Jak to všechno vzniklo a proč se vlastně celosvětově očkuje? Někdo tvrdí, že je to nejužitečnější věc na světě, druhý tvrdí, že je to hovadina, která je totálně na prd. Co tvrdím já?
Nejnebezpečnější chorobou, se kterou se lidstvo setkalo, nebyla podle mého názoru chřipka jako spíše pravé, neboli černé neštovice. Virové onemocnění, kterému skoro každý během jednoho měsíce podlehl a ještě byl přitom plný ošklivých, hnisavých pupínků. Ani na selfíčko to nebylo, což celkem jasně dokazuje fakt, že během dvacátého století, což je celkem nedávno, uhynulo na černé neštovice zhruba 500 miliónů lidí a ani jediný po sobě nezanechal selfíčko.
Díky neutuchajícímu očkování se podařilo pravé neštovice zastavit a 8. května (což je něco jako Den vítězství nad pravými neštovicemi, zajímavá shoda okolností) 1980 byly Světovou zdravotnickou organizací – WHO – prohlášeny za vymýcené.
Od roku 1981 se proti pravým neštovicím neočkuje, jedině snad nepovinně nebo čistě z bujnosti, prostě to není nutné. Nemusíme však být žádní zvláštní znalci lidských povah, abychom celkem snadno dospěli k názoru, že i když se měly všechny laboratorní vzorky černých neštovic zneškodnit, že i dnes v celé řadě laboratoří budou k nalezení, možná už ve formě biologických zbraní. Což je celkem nepříjemná představa, ale dost těžko se dokazuje, že je falešná.
Kdyby se v současném celkovém zmatku najednou objevily vedle populárního kovidu ještě černé neštovice, tak by nastal masakr, jaký si ani nedovedeme představit. Najednou by nebyli hlavní rizikovou skupinou přátelé a známí Kamarádů táborových ohňů 80+, ale všichni pod čtyřicet, čili 40 mínus a to už pěkně mrzne. Nebo mrazí. Může nám někdo zaručit, že jsou všichni psychopati pod kontrolou?
Jak vůbec došlo k první vakcinaci? Četl jsem různé pitomosti na téma, že vakcinace je stará jak lidstvo samo a že už kdysi v pravěku si staří neandrtálci píchali injekce a když se očkování nepovedlo, tak vymřeli, ale skutečnost je trochu jiná.
Britský vesnický lékař Edward Jenner si všiml, že lidé, kteří pracovali s dobytkem a prodělali kravské neštovice, tak se už nenakazili pravými neštovicemi. Přičemž kraví neštovice jsou proti pravým neštovicím projížďka na dětském kolotoči. O svém objevu napsal a potom se začalo na celém světě očkovat vakcínou z kravských neštovic a pravé neštovice dostávaly jedno K.O. za druhým.
Dlužno si uvědomit jednu důležitou věc. Když se borci snažili připravit očkovací látku, neboli vakcínu (latinsky vacca = kráva) přímo z virů pravých neštovic, tak se to nepodařilo. K nákaze stačí deset virů, takže očkovaný buď nic nezaznamenal nebo byl normálně infikovaný a většinou zemřel. Takže ještě jednou – to, že na pravé neštovice jako obrana fungovaly kraví neštovice a že to někdo objevil byla NÁHODA, nebyl to žádný vědecký nebo cílený výzkum.
V dějinách vakcín a v dějinách antibiotik se díky naprostým náhodám přišlo na několik postupů nebo očkování, vakcinací, popřípadě na pár léků, které takzvaně „zabraly“ a vyřešily hromadu problémů, ale byly to náhody, stejně jako objev penicilínu byla náhoda jak prase, to nebyl žádný výsledek cíleného či dotovaného výzkumu. Málokdo asi ví, že klasický a nejběžnější „lék“, antipyretikum Aspirin – Acylpyrin – Anopyrin, který se naprosto běžně používá snad i místo viagry, nikdy neprošel zákonnými klinickými zkouškami. Doktoři vám pouze řeknou, že byste neměli Acylpyrin do sebe ládovat minimálně tři dny před operací.
Odborníci na biologické zbraně rozhodně nevylučují, že mohou existovat psychopati a teroristické skupiny, které disponují virem černých neštovic. Terorista, převlečený za zahradníka s hadicí a virovým postřikem by mohl napáchat během půl hodiny takové škody, že by se z toho lidstvo už nikdy nevzpamatovalo. Klasická představa zahradnického postřiku není v tomto oboru ničím novým. Stejně jako představa očkovaného teroristy