Řešíte lockdownův syndrom?

Ravenova březnová věštírna – klikněte ZDE

Často se jako nejlepší řešení ukazuje žádné řešení. Ale pokud chcete znát můj stručný názor na jakoukoliv vaši otázku, tak se mi ozvěte a napište na chat, který mám dnes (tedy pokud tento příspěvek čtete v pondělí, 8. března, na tradiční Den žen – a ženy máme přece, ruku na srdce, pořád ještě všichni rádi), ve 12 hodin na internetovém Blesku – www.blesk.cz, stačí na titulní stránce kliknout vpravo nahoře na „horoskopy“ a už mě tam někde najdete a budete mít možnost zdarma (protože je to chat na Blesku) se na cokoliv zeptat. Dlužno však vzít v úvahu, že čím více je otázek, tím kratší jsou odpovědi, takže, pokud mi během pár hodin vykrystalizuje na monitoru více než tři sta otázek, budou odpovědi téměř jednoslabičné. Nebo tak nějak. Ale k tomu snad nedojde.

Pojídání ořechů prý prodlužuje život. Zní to hezky, ale je to nedokazatelné – nikdy jsem se nesetkal s důkazem, že by požívání ořechů někomu prodloužilo život byť jenom o den. Ve skutečnosti neexistuje nic, co by bylo všeobecně známé a co by vedlo k dokazatelně progresivnímu prodloužení života, třeba jen o pár týdnů. Vůbec nechápu, jak tomu může někdo věřit. Všechno, co se týká a dotýká jakýchkoliv diet a doporučení, co jíst a co nejíst, se zakládá čistě jen a pouze na víře. Uvěřím, že písek je zdravý, tak si budu dávat čajovou lžičku denně. Vždyť to není tak dávno, co v Čechách vypuklo ezoterní šílenství a dobře si pamatuju, že v devadesátých letech se naprosto váně doporučovalo třeba kvůli zdravé kůži, kterou máme kolem celého těla, požívat lžičku rozemletého kovového zinku denně. Člověk se pomalu měnil v zinkovou baterii, ale to bylo asi tak všechno. Nebo jakýsi nápaditý všeléčitel doporučoval zapíchnout do jablka na jeden den hřebík, aby se při následné konzumaci jablka, už bez hřebíku, dostalo do těla více železa. Železo v organické formě se přidávalo snad do všech „multivitamínů“ (což je docela zázrak, že to tolik lidí vůbec přežilo, člověk je asi skutečně hodně odolný), ale to všechno jsou věci, které život spíše zkracují. Ekonomicky viděno, kdyby někdo hodil na trh návod, jak se ve všeobecném měřítku dožívat o dva roky déle, tak se během krátké doby začne národní hospodářství nezadržitelně potápět. To spíše uneseme ještě jednu pandemii, než prodloužení života o dva roky. Stačí si všechno spočítat a ztuhne vám šíje, ruka s kalkulačkou se zkroutí v neovladatelné křeči a na hlavě se vám postaví zbytek vlasů. Takže ještě jednou – pokud vás někdo chce naučit něco, co snadno zopakujete hned jak se na to podíváte, tj. jakákoliv masáž nebo způsob jak si sednout k meditaci, tak to není žádná „metoda“ (Silvova metoda, Dornova metoda, Metoda pěti Tibeťanů) – v každé příručce pro začínající trenéry je vážně míněné upozornění, aby nepodléhali podvědomému nutkání pojmenovávat po sobě jakékoliv, byť i poměrně bizarní cviky. Všechno už tady bylo, čili s pravděpodobností přímo nejvyšší nic nového nevymyslíte, to samé platí pro stravování, od hladovky po bohapusté přežírání. Naši předkové všechno vyzkoušeli už v dobách, kdy jsme ještě neměli ani tušení, že budeme na světě. Pokud vám někdo bude tvrdit, že vás něco naučí v jakémkoliv směru a v jakémkoliv oboru, vždy se ptejte, co vám může předvést, aby to bylo užitečné, těžko napodobitelné nebo v tu chvíli nenapodobitelné, například žonglér nebo rychložonglér před vámi zažongluje s míčky nebo kuželkami, až z toho oči přecházejí – aha, umí něco, co neumí ostatní, už s tím vystupoval v Las Vegas nebo se s tím dostal do Monte Carla a pokud se ho budete snažit napodobit, tak se jen zesměšníte – v pohodě, není co dodat. Nebo – někdo vám předvede, že ovládá naprosto bezpečně několik jazyků, plynně se domluví česky, slovensky, anglicky, německy, italsky, ovládá latinu a základy čínštiny – takže, klobouk dolů, od tohoto člověka, zvláště, když má ještě trochu pedagogické sklony, se mohu něco naučit. Další příklad – někdo přijde, že ovládá reiki, má napojení, otevřené třetí oko, ale nic zvláštního nepředvede, tak už trochu pozor. Silvova metoda učí jak si udělat pořádek na psacím stole a ve skříni a jak se soustředit na učení, to ale není žádná zvláštní schopnost, to zvládne každé dítě, stejně tak reiki – dodnes jsem nepochopil, o co vlastně v reiki jde, nikoho neznám, komu by reiki dokazatelně pomohlo, to samé platí pro Dornovu metodu, zatlačit si prstem na kloub podle toho, jak mu to ukážete, umí každý debil, otázkou spíš zůstává, jestli to skutečně někomu pomůže nebo spíš ublíží. Většina postupů, které jednoznačně pomáhají už dávno zlidověly, lidé jsou všímaví a hbitě přejímají všechno, co je jakkoliv užitečné. Navíc každý, kdo se učil klasickou masáž, tak ví, že klouby se masírovat nesmí, každý, kdo má trochu zkušenosti s trenérstvím, ví, že klouby se moc vycvičit nedají a pokud máte něco s jakýmkoliv kloubem, tak skončíte na ortopedii, dorn nedorn – a když se potom léčíte, tak ležíte v posteli a přitom čumíte třeba na porno, ale nikdo nikdy netvrdil, že se vyléčil díky pornu, tady ten rozum ještě funguje. Ale dost lidí tvrdí, že se vyléčilo díky nějaké „metodě“, i když by se zřejmě vyléčili i kdyby se o dotyčné metodě nikdy nedoslechli. Takže, když se podíváte na machra, který vám nabízí své služby, hned se ptejte, jak se to projevilo a projevuje v jeho životě a v jeho praxi (tady pozor na náhody, nikdo vás nenaučí, jak vyhrát v loterii, jak omládnout nebo jak zdědit milióny, to všechno je otázka štěstí). Zajímavou kapitolku samozřejmě hraje také určitá popularita či doporučení od ostatních. Potom můžete zapnout mozkové závity a začít oddělovat zrno od plev, užitečné lidi pod podvodníků, kteří se vydávají za něco, co ve skutečnosti nejsou – potkáte člověka, který o sobě prohlašuje, že je esoterik, umělec a filosof a po pár hodinách po seznámení s ním začnete zjišťovat, že je to notorik, kterému už dávno jeblo a teď vás přesvědčuje o svých kvalitách. Pokud jdete stejnou cestou, máte vynikající možnost se přidat, jinak bych ale doporučil se raději nepřidávat. Jen tak mimochodem, sám za sebe doporučuji svůj rychlokurz rychlého psaní na klávesnici, řekl bych, že na světě lepšího není. To je asi tak všechno, co jsem v krátkosti chtěl během pár volných minut vyjádřit.