Pokud používáme sex a sexualitu jako konstruktivní, tvořivou a hnací sílu, bylo by dobré zamyslet se nad otázkou, proč se nám některé věci líbí a jiné ne a jak to, že nás určité informace dokáží sexuálně vzrušit. Sexuologové jsou nadšení, když mezi svými pacienty nacházejí divoké příklady toho, co kdy někoho dokázalo pohlavně zaujmout, od klasické, dobře rostlé holky až po výfuk auta. Ženy se často nechají unášet představou svalnatého divocha s nepřirozeně dlouhým a tuhým údem, chlapi zase rádi obdivují kozy jako vozy nebo sex, který šťastný pornoherec může prožívat s několika jakž takž dospělými studentkami základní školy najednou. Někdo začne slintat při představě, že dostane do postele dychtivou pannu, jiný má rád vzrušující prádelko, další preferuje úplnou nahotu a svižné střídání partnerů, ale jsou i takové případy (většinou jsou to ženy), kterým zvlhnou a zvláční vulvy, když slyší chlapa říkat něco chytrého nebo vtipného, je to takové to zamilování se do intelektu, což je samozřejmě všem, kteří žádný intelekt nemají, naprosto nepochopitelné. Těch možností je tolik, že během existence sexuologie, zkoumající projevy sexuálního vzrušení, už jeblo celé řadě promovaných sexuologů, když se snažili přijít na jakýkoliv obecně platný zákon, týkající se lidského pohlavního cítění. Dalo by se říct, že zvířata to mají o mnoho jednoduší, přijdou, kouknou, zvítězí, ucítí nějaké ty feromony a začnou vyvádět. Pokud jim fungují hormony, snaží se dosáhnout oplodnění, početí a když se jim to povede, jdou odpočívat. U lidí se často mluví o pohlavním nebo rozmnožovacím pudu, ale zkusme chvíli přemýšlet hlavou – kdyby se jednalo o skutečný pud, který se snaží uplatnit veškeré snažení pouze jedním směrem, nemohli by lidé používat kondomy a žádnou jinou antikoncepci. Stejně jako žádný průměrný člověk, který má pud sebezáchovy, nevypije dobrovolně číši vína s jedem.
Lidé to mají v oblasti sexu daleko složitější už jenom proto, že nám mozek pracuje jak emocionálně, tak i racionálně, neboli logicky. Život bereme jako hru, která má určitá pravidla a když sexuální pud velí, plnou parou vpřed, zatímco rozum, ovládaný herními pravidly, velí zařadit zpátečku, snadno se dosteneme do konfliktních situací. A aby to nebylo tak jednoduché, jako rychle vyřešit rozhodnutí, jestli se stejnou vervou poběžíme doleva nebo doprava, mohou se nám zákazy a svazující pravidla promítnout do života jako element, který bude sexuální touhu někdy posilovat, jindy zase tlumit. Tvůrci tantry dali dohromady systém meditací, cvičení a představ, který podporuje a umocňuje sexuální fantazii a celkové vzrušení. Pokud mluvíme o intenzitě a době trvání jakékoliv sexuální činnosti, snaží se tantra zachovat co nejsilnější pohlavní excitaci co nejdéle. Zajímavá je otázka, jak svět vnímá ženské tělo – nemusíme být žádní géniové, aby nám došlo, že dobře rostlé ženské tělo je symbolem sexu – a to jak pro muže, tak i pro ženy. Mužské tělo může být symbolem všeho možného (třeba Santa Claus je typický alfa samec, ale nereprezentuje sex – je symbolem Vánoc a dárků). To samé platí pro celou další řadu mužských symbolů od Ježíše až po Buddhu. Symbolem sexu je pouze jedna část mužského těla – a tou je penis, pyj, lidově zvaný čurák. Dobře stavěný, ztopořený, nalitý, dychtivě se vzpínající čurák, kterého vám z textu vyškrtne každá politická strana a každá fungující cenzura. Mnoho žen, ať už jsou jakéhokoliv vyznání a mají jakékoliv vzdělání stále ani v dnešní době neví, kde mají klitoris a k čemu by měl sloužit.
Není nic neobvyklého, když je lidem nepříjemné mluvit o sexu. Nicméně, i z tohoto hlediska může natáčení pornofilmů působit jako zajímavá a učitečná psychoterapie. Přicházíme k zajímavému paradoxu, že všichni touží po rozkoši, ale nikdo není ochotný a schopný o ní mluvit. Co je ale veledůležité – rozkoš úzce souvisí se sexem – a názory na sex se v poslední době pomalu, i když hodně pomalu, ale přece jenom mění. Například mezinárodní Světová zdravotnická organizace považuje sexuální zdraví za nedílnou součást kvality života. Hodně se v poslední době vyskytuje kromě tradičních sexuologů, také sexuálních mentorů a učitelů, různých gurů, kteří se snaží učit lidi všemu, co nám nabízí sexuální sféra. Moderní sexuální věda existuje asi tak sto let. Je to méně, než jak dlouho existuje matematika, fyzika, chemie… Bohužel v sexuologii jsme zatím nedosáhli ani základního poznání toho, co chceme pochopit.
