Žijeme v těžkém ohrožení tajemnou nemocí, o které nevíme, jak se vlastně přesně projevuje, u některých nemocných se nemusí projevovat vůbec, tito lidé si připadají zdraví, ale nejsou, protože jsou těžce nemocní. Hloupější lidé se mohou tázat, jak jinak by se měla nemoc projevovat, než nemocí, čili ne – mocí? Člověku se udělá těžko, nemůže pracovat, sotva se drží na nohou, dostane teploty, horečky, zrudne nebo zfialoví v obličeji, ruce se mu třesou, nohy se podlamují, přesně jak to říkají známé celebrity na adresu všech, co si z kovidu dělali prdel: „Tak to bych ti, Šmuclere, přál prožít, máš pocit, že jsi vdechl hajzlštětku, ztratíš čich, hmat, sluch, rovnováhu, přátele… no, naštěstí mě nemuseli připojit na ventilátor, ale i tak to bylo jedním slovem strašný. Tak si z toho, ty debile, nedělej srandu a koukej přispět na vakcínu! To je nemoc, která tě rozčtvrčníkuje zaživa!“
Jindy se stane, že jdete na kovid – testy, cítíte se ve formě a ejhle – jste pozitivní. Jasně, řeknete, jsem pozitivně naladěn, je mi dobře, je mi fajn, nemám žádnou teplotu, můžu pracovat, klidně bych si šel zaběhnout maraton, ale tým lékařů se ušklíbne a zavrtí hlavou, ne, ne, jsi nemocný. Každý doktor by ti to potvrdil. No, je pravda, že zatím ještě nikdo nezkusil získat od doktora neschopenku s tím, že je mu dobře a že se cítí zdráv a vesel, mohl by z toho být zajímavý sociologický průzkum. Třeba by se to dalo přechodit, aniž by si toho člověk všiml, potom bychom výsledky podobného druhu onemocnení přenesli třeba na rakovinu – a lidi by se naučili přecházet i rakovinu a bylo by po starostech.

Jak se jeden lidový komik na facebooku smál téměř kolem celé hlavy: „No, to se jim ta pandémie pěkně povedla, bez nemocných a bez mrtvých, hahahaha!“
Třeba to je podobné jako je to s herpes viry, ty jsou všude, v podstatě by se dalo říct, že je má každý, prostě je máte někde u sebe, ale nemusí se nijak projevovat. Potom přijde chvilka rozčilení či negativního duševního rozpoložení, člověk se nasere, imunita na chvíli povolí – a plesk, na hubě je opar jak svině. Viděl jsem tento jev mnohokrát na skupinových psychoterapiích, když se skupina rozhodla, že někoho důkladně „rozebere“ – vždycky to skončilo buď oparem, sračkou nebo chřipkou. Škoda, že se ve výzkumu psychologie pomocí psychoterapií u nás už nepokračuje, byli jsme v tom fakt dobří. Jenomže většina těch skutečně dobrých psychoterapeutů se v průběhu doby zapomněla někde v Americe – a kdoví, co tam všechno vynalézají.
O naší české psychoterapii z šedesátých let jsem napsal knihu, ale potom, když jsem si uvědomil, co všechno by se pomocí této knihy mohlo dát do pohybu, tak jsem ji roztrhal a hodil do ohně. Zmizela do posledního slova a nelituji toho. Jmenovala se Mezi idioty.
Takže tady máme nemoc, kterou na sobě ani nepoznáme, musíme se spolehnout na pomoc někoho jiného, kdo nám řekne, jste pozitivní, jste negativní, půjdete do karantény nebo jste zdráv, můžete se jít někam nakazit. Možností je nespočet, vybrat si můžeme, pokud zrovna držíme brokovnici v rukou, tu, která se nám hodí.

