Slovo nebo označení „elitní“ se v poslední době začalo používat tak často, až je to nápadné. Elitní znamená něco jako „výjimečně dobrý“, super, No. 1, Jednička, On the Top, vrchol pyramidy, nevím, jestli může být elitní kadeřník nebo elitní kuchař, popřípadě elitní uklízečka, asi se to slovo více hodí k vyzdvižení nebo „pozdvižení“ někoho, kdo už je sám od sebe a díky okolnostem na jistém vyšším stupni společenského zařazení. Elitní detektiv, elitní ekonom, elitní lékař, elitní epidemiolog… nevím, jestli může být elitní politik nebo elitní hasič, popřípadě elitní domovník, elitní popelář…
Občas mě napadá, že je to trochu legrace, když jako elitní bývají označování lidé, kteří v podstatě nic zvláštního nedokázali, neříkám, že jsou ve svém oboru zbyteční nebo že jsou viditelně či prokazatelně pozadu za ostatními, ale spíše by se dalo říct, že představují dobrý průměr. Dobrá, Ernst Heminway byl velmi úspěšný, dalo by se říct, elitní spisovatel, ale stejně je to podobné, jako v jiných oborech, je hromada jiných, výborných spisovatelů, kteří nestihli ten správný okamžit k surfování na vlnách slávy, je plno jiných vynikajících umělců, kteří se během svého života nijak zvlášť neproslavili (Marilyn Monroe nikdy nedostala filmového Oscara, Elvis Presley neměl nikdy svou vlastní tv show).
Absolutním fenoménem (fenomén je taky docela oblíbené slovo) byli svého času The Beatles. Celá „beatlemanie“, která se kolem nich strhla, byla jevem do té doby natolik zvláštním, nevídaným, nečekaným a svým způsobem i oslnivým a téměř až supravodivým, že v dosavadních dějinách lidstva nemělo nic podobného obdoby.
Když si prostudujete začátky skupiny The Beatles a jejich prvopočáteční pokusy o kolmý start, zjistíte, že to vůbec neměli jednoduché. Muselo se v jednom časovém období sejít tolik náhod a tolik individuálních i kolektivních schopností, že můžeme téměř s jistotou říct, že se něco podobného už nebude nikdy opakovat. Proto se tomu asi říká fenomén.
Kdo nezkusil, neuvěří. Šedesátá léta se celosvětově dala charakterizovat jako „cesta ke svobodě“. V rádiu vyřvávaly chlapecké kytarové skupiny a všichni byli nadšení z toho, že mohli kouřit a pít alkohol, děti květin se na plážích oddávaly volné lásce a převlečení agenti FBI distribuovali drogy, až se z nich kouřilo. Mnozí z nich v tom našlo nový smysl svého života.
Tento článek jsem začal konstatováním, že „elitní“ znamená výborný, nejlepší, super, jedničkový a z toho můžeme přeskočit na další zajímavou otázku, jak je možné, že se něco, co je původně sice dobré, ale spíše je to průměrné nebo to dokonale zapadá do šedého davu, najednou vyšvihne nad okolní standard a stane se z toho věc, záležitost či osoba „elitní“?
Lidi, kteří rychle běhají nebo rychle bruslí, popřípadě rychle lyžují, rychle žonglují, mají nápadně velkou sílu a v určitém časovém období se jeví doslova jako neporazitelní, to většinou mají takzvaně v DNA, jsou to zděděné schopnosti po předcích, nemusí to být vyloženě po tatínkovi nebo mamince, prostě se tyto schopnosti nacházejí v dědičné linii, kterou dotyčný kopíruje. Je potom zbytečné očekávat, že by takový člověk mohl někoho jiného „naučit“ svou dovednost nebo schopnost, je to něco jako hudební sluch nebo schopnost skládat chytlavé melodie, to se prostě naučit nedá.
Zapamatujte si dvě věci – do veškerého lidského dění, které souvisí s úspěchem a kariérou se vždy snaží jakkoliv napojit psychopati. O tom jsem už popsal, obrazně řečeno, spoustu papíru, prostě jsem na to vyčerpal stovky kB a virtuální paměti. Psychopati jsou prostě všude, kde se něco zajímavého děje. Řekli jsme si také již několikrát, že psychopat je škůdce, psychopat nikdy nepřiloží ruku ke společnému dílu, psychopat se snaží zdržovat, odvádět pozornost, škodit, vnášet do systému zmatek, popřípadě vypouštět virové informace, ať už formou pomluv nebo fejkových zpráv.
V případě skupiny The Beatles to byl muž, který se jmenoval Brian Epstein. Díky jemu a jeho manažerským schopnostem se The Beatles vyšvihli na místo, které znamenalo nehynoucí slávu. Dlužno poznamenat, že Epstein byl homosexuál a když si budete všímat toho, jak jde život, tak si všimnete, že právě homosexuálové jsou v oblasti umění, televize, filmu a vedení a řízení umělců, hudebníků, herců a moderátorů nejvíce úspěšní. Je celkem zbytečné to jakkoliv rozebírat, stačí, když si to prostě zapamatujeme. Homosexuál, neboli gay, obvykle umění podporuje, zatímco psychopat umění, jako všechno ostatní, ničí.
Šlo to celkem rychle. Psychopatům, zvláště, když jsou bohatí a mají prostředky a peníze, jde práce skustečně velmi rychle od ruky. Vemte si z toho příklad, pokud se budete sami snažit ve svém životě něco zajímavého vytvořit, stvořit či vybudovat.