Nejdříve si připomeneme další ukázku z mých četných či dokonce mnohočetných videohoroskopů, které jsem začal pravidelně natáčet kolem roku 2008 ještě před vypuknutím celosvětové krize, s níž v podstatě zápolíme dodnes, ale to nemá s mými horoskopy žádnou souvislost, ani s výkladem tarotových karet, jediný důvod, proč si moje prehistorické horoskopy připomínáme, tkví v tom, že je zajímavé, jak se určité konstelace a samozřejmě i životní situace jak jednotlivců, tak i menších či větších kolektivů opakují.
Kdybych měl dnes, čili v současnosti sestavit celou rozpadovou řadu různých spolupracovníků, popřípadě spolupracujících firem, redakcí, ale i jednotlivců, více či méně vášnivě podnikajících za účelem dosažení použitelného zisku, výdělku či výsledku, tak by moje řada, co do délky (nikoliv co do trvání) mohla úspěšně soutěžit s Velkou čínskou zdí. Proč jsem použil výraz „rozpadová“, protože se vždycky rozpadla, nakonec jsem do žhavé současnosti vydržel pouze já a nebylo to kvůli tomu, že bych třeba neustále měnil předmět podnikání nebo náplň práce, ta byla od roku 1990 stále stejná – esoterní psychologie, partnerské poradenství, boj proti psychopatům, výklad tarotových karet a konzultace na základě astrologických konstelací.
Namátkou si vzpomínám, že zpočátku (od roku 1990) jsem v Česku spolupracoval s vydavatelstvími, firmami a redakcemi Regent Art Press, Eddie Major, vydavatelství D.A.N., Květy, Astro, Nei-report, Expres, Blesk, Eminent, Seznam, Super, Nova, Prima, Barrandov, Stratosféra, Vodnář a s hromadou lidí, kteří byli na volné noze nebo působili jako osoby samostatně výdělečně činné, ať už jako potulní redaktoři nebo fotografové či filmaři, popřípadě televizní moderátoři, řekl bych, že to byl poměrně divoký tvůrčí život, člověk se seznámil se spoustou lidí a je právě zajímavé, že i takoví borci, jako byl třeba Uzel, J. X. Doležal, Bára Štěpánová, Plzák, Schlee, samozřejmě i Slávek Boura a Markéta Mayerová, všechny „rosničky“, Polonyiová (Peříčko), Kubelková, Hamrová, Čejková (vše teď jmenuji namátkou) ti všichni přicházeli na návštěvu ke mně domů, často jsme seděli na podlaze, na koberci v obýváku, který jsem měl zařízený jako ateliér a tlachali jsme o nesmyslech nebo jsme se domlouvali o nových pořadech, nových formách a formátech. To vše, jen díky tomu, že jsem ovládal výklad tarotových karet. Nemusel jsem se snažit přijít za nimi, což je docela pecka, si myslím. Kdepak, pomocí esoteriky se dají otevřít i zabarikádované dveře a vrata, zamčená na sedm západů.
Vzpomínám, jak prvním úspěšným Peříčkům kralovala sexy moderátorka Štefánková, tenkrát jsem s Novou již pilně spolupracoval a mnoha Peříček jsem se též zúčastnil nejenom jako autor scénáře, ale i jako host. Samozřejmě přišla řeč na tantru, ale také na tarotové karty a Štefánková se jednou optala: „Můžu si sejmout jednu kartu? Schválně, co se mi ukáže, když se zeptám na budoucnost?“ Tak jsem řekl, že ano, Jana si karty sejmula – a vyšla jí Věž. „Co to znamená?“ „Hm,“ pravím lakonicky, „není to zrovna jedna z nejlepších karet. Znamená, že s Peříčkem brzy skončíš.“ „Jak to? To je hloupost, to nemůže být pravda, vždyť právě teď máme mít schůzku, na které se budeme domlouvat o nových formátech Peříčka…“ Schůzka se potom, pravda, konala a na ní se Jana dozvěděla, že nové Peříčko se už chystá, ale bez ní. Prostě už skončila, prý se okoukala, takže to bude chtít nějakou novou moderátkorku. Vzpomeňte si na moje učení o psychopatii a rychle si dáte všechno dohromady.
U Zuzany Belohorcové, nové moderátky Peříčka jsem též pobýval docela často a jednou přišla řeč na tarotové karty – a Zuzana povídá: „Hele, mohla bych si sejmout jednu kartu, jen tak, pro zajímavost, co mě čeká a jak to vypadá se mnou a s Peříčkem..?“ „Nu dobrá, “ pravil jsem, zamíchal karty, Zuzana si sejmula – a padla jí Věž. „Hm, co to znamená?“ „No, to znamená, že s Peříčkem skončíš.“ „Ale, to ne, to je hloupost, příští týden máme poradu, kde budeme dávat dohromady novou formu Peříčka…“