Lékaři zkoumají, evidují, zakládají nemocnice, které mají plochu jako menší letiště (zatím tam ještě nikdo nebyl, ale to nevadí, na fotkách to vypadá zajímavě), ale neléčí. Proč lékař neléčí? Lékař je od toho lékař, že má léčit. Znám pár lidí, kterým řekli, máte kovid, zůstanete doma v karanténě. Cože? Jak to, doma? Diagnóza je jasná, tak musím do nemocnice na infekční? No, kdyby se vám přitížilo, tak zavolejte obvoďákovi. Všichni jsou teď doma a čekají, až zahřmí. Aha, no, to jsem z toho jelen, proč mě nechtějí léčit?
Na tuto nemoc lékaři neznají žádný lék. Něco zkoušeli, ale je to stejné, jako když se pokoušíte léčit chřipku. Nic moc. Více škody, než užitku. Vakcíny budou lepší.
Lék nezabral žádný, ale vakcina zabere u 99% populace. Nevíme bohužel, jak na to budou lidi reagovat, ještě jsme to nezkoušeli. Takže asi budou ve smlouvách ohledně vakcinace možnosti, jak dostat tučné odškodné, když někdo prokazatelně po vakcině natáhne brka? No, to zase ne, pámbu ví, co se všechno může stát. Tady máš prostě vakcinu, ber nebo nech ležet. Zajímavý návrh.
Osobně si myslím, že člověk, který se alespoň potácí na prahu inteligence se chová a jedná podle svých zkušeností. Viděl jsem, jak se chová opilý řidič, proto, když mi někdo, kdo je zlitý jak Dán, nabídne ve dvě hodiny v noci odvoz autem domů, tak poděkuji a vydám se k domovu pěšky, i kdyby to měly být dvě hodiny chůze.
Nazval jsem článek Bílá, ale né moc, mohl jsem to také nazvat Císařova nová nemoc nebo Honzíkova cysta. Mám smysl pro humor i pro hodně blbý nápady. Ale myslím si, že principem demokracie je určitá osobní svoboda, kde by měla být zachována určitá pravidla a určité hranice. Například si absolutně nepřeji, aby mi někdo mluvil do toho, co budu dělat a s kým budu spolupracovat, pokud to samozřejmě není protistátní činnost nebo spolupráce s teroristy, ale to je taková konina, že je asi silně nepravděpodobné, že by něco podobného mohlo nastat. Zrovna tak si nechci nechat kecat do svého zdraví. Je na mně, jestli půjdu k doktorovi nebo ne, je to prostě moje osobní, svobodné rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že jsem mohl být docela zdravý a spokojený člověk, kdyby neexistovala povinná lékařská péče, tak se mi k doktorovi moc chodit nechce. Celý život napůl chcípám a motám se od jednoho zdravotního problému k druhému a za všechno mohou doktoři a lékaři. Kdyby mi nezkurvili život, tak bych byl asi docela spokojený a v klidu. Samozřejmě to začalo tím, že jsem po očkování proti tuberkulóze, dostal tuberkulózu, se kterou zápasím dodnes, díky lékařské „pomoci“ jsem si prošel celou řadou dalších komplikací a teď se mě snaží vystresovat očkováním proti záhadnému kovidu, který nikdo nikdy neviděl a ani neví, jak se jako nemoc projevuje. To, jak se popisuje kovid by se docela dobře hodilo jako popis psychopatického šílenství, které se zmocňuje stále více a více lidí. Jaká je obrana? Bez násilí asi žádná.
Ještě jednou připomenu svou vlastní jednoduchou definici psychopata, aneb, jak snadno poznáte psychopata, ať už je schován za jakoukoliv rouškou. Psychopat je člověk, který vymýšlí pravidla (chování) pro ostatní, většinou jsou to pravidla absolutně zbytečná nebo se nedá dokázat jejich jednoznačná užitečnost – a k tomu vymýšlí i sankce za nedodržování těchto pravidel. A máte psychopata jak na dlani. Zkuste se nad tím trochu zamyslet, nejde jen o naše zdraví, ale hlavně o naše prachy, které tak nějak poslední dobou kladu stále opakovaně na první místo.