Čas od času je dobré zopakovat nabídku – mohu pro vás vypracovat po mailu výklad tarotových karet s přihlédnutím k astrologickým konstelacím, mohu provést konzultaci, zhodnocení vašeho partnerského vztahu, zvláště, pokud se vám na něm něco nezdá, mohu vás naučit vykládat tarotové karty, popřípadě i sestavovat horoskopy.
Můžeme se společně podívat do budoucnosti, co vás čeká a co vás rozhodně nemine a ještě celou řadu dalších věcí, včetně rituálů, můžeme realizovat pomocí tarotových karet a astrologie, stačí se mi ozvat na raven.argoni@seznam.cz – a pokud něco nebude možné tak se to alespoň dovíte hned, abyste v sobě neživili zbytečnou naději. Kromě toho nabízím také Kurzy tantry a uvědomělého budování sexuální energie, i když, pravda, trochu jinak, než se o to svého času pokoušel Guru Jára (zdravíme Járu, jak se vede na Filipínách?).
Když už jsem se zmínil o Guru Járovi, to jste již jistě slyšeli, že prováděl takzvané odháčkování, čili se svými klientkami realizoval během tiché meditační hudby v místnosti, kde vládlo šero a skoro až tma, celkem běžný pohlavní styk, čili, jak se lidově říká „čurákem do kundy“. Taková menší Járova tantra. Jenomže – Jára nebyl psycholog a tak se jednoho krásného dne na jeho hlavu sesypala hromada trestních oznámení kvůlivá znásilnění. Dvacet ženských si stěžovalo, že s ním mělo bleskurychlý pohlavní styk překvapivého charakteru, čili to vůbec nečekaly a tím pádem se dostaly do silně traumatizovaného stavu, v němž zřejmě budou muset tak nějak dožít, no prostě hrůza.
Jak to vypadá, když zazní pravda – nedávno mě lehce rozveselilo prohlášení poslance pana Volného, že jak to tak vypadá, tak na kovid nejvíce umírají nejposlušnější politici, kteří bez remcání dodržují všechna vládní opatření – hm, ale ono to tak skutečně vypadá, to není žádná konspirační teorie, stačí se jen lehce ohlédnout a zmocní se nás děs a hrůza, kam asi ta vládní opatření v boji proti kovidu povedou. A my nechceme opakovat chyby, které už tolik lidí stály život.
Přijdete do nějaké sekty, teď vidíte, že tam všichni běhají jen tak nalehko, nanejvýš ve spodním prádle, mluví se tam o sexu jak o chlebu, hlavní šéf má hlavu plnou vnikání údu do vaginy a teď vám nabídne po třídenní přípravě společný léčivý pohlavní pobyt v uzavřené místnosti s ostatními nadrženci – a vás samozřejmě ani nenapadne, že by se osvícený guru mohl pokusit na chvilku vám ho tam loupnout, třeba jen tak, sportovně, no, to by asi musel být člověk docela slušně retardovaný, mentálně zaostalý nebo by musel mít v hlavně nasráno takovým způsobem, že by to při jakémkoliv prudším pohybu stříkalo ušima ven. Potom bych možná uvěřil teorii o znásilnění.
Trauma – já osobně nevěřím na žádná traumata z dětství, pokud tak něco nazveme, tak to s nejvyšší pravděpodobností máme všichni, čili nevěřím ani na žádná traumata, kterými by trpěly oběti pana Jaroslava Dobeše – Guru Járy. Soudy proběhly, oběti si postěžovoaly a dál vesele žijí normálním občanským životem, žádná z obětí není zavřená v psychiatrickém ústavu, žádná nedopadla tak, že by od té doby jen tiše slintala v koutě a nepromluvila by souvislou větu. Řekl bych, že všechny ty holky dobře věděly, do čeho jdou a šly do toho, protože chtěly ulovit velkého Guru pro sebe a pokud jim z něčeho jeblo, tak pouze a jedině z toho, že se jim to nepodařilo. Guru na jejich svádění nereagoval, možná je prostě vyhodil, sebral si svou odměnu, která činila asi sedmičku nebo desítku, kdo by se za ty prachy nepustil do něčeho podobného? Ale nedomyslel, že většina ženských za ním přišla s problémem, že se jim nepodařilo ulovit nějakého vyhlédnutého samce, budoucího otce, jejich dětí a teď se jim a navíc ještě komickou formou jakéhosi „odháčkování“ jejich neúspěch znovu opakoval.
Takže, to je asi tak celé tajemství Guru Járy. Banda nadržených, žárlivých potenciálních manželek, kterým je jejich potence i potencionalita celkem na prd. Bohužel, jinak to ani dopadnout nemohlo, je možné, že by ho nezachránila ani dopředu sepsaná smlouva o dílo a souhlas s pohlavní aktivitou. Stačí se podívat, jak dopadl svého času mimořádně pilný pornoherec Ron Jeremy, i když zrovna u něho mě již vícekrát napadlo, že mu asi jeblo, možná vypil příliš mnoho rumu, který sám propagoval.
Jak nebo jakým způsobuje se vyšetřuje, když se jedná o takzvané trestní řízení? Pro zajímavost nahlédněte ZDE.
Někdy to soudy skutečně strašně flákají, nemohu si pomoct. Nedávno jsem četl takovou zajímavost – mladá paní si potřebovala přivydělat, tak šla pracovat jako pomocná číšnice do hotelu v lázních. Roznášela jídlo a pití a protože se jednalo o lázně s léčivou vodou, tak rozlévala do džbánů i léčivou vodu, která stála v kanystrech u dveří před kuchyní, no a jednou tam z kanystru, ještě s pomocí jednoho kolegy nalili do džbánku místo pramenité vody žíravinu, která měla být použitá na čištění myček v kuchyni. Jasně, dá se říct, stane se, no bóže, jenomže, když tuto vodu odnesla na výčepní pult, tak se jí napila jedna návštěvnice, kteřá přišla původně na oběd a těžce se poleptala. Zasažená ústní dutina a jícen už asi nepůjdou spravit ani transplantací, no prostě průser jako noha.
