Když jsem tak lehce, neboli letmo, zaslechl poslední zprávy, dnes je 19. února 2021, právě slavím své nedožité 73. narozky, které budu mít až pozítří, tak jsem si vzpomněl na jeden vtípek, jak sedí pán na Václaváku na lavičce a bleje a bleje a kolem jde jiný pán, poplácá ho po rameni a pronese: „Plně s vámi souhlasím.“
Opět si dnes zopakujeme učební a cvičení látku na téma psychopatie. Psychopat, neboli maskovaný škodič či škůdce, tzv. vlk v rouše beránčím je člověk, který se ve společnosti nebo v kolektivu dere (ano, doslova dere, jinak se to snad ani nedá nazvat) do vedoucí funkce, protože chce, přímo po tom touží, ovládat ostatní, chce pro ně vymýšlet pravidla (hry), podle kterých se budou muset chovat a stejně tak vymýšlí sankce, pokuty, tresty a různá ponížení za to, když se někdo podle jeho pravidel nechová. Ať už schválně (rebelie, ignorace) nebo z důvodu, že zapomněl, popřípadě nestihl nebo neměl čas myslet na kraviny.

Proč si stále dokola připomínáme hlavní znaky, podle kterých poznáme psychopata? Je to hlavně z toho důvodu, že psychopati dokáží připravit společnost během krátkého časového období o šílenou spoustu peněz. Kdybychom to měli spočítat, jaký dluh nasekali psychopati, které stále máme ve vedoucích funkcích za poslední rok, tak bychom se s velkou pravděpodobností dostali k cifře půl biliónu korun, možná by to hodilo i vyšší částku. Psychopati představují pro jakoukoli společnost hodně velký problém, protože psychologové a psychiatři jsou v případě psychopatie bezmocní.
Psychopatie je nebezpečná nemoc nebo duševní odchylka od normálu, dá se dokonce poznat na tomografu – psychopatův mozek pracuje jinak než mozek normálního člověka, který je schopný se řídit logikou a racionálním rozumem, psychopatovy emoce se v podstatě zužují pouze na radost, když se mu podaří někomu ublížit nebo něco zničit, proto je psychopat něco jako škodná v revíru.

Ocitáme se v situaci, kdy je zapotřebí začít proti psychopatům bojovat, přestože prakticky všichni psychologové, doktoři, odborníci na psychopatii, stejně jako odborníci na asociální chování, tvrdí, že jediná cesta, jak se spasit a zachránit se, je utíkat, co nám nohy stačí. Dobrá, v praktickém životě, když je například partner v manželství psychopat, se dá absolvovat rozchod, rozvod, rozdělení majetku, obrečení ztrát, volnost, rovnost, bratrství – a je to. V případě, když máte psychopata šéfa v zaměstnání nebo je psychopatem majitel firmy, je to už horší.
Skončili jsme u toho, že ne vždy se dá od psychopata bez problémů uniknout. Podle mého názoru to nejde nikdy. Psychopat není blbec, velmi dobře ví, že žijeme ve společnosti, kde největší váhu a největší cenu mají peníze. Kdo má prachy, ten vládne. My, co jsme byli vychováváni ke skromnosti, jsme se často nechali napálit takovým způsobem, že za to v podstatě platíme vlastním životem. Pokud jsme nemohli zabránit tomu, že se psychopaté ocitli ve vládě, nemohli jsme zabránit ani tomu, abychom se my sami ocitli v situaci člověka, který si právě pod sebou podřízl větev, na které seděl. Nyní pokračujeme volným pádem. Pád sám o sobě nemusí být ještě až tak úplně nepříjemný. Chvilku je to stav beztíže, ale horší je ten konec.
Pokud budeme očekávat, že nás dole známí psychopati chytí do hasičské plachty nebo dokonce do vlastní náruče, projevíme se jako mimořádně naivní jedinci.
Nedávno jsem četl recenzi nebo prostě upozornění na knížku o chřipkové pandemii v roce 1918. Autor neváhal přirovnat tehdejší události kolem španělské chřipky k současným událostem kolem covidu-19. Je jasné, že když se jedná v podstatě o tu samou věc nebo tu samou událost, mohou být mnohé věci zajímavým způsobem podobné. Přesto ale by si všechno zasloužilo trochu podrobnějšího rozboru, i když může být docela stručný.
Události kolem španělské chřipky se protáhly na několik let – můžeme tedy počítat s tím, že i dnes nám hrozí prodloužení boje proti skrytému nepříteli (nebo to řekněme rovnou, proti psychopatii) na čtyři nebo pět let?
