Mnoho lidí si automaticky doplní, jak získat peníze a nekrást, ale my se nyní zaměříme pouze na základní otázku, jak získat prachy? Obchody jsou zavřené, restaurace, hotely, hospody jsou zavřené, žvanec si můžeme koupit u výdejního okénka, chleba a něco na něj zakoupíme ještě v Lidlu, v Bille nebo v Albertu, popřípadě u Čongů. Dobře, ale když si budeme chtít vydělat nějaké peníze, abychom měli na nájem nebo na cestování MHD a na chytrý, téměř moudrý telefon, tak první a často i poslední zoufalý pokus, jak získat nějaké to oběživo, je a dlouho ještě bude – najít si práci. Což je ale složité. Složitá je situace na pracovním trhu, složité je podnikání, složité je najít vratné investice.
Dejme tomu, že něco prodáváte přes internet, čili máte eshop. Kdokoliv si může vámi nabídnuté třeba žluté triko nebo triko v barvě bordeaux objednat, zaplatit a potom je dostane buď přes poštu nebo přes odběrní místo, třeba v nějakém pet-shopu, zaplatit můžete kartou, převodem, telefonem, všechno jasné, všechno proveditelné, stačí jen, aby někdo zatoužil po žlutém triku nebo po triku v barvě bordeaux.
Když se prodávaly lístky do OuTú Arény, třeba na Gotta nebo prostě někoho, kdo dokázal Arénu vyprodat, mohli jste si lístky koupit třeba i rok dopředu, jinými slovy bych si nyní, v lednu 2021 zakoupil dva lupeny třeba na květen 2022, zaplatil bych tři litry a potom bych se už mohl jen těšit, jak tam se svou drahou polovinou během kvetoucího máje 2022 naklušu. Lehce k zamyšlení je skutečnost, že ten, kdo nabízí lístky, může zchrastit třeba milion nebo dva miliony a celý rok se může z nabytých peněz těšit a může je dále investovat, aniž by za ně zaplatil daň (oficiální příjem bude až za rok, zatím je to jen investice, forma půjčky a za půjčky se daně z příjmu neplatí) a nemusí za takto získané miliony platit ani úrok, jak by asi musel, kdyby si třeba dva míče půjčil od banky. Nebo by je vybral jako zálohu nebo jistinu od nájemníka jako pronajímatel čehokoliv, třeba bytu.
Ano, jsou to zajímavé chvilky k zamyšlení, všechno na téma „čas a peníze“, popřípadě, „praktická ekonomie, čas a peníze“. Mám kapelu, měli jsme domluvený koncert, který musel být kvůli pandemii zrušen. Hm, blbý, asi bych měl vrátit peníze potenciálním návštěvníkům, protože neplatili za to, že mohou být potenciální, ale skuteční. Dobře, dobře, ale byl jsem chytrý, bystrý, téměř lstivý a dokázal jsem se poučit z chyb ostatních, takže jsem do kupní smlouvy/stvrzenky za platbu a současně lístek na koncert vtělil vtipnou doušku, že v případě zrušení koncertu a vypsání náhradního termínu, platí lístek dál, právě na ten náhradní termín. Peníze se nevracejí.
No a co se bude dít, když se dostaneme do situace, která je podobná té dnešní? Jak to tak vypadá, tak letos asi žádné hudební jaro nebude, letní koncerty rovněž nebudou, všechno zůstane zavřené, protože hned jak se oteplí, tak naše předsednictvo zjistí, že vyšší teplota podporuje nakažlivost viru, jedno jakého, ale chránit se musíme, i kdyby na chleba nebylo. Co to ale znamená pro nás? Budeme muset nakonec vracet peníze za koncerty, které se nekonaly? Omyl, nemusíme. Stačí jeden chytrý tah.
Stačí udělat si svou vlastní propagaci a zhotovit si například plakátek, že další koncerty budou třeba 30. dubna, 7. června a 10. září. Je jasné, že na tuto dobu nám to nemůže nikdo zaručit ani přislíbit, ale naplánovat si to mohu, mohu tomu i pevně uvěřit, jestli tomu opravdu věřím nebo nevěřím, to se stejně asi nikdo nedoví, do hlavy mi nikdo nevidí, ale mohu opět prohlásit, že vstupenky, jízdenky, místenky, příplatky za místa k sezení a předplacené rezervace platí na tato data a pokud jsem již vybral třeba čtvrt nebo půl milionu s tím, že kdyby se termín posunul, tak vstupné platí na další termín, nebudu muset nic vracet. Je otázka, jak dlouho by se to dalo dělat, ale v našem právním systému se současnou legislativou by to klidně ještě nějaký ten rok vydrželo. Pořád lepší, než vracet již vybrané prachy.
Jaká je situace v dnešní době – je to takzvaně kun… ke zdi. Dosud se ještě našla spousta lidí, kteří se domnívali, že se jaksi všechno opět vrátí do původního stavu, do původní podoby a nadále se budou odehrávat se stejnými lidmi stejné obchody. Nejvíce se asi v nedávné minulosti platilo za turistiku a cestování, to byla hlavní zábava lidí, kteří sice byli chudí, ale měli možnost si chvíli (než prachy došly) hrát na bohatší nebo přímo na bohaté. Poznávat cizí kraje je sice hezké, ale jen do určité míry. Jakmile se začne na světlo boží drát jev, zvaný přelidnění, přestává mít traveling i hitchhiking své romantické kouzlo.
Řekl bych, že budoucnost má v současné době práce na počítačích, znalost jazyků a ekonomie plus ovládání počítačové klávesnici ve smyslu rychlé tvorby textů, zatímco všechno co kdysi souviselo s uměním, ať už to bylo divadlo, film, hudba, zpěv a tanec, může mít budoucnost, pouze ve spojení s reklamou. A s počítačovou grafikou. Všimněte si, jak už dnes se každý snaží nacpat svoje jméno do čehokoliv, co dělá, hlavně, pokud je to na internetu. V pořadu Záhady Josefa Klímy se očima Saši Mitrofanova podíváme na Blatného teorii Babišova vedení státu jako nemocné firmy. A to je pro dnešek od Ravena Argoni a jeho nahých asistentek vše. Vša, všouce.