Ve čtyřicátých letech se na společensky prožívaném sexu asi nejvíce podepsala moderní léčba přenosných pohlavních chorob pomocí penicilínu, potom nám své názory na sex hlásal Sigmund Freud a v sedmdesátých letech se začaly jakž takž s úspěchem léčit určité sexuální dysfunkce. Nevím, jestli se to dá označit jako pokrok nebo jestli se to dá vůbec nějak přívětivě nazvat. Koncem minulého století dospěla naše společnost k poznání, že ani feminismus není tak zcela k zahození, čili, že být ženou není nemoc. Pokud sex patří mezi naše základní potřeby, stejně jako vzduch nebo voda, je zajímavé, že jej stále nikdo neřeší. Spíše se řeší, jestli se naše děti nedívají na erotiku nebo na porno na internetu. Na to jsem vždycky říkal, že zatím jsem ještě nepoznal nikoho, komu by pozorování porna či erotiky jakkoliv uškodilo. Jako škůdce jsem vždy pociťoval cenzory, hlídače, dozorce a ostatní magory, kteří nám sex zakazovali. Právě včera mi na youtubku zase sdělili, že museli omezit přístupnost jednoho mého videa kvůli nedodržení sexuální cudnosti.
Všichni se poznenáhlu učíme, jak má sex vypadat, co k němu patří a co se v heteronormativní společnosti nedělá. Mnohokrát jsem již psal o tom, jak dokáže vliv puritánské matky zničit vztah, partnerství, manželství a je úplně jedno, kde ta píča sedí, stačí vědomí, že existuje a dokud existuje, má vliv i na to, kolikrát týdně si zašukáte. Po dlouhá staletí provází ženskou rozkoš a ženský orgasmus nepřehledná řada mýtů a mylných názorů. To všechno jsou překážky, které stojí v cestě za dosažením vysokého sexuálního vzrušení a možnosti oddalování slastného vyvrcholení. Je celkem jedno, co kdo v dnešní době doporučuje k tomu, abyste si mohli na poli sexuality bez omezení experimentovat, podle mého názoru je nejlepší zkusit si natočit nějaké svižné porno. Když se vám podaří domluvit se s pár lidmi na necenzurované cestě za pohlavním štěstím před kamerou, uděláte pro své zdraví to nejlepší, co jste udělat mohli. Podle mého názoru je v současné době nejlepší způsob, jak ovládat ženskou sexualitu natáčení erotických filmů, i když to zřejmě zatím ještě nikdo takhle naplno neřekl.
Ženská anatomie je stále jednou z největších záhad, které současná společnost nedokázala rozlousknout. Kde je poštěváček? Kde jsou stydké pysky? Co je vulva? Jak vypadá vagina? Kolik těch otvorů tam vlastně je? Co je G bod? Jak vypadá anatomie klitorisu? Může se klitoris ztopořit stejně jako pánské čůro? Měli s tím potíže i doktoři, kteří často vůbec nevěděli, o čem je řeč. Řekl bych, že my, odvážní pionýři, tvůrci pornografie, jsme byli v oblasti ženského a dívčího chování v oblasti sexu daleko zkušenější než všichni studovaní doktoři a že jsme k ženským sexuálním projevům přistupovali s větším tvůrčím a odborným nadšením než jakýkoliv státem uznaný akademik. A to je právě ten problém, o kterém jsem často mluvil – hele, tady nám vypráví rozumy nějaký sexuolog – ale kde má svou nahou asistentku, aby nám předvedl, jak ji má vycvičenou?
O naší sexualitě se dovídáme z filmů a z městských legend, což jsou zděděná přesvědčení, která pocházejí ze světa sužovaného válkami, kolonialismem, otroctvím a genocidou, není proto divu, že nemocný svět má nemocné názory. Když se podíváme do zrcadla, tak je náš pohled automaticky kritický. Není obdivný, třeba v tom smyslu, že bychom nevycházeli z úžasu, jak se něco tak dokonalého mohlo narodit nebo vůbec vzniknout v nedokonalém vesmíru, ovládaném základními zákony mechaniky. Když už mluvíme o sexu, je dobré se zmínit o interoceptivním vnímání, je to schopnost cítit a vnímat, co se děje uvnitř našeho těla, někdo má schopnost třeba i poznat, kdy se mu blíží infarkt nebo je jakýkoliv orgán v těle v nepořádku a samozřejmě to má též souvislost s vnímáním sexuality a sexuálních projevů. Proces vnímání sexuality je složitá záležitost a právě proto se tomu věnovala tantra a tao-jóga a většina duchovních směrů, zabývajících se meditacemi. Zkusme si položit otázku – proč nás něco vzrušuje a někdy dokonce až natolik, že to zkoumané tělo dotlačí k orgáči. Nikdo nezkoumá proč tomu tak je. Proč se po vyvrcholení lépe usíná? Orgasmus aktivuje endorfiny, vědci současně zjišťují, že dlouhodobé silné vzrušení je lepší než jakákoliv, třeba i Nobelovou cenou ověnčená terapie. Recepty na vibrátory ale zatím ještě nejsou.
