Schválně jsem napsal sebeochrana místo sebeobrana, protože bránit se a chránit se, je trochu rozdíl. Proti dešti se spíše chráním než bráním, je to prostě trochu jiná technika a více se při ní dbá na prevenci, ale i tak jsem rozmrzelý a nerudný, když zmoknu jak slepice, stejně, jako když se musím s někým handrkovat na ulici, v tramvaji nebo v metru. Většině takových případů se, pravda, dá předejít, na druhou stranu není nikdy na škodu, když člověk umí, jak se říká, pár chvatů či hmatů, kterými může potenciálního protivníka překvapit. Pokud máme smysl pro humor, tak se přitom můžeme i lehce pobavit.
Nás, jako odborníky na lidskou psychiku samozřejmě zajímá i neviditelná, čili psychologická stránka věci. Je zajímavé, že mnoho lidí má takzvané „intelektuální zábrany“, jsme naučení, že to a to se nedělá, takže často zaváháme ve chvíli, kdy by nám něco, co je sice trochu nezvyklé, ale z hlediska sebeobrany celkem razantní, mohlo zachránit život. Není nic divného, když civilizací zhýčkaný člověk ve chvíli ohrožení zdraví, života či majetku ztuhne jako solný sloup a není schopen se ani pohnout. Těžko si potom vzpomene na naši radu, že i obyčejná propiska, zaražená s nečekanou razancí do útočníkova oka může zhatit jeho záměry.
Absolvovali jsme Filipovy kurzy sebeobrany, přežili jsme a musím říct, že od té doby se nezaleknu ani většího množství agresivních důchodců v pondělí ráno před Lidlem. Samozřejmě to lehce zvedne sebevědomí, což ale, pozor, někdy může být i na škodu, zvláště, když kurzy zabíjení agresorů navštěvuje křehká dívenka a teď se jí najednou zmocní dojem, že by byla schopná zvládnout i ožralého nebo zfetovaného dlaždiče nebo instalatéra. Nejdůležitější je asi u všeho získat správný odhad svých schopností a možností, které máme v určité chvíli k dispozici. A nesnažit se řešit předem ztracené situace.
Dobré pořady o sebeobraně v současnosti přináší Choketopus – streetsurvival – stačí si vyguglit, jsou to velmi inteligentní pořady a povídání o moderní sebeobraně. Prostě bych tu možnost, že se nám někdo na ulici pokusí dát přes držku nebo nám zkusí něco štípnout a zmizet, nepodceňoval. Možná přitom pomůže i digitální amulet – jen tak pro úplnost si řekněme, že amulety a talismany vždy a všude používali všichni velcí bojovníci, zápasníci a samozřejmě i pouliční rváči. Je to prostě oblast sportu, v němž se nevyplatí podceňovat vůbec nic.