Říká se, že risk je zisk, někdy jsem k tomu „vtipně“ dodával, že riziko je ziziko, ale neplatí to globálně, spíše bych doporučoval si u každého specifického risku zvlášť promyslet možné následky, důsledky, ztráty a nálezy. Každý rituál je svým způsobem risk, protože je možné, že mu věnujete třeba i několik dní – a výsledek nebude žádný, vždycky se najdou takzvané „protisíly“, které se zvednou v okamžiku jakékoliv akce, protože základní zákon, který panuje v našem hmotném okolí je zákon akce a reakce. Nemám rád zbytečné riskování, které navíc nic zvláštního do života nepřináší, což je třeba překračování rozumné rychlosti v ještě jakž takž ovladatelném autě, ale na druhou stranu mi připadá normální, když se člověk ozve třeba v práci nebo obecně ve společnosti, když má dojem, že má nárok na něco, co nedostal a i když je tady určité nebezpečí, že místo slíbené odměny dostane vynadáno a dočká se poučení, aby neotravoval, tak je prostě lepší projevit se spíše aktivně než pasivně.
Občas si říkám, čím se dnešní doba nejvíce liší od doby kamenné, dejme tomu třeba před sto lety? Co si asi tak nejvíce užíváme nebo co prožíváme na rozdíl od dvacátých let minulého století? Je to letecká doprava, automobilový průmysl, stavebnictví, filmový průmysl, počítače, internet nebo to, jak je vše provázáno mobilními sítěmi? Ono je trochu jiné vlastně úplně všechno, děti mají jiné hračky, řekl bych takové trochu pitomější, více čumíme do různých monitorů a obrazovčiček než na cestu, mnoho vzdáleností vnímáme jako podstatně kratší, než tomu bylo za krále Vacka. Možná i klasická kniha pomalu, ale jistě ztrácí svou původní hodnotu, přestože jako způsob uchování informací jde stále o vynález, který je naprosto geniální.
V následujícím videjku je víceméně volný sestřih různých pohnutých okamžiků a událostí z nedaleké minulosti. Takhle, není to ještě historie, ale pantáta čas toho už tolik změnil, že se to s nejvyšší pravděpodobností nikdy nevrátí.