Vždycky, když se mluví o tom, co je pro koho nejdůležitější, tak se často zvesela bagatelizuje, jako například, že nejdůležitější je zdraví, vždycky je lepší být chudý, ale zdravý, než bohatý a nemocný, já sám říkám, že nejdůležitější jsou v současné době peníze, protože to je už takový ekvivalent všech hodnot, že kdybychom si peníze představili jako jeden velký, objemný pytel, tak by se do tohoto jednoho pytle dalo naházet prakticky cokoli, včetně zdraví a životů nás všech, v podstatě by se dalo říct, že v tom jednom pytli už naházení jsme. Někdo říká, že nejdůležitější je pro něho tělo, protože kdyby neměl tělo, tak by vlastně neexistoval, mudrcové východu zase kladou důraz na stav mysli, který je zřejmě nejlepší, když se mysl naučí na nic nemyslet a v podstatě tedy nemůže produkovat ani starost či duchovní bolest.
Já sám se v tomto směru považuji za šíleného individualistu, který většinou myslí podle toho, jak se vyspí a když je všechno kolem tak nějak středně progresivní a jakž takž fungující, nemyslím zpravidla vůbec na nic. Myšlení je namáhavé a možná se občas projeví či vyplatí pouze u entity lidí, kteří myslí na budoucnost a chtějí na sobě nějak konstruktivně pracovat. Samozřejmě, že nejsem ještě tak úplně blbej, abych nevěděl, že nejdůležitější věcí na světě nebo nejdůležitějším fenoménem jakékoli pamatovatelné historické doby jsou prachy. Prachy, majetek, věci v osobním vlastnictví, podíly na majetku, nemovitosti, pozemky, akcie, hotovost, prostě šušníky – a čas. I když souhlasím s tvrzením, že čas, který máme, jsou peníze, které nemáme, ale vždycky k tomu zvesela dodávám, že kdybych měl peníze nebo alespoň ten čas, tak by se asi všichni divili, jak by se změnil život kolem mě a možná i kolem nás, no, ale zatím nemám ani jedno, ani druhé, tak je zbytečné o tom nahlas mluvit.
Mým odedávným životním cílem bylo upozorňovat na existenci a projevy psychopatie a psychopatů v naší společnosti, protože jsem přesvědčený, že psychopatie je nejhrubší, negativní síla, která brání další lidské evoluci. Překonání této obrovské překážky vidím pouze a jedině v několika krocích, z nichž první spočívá v tom, že se lidé naučí rozeznávat psychopaty od normálních, neškodných a spolupracujících jedinců. Už jenom tohle, samo o sobě by mělo stačit k tomu, abychom se naučili bránit psychopatickým útokům, které, bohužel, zatím dokáže identifikovat a od normálního chování rozeznat jen málokdo. Přitom stačí zapamatovat si jednoduché pravidlo – psychopat touží ovládat ostatní, psychopat si hraje na pánaboha, který má právo vymýšlet pravidla a zákony a k tomu vymýšlí také sankce za nedodržování pravidel, které vymyslel a vnutil ostatním. Je to jednoduché jak facka, i když se tomu budete nejdříve podvědomě bránit, ale i to je výsledek houževnatého snažení psychopatů, protože ve vlastním zájmu se snaží přesvědčit ostatní, že někdo nahoře být musí. Někdo musí vládnout a starat se o zdraví a životy ostatních, kteří by bez psychopatů zřejmě rychle vyhynuli. Jako ryby v Bečvě, když nad nimi bude držet patronát firma Deza. A skvělý kousek je, když vás přesvědčí o tom, že jste to sami chtěli, aby vás úřadující psychopati vedli a vymýšleli si pro vás pravidla, takže se nedivte ani těm sankcím. Trestům a pokutám. Jak řekl již klasik, který si z psychopatů dělal srandu celý život – pořádek muší bejt, jinak by lidi skákali po stromech jako opice.
Dnes jsem si na fb přečetl zajímavou úvahu, s níž se plně ztotožňuji, přímo s ní souzním a proto ji též uveřejňuji na svých webovkách.