Chřipková epidemie vstoupila do politiky, v podstatě se kvůli ní přerušila světová válka, v Rusku vyústilo oslabení obyvatelstva ve Velkou socialistickou říjnovou revoluci, jeden z největších celosvětových průserů a zamíchala se ekonomika. Desítky miliónů lidí doplatilo na chřipku životem (alespoň podle statistik). Můžeme i dnes počítat s tím, že psychopatický tlak na průměrného občana vyvolá odpovídající odpor a protitlak, který se projeví v politice? Nemusí to být rovnou defenestrace nebo revoluce, končící deportací nepohodlných členů nové společnosti do gulagů a koncentračních táborů, ale může dojít k určitému, řekněme „přerozdělení“ majetku. Vždycky jde jen a především o prachy.
Otevřenou otázkou zatím zůstává – a je škoda, že se k tomu zatím ještě nevyjádřili odborníci, kteří by tomu měli rozumět – jak je to s tím očkováním? Existuje totiž názor, že za desítky milionů mrtvých po „řádění španělské chřipky“ mohlo ve skutečnosti očkování, pomocí kterého se doktoři, i když to mysleli dobře, pokoušeli zachránit nemocné, převážně mladé lidi. Očkování je podle mého názoru obrovský omyl, který bohužel vstoupil do vědecky chápaného světa. Už kdysi dávno Friedrich Nietzsche, německý filosof prohlásil: „Co mě nezabije, to mě posílí.“ Lidé to nadšeně opakují dodnes, i když je to taková kravina, jaké není široko, daleko rovno. Znamená to snad, že když se přiotrávím třeba zkaženým jídlem, že mě to posílí? Blbost. Posílí mě žloutenka? Nebo prodělaná tuberkulóza? Operace žlučníku nebo apendixu? Sám velký Nietzsche onemocněl, přestal se hýbat, nemluvil, jenom ležel a tupě zíral. Jeho matka ho za mírný poplatek ukazovala turistům. Má někdo dojem, že ho to posílilo?
Vakcíny se obecně popisují tak, že je to mírná otrava nebo mírná nákaza nebo mírné napadení imunitního systému, po kterém se celý systém vyprovokuje k vyšší činnosti, Asi jako když kouříme nebo chlastáme, tak se tělo naučí lépe bránit proti různým škodlivinám. Totéž určitě platí i pro drogy a nedostatek spánku a peněz. Slyšíte, jaká je to kravina?
Ano, existují výjimky, jako byla například vakcinace proti černým neštovicím pomocí vakcíny vyrovené z planých neštovic, ale to byla náhoda, shoda okolností, kdy lidi měli štěstí silné jak stehno u prdele, že to zafungovalo, ale nedalo se to hned zobecnit. Když vám řeknu, že jsem jel z Prahy vlakem do Kolína a skutečně jsem do Kolína přijel, načež jsem z toho udělal závěr, že všechny vlaky z Prahy jezdí do Kolína, tak řeknete, že jsem debil. Totéž byste si ale měli říct o „vědcích“, kteří pro vás připravují „bezpečné vakcíny“ proti kovidu. Vsadím se, že to dělají stejně jako vakcínu proti černým neštovicím, když to pomohlo jednou, pomůže to i podruhé. Takže, trochu myslet a nepodléhat psychopatům. Já sám jsem s psychopaty udělal zkušenost, že když se jim člověk postaví naplno a přímo a klidně i zvýší hlas a prostě zabojuje, tak většina z nich ustoupí. Protože jsou to ve skutečnosti ještě větší sráči, než si myslíme a mají strach. Ne, že ho nemají, jak tvrdí psychiatr Honzák, absence strachu nemá s psychopatií nic společného. Každý psychopat, kterého jsem zatím poznal, byl normálně podělaný strachem, když se na něho houklo. Proto tak rádi pracují anonymně, proto tak rádi pomlouvají za zády a pořád shání někoho, na koho by mohli svalit vinu nebo odpovědnost, když se jim nedaří třeba řídit stát jako firmu. Proto by také žádný psychopat nešel se mnou do veřejné diskuze a raději by rychle zařídil, aby se taková diskuze vůbec nekonala nebo by se sám nakonec nedostavil. Psychopati jsou prostě sráči ze všech sráčů největší a všechny současné problémy, které musíme řešit jsou jenom a pouze kvůli nim. Je přitom jedno, jestli budeme věřit na pánaboha nebo na kovid nebo na vědu či pavědu ohledně vakcín, jediné, s čím bychom se měli poprat, je současná korupce a psychopatie, která nám opět po čase přerůstá přes hlavu.