Ve vědě je vždy zásadní výzkum, ale jakmile se jedná o sex, je podobný výzkum vždy zamítnut a to především z toho důvodu, že těm, kteří o jakémkoliv sexuálním výzkumu rozhodují, je tohle téma nepříjemné. Jde v podstatě o politiku, protože přístup k rozkoši ovlivňuje váš přístup k pravdě. Zkusme se zamyslet o centru rozkoše – o mozku, respektive o mysli. Proč zrovna o mozku a o mysli – protože centrální sexuální orgán je náš mozek, i když je pravda, že vyjebané mozky nejsou na cestě za rozkoší zrovna vhodné k pravidelnému používání. Pokud jde o erotiku, je fakt, že většina lidí si pod pojmem erotická rozkoš představí nadrženou prsatici, pohozenou v rozestlané posteli. Vědecké zkoumání erotické touhy přišlo na jakési záhadné spojení touhy a těla. Mozek obsahuje 85 miliard neuronů, které pracují tak, že všechno, co děláme pro přežití, pro zdraví a pro udržení vlastního druhu, pociťujeme jako příjemné. Pokud má někdo potíže s pociťováním sexuální touhy, dá se mu pomoct tréninkem představivosti. Ženy se zaměřují více na vyprávění, na děj, na situaci, muži jsou náchylní reagovat spíše na vizuální podněty. Erotika je způsob myšlení, sex je způsob vnímavosti. V praxi to vypadá tak, že muži jsou čumilové, ženy se zase rády oddávají vyprávění a hlavně poslouchání příběhů.
.Jeden mýtus se týká již hodně dlouho vlivu hormonů na ženskou náladu. Říká se, že ženský jsou šílený, když to dostanou. Zvláště muži, kteří chtějí mít ženy mimo vedoucí pozice se snaží udržet mýty o vlivu hormonů na ženskou povahu. Mužskou mysl ovlivňují nejenom hormony, ale i situace, v níž se nacházejí, třeba, když mají přístup ke zbraním – nebo k jiným ženám. Při natáčení pornofilmů je celkem jedno, jestli má žena menstruaci nebo ne. Pomůže tampón nebo kousek vaty, zastrčený do vaginy a může před kamerou předvést sexuální koncert.
Progesteron, testosteron a estrogen jsou hlavní pohlavní hormony, které ovlivňují naše sexuální vnímání, v podstatě by se dalo říct, že sexuální hormony podporují smyslové vnímání našeho okolí. V druhé polovině minulého století vložili vědci hormony do krabičky a na světě byla hormonální antikoncepce. Poprvé v dějinách světa. Kontrola početí byla najednou plně v našich rukou. Projevilo se to i před kamerou, kdy lidé souložili jak diví bez rizika nechtěného těhotenství. Často do sebe holčiny ládovaly prášky proti dětem od svých 17 let třeba 15 nebo i 20 dalších let v jednom kuse. Bohužel se ukázalo, že právě hormonální antikoncepce měla a má silný vliv na náladu. I když koncentrace hormonů v pilulkách značně poklesla, antikoncepce sama o sobě přinesla ženám mnoho pozitivního a dala jim možnost dosáhnout v životě toho, co chtěly – nedá se ani v současnosti ještě předvídat, jak bude která žena na antikoncepci reagovat a jak ji bude prožívat. Kultura začala ženy vykreslovat jako bytosti, které jsou téměř asexuální, zvláště oproti nadrženým mužům. Nejsme zvyklí na nadržené ženy.
Pilulka měla ženu zbavit pout při prožívání sexu, ale stalo se vlastně to, že se ženám snížilo libido. Co si pod tím představit? Ženy najednou měly menší chuť na sex. Věda i neurověda neslouží oběma pohlavím stejně. Menstruační cyklus, těhotenství, porod, přechod, potlačení sexuálních potřeb při a po chemotarapii se týká spíše žen než mužů. V lékařských školách se nevyučuje „zdraví žen“, ale zdraví průměrného muže. Jde o vážný problém, i když hlavní důvod je v podstatě jednoduchý – nevíme všechno o ženském těle. Celá řada léků proti depresi nebo prostě „léku na psychiku“ doslova ničí libido neboli sexuální chuť. Často jsem slyšel ve své praxi – dospěl(a) jsem k tomu, že si říkám, zlaté deprese… Pro většinu paní, žen a dívek dnes bohužel platí, že nejsou schopné naplno prožívat takovou rozkoš ze sexu, jakou by prožívat mohly.
Chemická antikoncepce byla v laboratořích bílého muže vyvinutá na základě zkušeností a praxe šamanů přírodních národů, které si dlouhá léta hlídají porodnost, protože nemají v hlavách nasráno a svými zkušenostmi se dokáží řídit. Když se bílí muži šamana ptali, co všechno do svých antikoncepčních přípravků pro domorodé ženy dává a jak to vlastně míchá, vaří, koncentruje, komponuje, ředí, zahušťuje a podává, suše odtušil, že kdyby se to bílý muž dozvěděl, tak by to přestalo fungovat. V podstatě si myslím totéž.