Back to the roots, zpátky ke kořenům, člověk to občas během života slyší, ale většinou ani nepřemýšlí, co všechno by to mohlo znamenat a kterej chytrák se ocitl v jakých životních sračkách, že to vymyslel.
Též se lidově říká schovat se za máminy sukně a znamená to, znovu se vrátit k něčemu původnímu, tradičnímu. Něco byl zvyk, dlouho se to dělalo určitým způsobem, vycházelo se z lidových zkušeností, čili z tradic, potom jsme zjistili, kudy cesta nevede, proto a tudíž jsme se vrátili zpátky, čili obrazně řečeno ke kořenům. Všechno je odpozorované z přírody, z toho vyrůstá celá esoterní moudrost nebo lidová moudrost a to, co se občas označuje jako selský rozum, i když je pravda, že naučit se správně používat selský rozum je někdy docela věda.
Neříkám, že musíme všechno dodržovat jako před sto lety, ale zkusme se na chvíli zamyslet.
Vyšší živé bytosti, aby se udržely naživu používají nervovou soustavu, jinými slovy rozum. Často se rozumové schopnosti přirovnávají k práci počítači. Je to sice blbost, ale pro vysvětlení těch nejzákladnějších základů to občas postačí.
Základní funkce a schopnosti neuronové sítě jsou, porovnat dvě veličiny – větší – menší, vhodné – nevhodné, hodí se – pozor nebezpečí, rozhodnout se, rozhoupat se k určitému kroku, sníst – nejíst, zaútočit – tvářit se nenápadně, nehýbat se – pokusit se upláchnout a další, vysoce důležitá věc při celkovém rozhodování je – krok zpět. Pozor, vstupuji na příliš tenký led, zpátky!
Stane se, někdy třeba ze zvědavosti, že přistoupíme příliš blízko k jistému nebezpečí – k ohni, ke srázu, k opilci, k neurvalci, k psychopatovi, k otevřenému oknu ve vyšším patře – a rozum zavelí, zpátky! Tohle nechci, vymazat z nabídky! V počítačové praxi jde o knoflík BACK nebo DELETE, popřípadě se graficky objeví na monitoru, na obrázku ZPĚT, zpátky k původnímu schématu, no a proč to říkám a v čem je problém – protože počítače, které denně používáme k tomu, abychom se udrželi při životě, často tento knoflík nemají. Nechápu proč, ale je to tak, najednou se dostanu do prostředí nebo k určitému kroku, prostě k situaci, ze které nejde vycouvat jinak než zmáčknout Alt – Ctrl – Delete a restartovat.
Jde o zásadní nepochopení funkce počítačů a výpočetní techniky v naší existenci a tuto chybu najdete občas i ve zmatené mailové poště, v elektronické nabídce jakéhokoliv zboží a samozřejmě i v jiných oblastech, většinou šitých horkou jehlou. Najednou není možné se rozhodnout. Ve chvílích, kdy není možné se rozhodnout, většinou proto, že někdo jiný už rozhodl za vás, to jsou ty chvíle, kdy by člověk nejraději dal i svým rodičům nebo milované babičce přes hubu, až by se jim protézy zasekly do zdi, nastává situace, kterou my, odborníci na psychologii označujeme jako začátek paniky. Počítač začne blbnout, přijde „zásek“, člověk začne blbnout (přijede na rolbě do Prahy ze Špindlerova mlýna) a začnou se dít věci nelogické a věci, které se rozhodně nedají označit jako normální komunikace.
Nevěřte tomu, že v jakékoliv společnosti musí jít všechno stále jen nahoru a nahoru, každý rok jsme si zvykli počítat pořád větší a větší zisky, v práci chceme stále postupovat, chceme mít stále mladší a mladší manželky, jsou to prostě blbosti, nesplnitelné blbosti, které nám západní demokracie natloukla do hlavy a potom tiše skonala a my tady teď stojíme a nevíme kudy kam. A nejde udělat žádný rozumný krok zpátky, back to the roots, zpátky k tradicím.
Už jsem o tom psal asi milionkrát – když někam do zastrčených koutů světa přišli misionáři, tak přinesli dárky pro nové ovečky, kdo se nechal pokřtít a stal se z něho křesťan, dostal tričko, trenýrky, tenisky, dnes možná i mobil, jak to tak vypadá – a flašku s coca-colou. Ostatní nedostali nic. Popřípadě začaly nové ovce dostávat i peníze – a z hlediska současné vlády je fakt, že se dost blbě vládne někomu, kdo je podstatně bohatší než já. To můžu vládnout od rána do večera a zůstává otázkou, jestli si toho ten, komu vládnu, vůbec všimne. V podstatě se tento rozklad tradic, rozklad toho, na čem ona společnost vyrostla a dosud existuje, nazývá „vykořenění“. Pokud jste někdy přesazovali kytky, tak určitě tušíte, o co asi půjde.
Zařízení, které vám vezme možnost učinit spásný krok zpět, se nazývá past a vlézt do pasti je stejné, jako vjet s kamiónem do úzké jednosměrky, ze které se vyklube slepák.