aneb, jak vznikají fámy. Lidé nemají kolektivní mozek, každý má svůj vlastní mozek, ale většinou máme ten samý mozek, co má soused odvedle a k tomu máme ještě představivost, fantazii, empatii a celý život jsme všichni zaměstnáni hlavně tím, že držíme nebo udržujeme rovnováhu. Ono to asi na první poslech zní trochu divně, ale asi to chce se nad tím trochu zamyslet. Od toho byli v různých sociálních skupinách filosofové, kteří měli na přemýšlení více času nebo se prostě věnovali myšlení jako své hlavní pracovní činnosti. Ostatní je potom nechápali, ale občas si poslechli, co sem tam nějaký ten filosof utrousil či plácnul.
Kdyby naše myšlenková činnost byla redukována na základní poznatky – bezpečí – nebezpečí – užitek – překážka – sežrat – nežrat – schovat se – odnést a uskladnit – obejít – vrátit se – běžet tam, kam ostatní – kolega – cizí – zmizet – zaútočit – nezvyklý objev – vrátit se – informovat ostatní – tak se ocitneme na úrovni mravenců, budeme se mít naprosto báječně, všeho bude dostatek a za chvíli se začneme rozlézat i po okolním vesmíru a kolonizovat Mléčnou dráhu. Jenomže jsme lidé, takže si sice snadno sdělujeme poznatky, rady, návody, ale dovedeme si představit i takové věci, jako například, jak stejnou situaci prožívají ostatní, na co přitom myslí, z čeho mají strach, jak by je bylo možné motivovat a neříkám, že je to špatně, je tady ale jedno velké ALE.
Hodně věcí v našem životě a možná, že těch věcí je drtivá většina, zpracovává každý lidský mozek po svém, podle toho, jak vnímá sex, sexuální vzrušení a všechny záležitosti kolem pohlaví. Hlavně se na to ale neptejte sexuologů, protože zrovna oficiální sexuální odborníci jsou obvykle ti poslední, co vědí cokoliv užitečného o mezilidských vztazích.
Kdyby si mravenci chtěli sdělit, že tento rok se jejich mraveniště bude potýkat s tuhou ekonomickou krizí a vzhledem k tomu, jak špatně hospodařili a jakým nákazám mohou podlehnout a jakým je dlužno se vyhnout, tak by na tom jejich primitivní informační systém ztroskotal a nikdo z nich by se nic nedozvěděl a tím by asi celá akce „informace pro každého“ i v sebevětším mraveništi skončila. Vůbec by nezáleželo na tom, jakou by měli public relation, či jací géniové z lidu by jim vymýšleli hesla.
Jaký je rozdíl v sociální struktuře mravenců a pánů tvorstva – lidí? Podle mého názoru je nejdůležitější a také nejtragičtější (pro nás) rozdíl v tom, že v lidské společnosti jsou psychopati. Kdyby se v mraveništi jakýkoliv mravenec začal projevovat jako blázen, nebo jako nemocný nebo jako, že mu jeblo, jako reformátor nebo podnikatel, tak ho ostatní okamžitě použijí jako zásobu proteinu a na jeho místo naskočí dva další.
Pamatujete si, jak svého času vznikl ve Spojených státech docela slušný frmol, když jedna rádiová stanice odvysílala hru Válka světů a posluchači propadli panice, protože si mysleli, že se na nás skutečně valí sveřepí Marťané? Podobných her se odvysílala celá řada, dokonce i u nás, doporučuji přečíst si k tomuto tématu tento článek, klikni ZDE.
Psychopatův sen spočívá v tom, že psychopat si vymyslí nějakou peachovinu, kterou sdělí ostatním, ostatní této zprávě uvěří a začnou ji šířit a chovat se podle ní (pošli tento mail všem svým známým, internetový gigant Bill Gates se rozhodl rozdělit své jmění mezi holé prdele, jako jsi ty a ostatní, stačí, napsat mu mail…)
Pamatuji si, jak kdysi, ještě za bolševika se muselo chodit na dva roky povinně na vojnu. Kluci, kterým bylo osmnáct z toho moc nadšení nebyli, ale co měli dělat? Rozhodnout se mohli mezi vojnou a Jáchymovem nebo vězením, občas také civilní službou, kterou nikdo nechtěl dělat, například ve zdravotnictví, tam bylo málo lidí ochotných za pár korun vykonávat těžkou službu, stejně jako dnes, v tom se nic nezměnilo, i když jsme v údajném pandemickém ohrožení.
No a teď se v jedné malé posádce, kdesi na Chomutovsku, stalo, že jeden vtipálek, rovněž vojín v základní službě, před ostatními prohodil, že slyšel v rádiu, že se letos bude vojenská služba končit už po roce, tak jako to dříve bylo za dva roky, tak letos je to za rok, takže už příští týden, v úterý jdou domů – a tato zpráva se rychlostí blesku rozšířila po celých kasárnách, nikdo se na nic neptal žádného z důstojníků, všichni se jen těšili, až sundají nenáviděný mundůr, skočí do civilu a hurá domů.
Přišel příští týden, úterý, všichni vstali a už rovnou se hodili do civilu a vtom se objevila další zpráva, že se kasárna budou asanovat a likvidovat, takže ještě než odejdou, mají rozštípat skříně a postele, načež se všichni s jásotem pustili do likvidace kasáren a do dalších prasáren, rozmlátili veškerý nábytek a postele, roztrhali povlečení, deky a vojenské stejnokroje, v jídelně rozmlátili talíře a prokopli kotel na vaření polévky – no a to už začínalo táhnout na osmou hodinu, což byl čas, kdy přicházel hlavní šéf kapitán.
Kapitán, hlavní velitel kasáren, přišel do práce jako obvykle a hned, když prošel skrz prázdnou vrátnici, tak myslel, že mu jebne. No, to jsou takové drobné příklady toho, jak pracuje lidský mozek, když se setká s nějakou psychopatickou zprávou nebo nařízením, které někdo vydal v přechodném pominutí smyslů. Obávám se, že kdyby dnes někdo vyhnal všechny důchodce na očkování a potom jim nařídil, že mají strávit týden v protiatomovém krytu, tak by se nám vyprázdnily ulice, potom by pohasly hvězdy okolo měsíce a na topole podle skal by se topič elektrárenský sytě rozřehtal – raději se půjdeme projít na to pole, podle skal, informatika je prostě věda, kterou bych v současné době nepodceňoval.