Proč nehoří před ministerstvem zdravotnictví svíčky? Kdo jste poblíž, zapalte prosím, jakmile to půjde, přijedu také. Doufám, že se přidáte přátelé, můžete alespoň takto vyjádřit svůj nesouhlas se vším, co se děje!! Proti nám, proti lidu… Kdo neví, o co jde, s dovolením sdílím vyjádření lékařky Mudr. Poláškové níže.. Politika by sem patřit neměla, ale je to tak silné, že tuto zásadu poruším. Jsou to mé osobní emoce a vnímání situace. Vzhledem k tomu, že i tyto stránky jsou mé, dovolím si to. Celý dnešní den čekám na reportáž, článek o pánovi, co se včera zastřelil před branami ministerstva zdravotnictví. Uběhlo 24 hodin od oné události a média mlčí. Ten člověk udělal zoufalý čin, spáchal ho na místě, které je centrem celého covidového dění. Člověk by čekal, že to bude obrovský námět pro všechna média… Kdykoli se něco takového stane, útočí to ze všech stran. Paní, co orálně uspokojí zloděje z benzinky se vysílá ve zprávách celý týden, články o této události mají vývoj, novinářsky zajímavé téma. Rathovy, Berbrovy, Švachulovy odposlechy se vysílají v médiích celé široké veřejnosti… Tady se zastřelí zoufalý pán. Ten pán to udělal z nějakého důvodu přesně na daném místě. Chtěl něco říct. Ten pán udělal stejný čin jako kdysi Palach. Tehdy se o Palachovi nepsalo, neboť se to režimu nehodilo. Psalo se o něm o léta později, když se stal symbolem svobody, symbolem revoluce. Úplně stejně se teď nepíše o onom pánovi, neboť se to naší vládě nehodí. Mrazí mě z toho, jak moc je náš premiér mocný. Jak moc dokáže ovlivnit média. Média, která kdyby měla volnou ruku, ptala by se. Vědělo by se, zda to byl hospodský, co přišel o všechno. O veškerý majetek. Zda to byl nemocný člověk, co díky omezení lékařské péče podléhá zhoubné nemoci. Zda to byl propuštěný zaměstnanec, kterého už fabrika neuživila. A on teď neuživí svou rodinu… Nevíme nic. Média mlčí, spláchnuto, zameteno pod koberec. Novodobý Palach by byl v této době příliš nebezpečný. Bůhví, kolik svíček by hořelo u budovy ministerstva. Kolik lidí by díky němu vyšlo do ulic. Bůhví, jestli by nezvonili klíčema pod Svatým Václavem… Stejně tak údajný kriminálník, lapený ve Španělsku, co vyhrožoval takovým způsobem našemu vůdci, že mu žena musela odletět do Dubaje. Neví se nic. Jedno krátké prohlášení policejní mluvčí, se zrakem upřeným do země. Kdo byl ten člověk, čím vyhrožoval? Co napsal? Jak pokračuje vyšetřování? Co dělal ve Španělsku? Nic. Ticho. Tabu. Přišlo by se na to, že je to pan Honásek z Dolních Louček, co má 7 dětí a 2 včelstva a v životě nikomu nevyhrožoval? Nebo, že je to zaplacená nasazená osoba, co se nechá na chvíli zavřít, než lidi zapomenou a pak s tučnou odměnou odcestuje ze země? Mám z těchto obou událostí pocit, že se tady děje něco za našimi zády, co už není jen zhovadilý nákup předražených čínských nefunkčních respiratorů z jara 2020, či nefunkčních Rapid testů do našich ambulancí. Tady se dějí věci, na které se nikdy nepřijde, nikdy nebudou vysvětleny, které se silně podobají “věcem” 30 a více let zpátky a já poprvé začínám mít strach. Strach z tak obrovské moci našeho premiéra, která přesahuje všechny jeho kompetence, přesahuje lidskost, přesahuje naši svobodu…