k jednoznačnému závěru, ano, je silně zajímavý. Jestli právě zde není avizovaný vchod do pekla, tak kde tedy? Peklo jsme samozřejmě též navštívili, ale jen na krajíček, bylo tam děsné vedro a rohatí zaměstnanci se na nás dívali dost divně, asi jako, když vám hrobník bere míru na rakev. Tak jsme se raději zase vrátili zpátky do jiskrného dne.
Takže ještě jednou – všechno se tak nějak motá stále dokola, pokud ale chceme, abychom zažili něco zajímavějšího nebo, aby do našeho života vstoupilo nějaké překvapení, je dobré pro to něco udělat. Například začít pracovat na sobě, nejlépe se něco naučit. A když mluvím o tom, že je dobré se něco naučit, tak samozřejmě myslím něco, co se dá uplatnit v praxi. Viděli jsme film Muži, co zírali na kozy? Pokud ano, máte pochvalu, pokud ne, tak si ten film někde najděte a podívejte se na něj. Je víceméně o esoterice šedesátých let minulého století. Vojáci ze speciální esoterní jednotky, která se učí vnášet do řad nepřátel myšlenky na mír, svobodu a demokracii, sleduje přednášku cvičeného jogína, který předvádí speciální schopnosti, například si na varlata zavěsí kýbl s vodou. Všichni uznale zašumí údivem, akorát jeden vojín se hlásí: „A jaké je praktické využití?“
A na praktické využití se ptejme stále dokola, ať už nám bude kdokoli nadšeně vyprávět o čemkoliv. Jednoduché.