Soud samozřejmě soudil a odsoudil mladou číšnici. No, leze vám do do hlavy? To je jako kdyby tam někdo zabalil do ubrousku bouchačku a položil na tácek a číšnice by tácek odnesla ke stolu a tam by s tou bouchačnou někdo někoho odpráskl. To se snad dá pochopit, ne? I řidiči se učí, že auto může být zbraň a právě proto, když odcházejí od auta, tak mají zkontrolovat, jestli je zatažená ruční brzda a jestli nejsou klíčky v zapalování, aby s tím autem nemohl nikdo odjet. To není jen kvůli tomu, aby mu to auto někdo neštípl.
Nastoupil jsem do autobusu a bylo to dost naknap, prostě jsem tam skočil jak sportovec při soutěži ve skoku dalekém, dveře se mi zabouchly za zády, ještě že batoh nezůstal venku, ale nezůstal a najednou mám před očima revizorskou placku, kontrola jízdenek. Jak, kontrola jízdenek? Vždyť jsem právě teď přistál, teď autobus byl tak středně plný, ještě štěstí, že se tam pro mě našlo kus místa, ale musel jsem vyndat jízdenku z kapsy a potom jsem se ještě musel prodrat k tomu cvakátku na označování jízdenek, ale kontrolor to bral takříkajíc po svém a v podstatě měl pravdu, ano, byl jsem v dopravním prostředku, jel jsem – a neměl jsem označenou, platnou jízdenku.
No, ondyno se mi stalo – vidím tramvaj, jak se objevila na konci ulice, stisknu odeslání sms zprávy na zakoupení jízdenky. Tramvaj přijela, já nastoupil, sednu si a v tu ránu je nade mnou kontrolor. Jo, čekám na sms, aha, ukažte, tak to zkontrolujeme, no jo, ale smska nepřišla, tak to je pozdě, čili to bude jízdné 24 korun plus 1500 Kč přirážka, pokud zaplatíte do 14 dnů převodem na konto, tak to bude jízdné plus 800 korun, když zaplatíte hned, tak by to bylo za pětikilo. Mezitím jsme odjeli ze Strossmayerova náměstí na stanici Veletržní palác. Tak to sepíšeme, kontrolor začal vše sepisovat a vtom píp, smska přišla. No, hele, už je smska tady – čas odeslání objednávky 13:43, čas potvrzení smskou 13:46 a čas kontroly jste tady vyplnil 13:45, což je čas, kdy jsem nastoupil do tramvaje. No jo, ale to už je pozdě, pokuta platí. No tak jsem se s ním nehádal, příští den jsem zajel (v Praze) do ulice Na bojišti (těžko na cvičišti, lehko Na bojišti), u pokladny jsem pravil, že mám zaplatit pokutu, ale i tak mi přijde divný, že bych měl zaplatit ještě jednou jízdenku, kterou jsem si koupil a mám to potvrzené smskou. Paní pokladní byla hodná, že mi placení jízdenky odpustila, zaplatil jsem pouze osm stovek, které jsem zaplatil díky tomu, že mi sms jízdenka přišla za necelou minutu po kontrole.
Několik mých známých již léta jezdí načerno, bez placení. Když přijde kontrola, tak to probíhá přibližně podle následujícího schématu. Kontrola jízdenek! Nemám zájem. Kontrola! Říkám, že nemám zájem. Nemáte jízdenku? Nemám. Tak občanský průkaz nebo si tady vystupte se mnou. Nesahej na mě, hajzle! Vystupte si! Ještě jednou mě oslovíš, ty čuráku, tak dostaneš po hubě! Konec prvního dějství, druhé obvykle nenásleduje.
Já osobně si myslím, že pan Fontánek nebo jak se jmenuje (nemusí pršet, hlavně když stříká), který pracoval pro několik MHD podniků, tedy nejenom pro ten náš, v Praze, speciálně organizoval vymahačské oddělení, si zorganizoval takovou, řekněme mafii (i když se měl oficiálně věnovat politice), jsou to grázlové, kteří nehlídají zisky Hromadné dopravy, ale snaží se z lidí vytlouct co nejvíte peněz za pokuty pro sebe, k čemuž používají drobné finty a úskoky, plus psychologický odhad, kdo se asi projeví jako snadná kořist.
Potom se mohou odehrávat takové ty lichvářské kousky, že někdo dostane pokutu, nic se neděje a najedou mu za pět let přijde účet od soudu na půl milionu. Můj názor je, že lichva by měla být trestná. Když někdo jede načerno, tak by dle mého názoru stačilo dotyčného na to upozornit, pokud by nechtěl zaplatit, tak by následovalo ruky mávnutí – už jenom proto, že Dopravní podnik dostává od státu tolik (našich) peněz, že by správně měla být veřejná doprava v Praze zadarmo. Vůbec nechápu, komu patří všechny ty kapsy, kam naše, neřeknu peníze, ale rovnou řeknu přeplatky vesele proudí. Bohužel nemůžeme proti tomu zatím dělat nic, jak vždy říkám, pravdu má ten, kdo drží brokovnici v rukou, ale současně k tomu občas dodávám, chlapci, jestli se ještě někdy dožiju toho, že by se karta obrátila, tak to budou jatka, na které nezapomenete.