To jsou zase věci, o čem asi budeme teď psát? Samozřejmě jako vždycky o nesmyslech, které si lidé nechají nakukat od různých psychopatů a potom se chovají jak debilové. Dnes už jsou samozřejmě o hodně vzdělanější a chytřejší, není tak jednoduché si z nich udělat srandu, dříve prdel, někdy i holou, jsou přece jenom vzdělanější než dříve a jsou také nedůvěřivější vůči lidem, kteří jsou podstatně bohatší, čili i zákeřnější než oni.
V Jáchymově bylo všechno radioaktivní a jako horníci museli, zvláště za bolševika, pracovat v dolech političtí vězni a celý Jáchymov má svou zajímavou a samozřejmě i pohnutou historii.
Radioaktivita je svině, je to záření, které nevidíme, alfa, beta, gama, jedno horší než druhé, většinou chytnete všechno najednou. Vědci, kteří zkoumali rudu smolinec a přišli na to, že „krásně“ září, většinou zemřeli na rakovinu nebo se prostě začali rozpadat jak hadroví panáci.
S radioaktivitou to bylo podobné jako s koksem, neboli kokainem. Radiace, stejně jako kokain nejdříve oslnily svými zvláštními vlastnostmi, všichni jásali, jak je to léčivé a jak to pomáhá, kokain se prodával v lékárnách po kilech, psychoanalytik Freud jej vřele doporučoval na uvolnění nervové soustavy, brali jej i doktoři, takže často jste šli na operaci a v nemocnici byli všichni zhvízdaní jak Dánové, protože si každý musel párkrát šňupnout, než se pořádně pracovně rozjel.
Dlouho nikdo netušil, jakou obrovskou chybu dělají lékaři, kteří doporučovali lajny koksu jako nejlepší terapii ať už na klasickou chandru nebo i na to, když vás milá opustila. Lidem, kteří se ocitli ve spárech koksu, se začaly rozkládat mozky, stačilo prudce se vysmrkat a byli bez mozku. Takže se koks zakázal jako všechny ostatní drogy, ale pozor, s přirozenou i umělou radioaktivitou se to táhlo možná ještě déle.
Speciálně v Jáchymově se rozjel obrovský (bombový) kšeft se vším, co mohlo být radioaktivní, tedy léčivé. Popíjela se „zářící“ nebo „zářivá“ voda, vařilo se radioaktivní pivo, pekl se ozářený chléb, vedle kterého se každý geiger-müllerův počítač rozklepal jak babička. Radioaktivní výrobky se vyvážely do celého světa a každý měl radost, když se mohl alespoň trochu něčím ozářit. Následky na sebe, bohužel, nenechaly dlouho čekat a i když je většina lidí ignorovala, nedalo se dlouho přehlížet, že většina lidí se začala rozpadat vlivem rakoviny kostí a celé řady dalších chorob z ozáření.
Pamatuji si, jak jsem poprvé viděl hodinky se zářícím ciferníkem, čísla na hodinkách světélkovala, takže byla vidět i v absolutní tmě. Ale už tenkrát jsem slyšel, že je to za cenu toho, že vydávají záření, které je podobné jako rentgenové, takže jestli chci, aby mi uhnila ruka, tak je mohu nosit. Což jsem samozřejmě zase nechtěl. Hodinky se svítícím ciferníkem vyráběly v Americe ženské a holky, kterým se říkalo Radium Girls. Aniž by jim kdokoliv cokoliv řekl nebo před něčím varoval, malovaly ciferníky světélkujícími barvami, štětce z velbloudí srsti si strkaly do pusy a často je držely zubama, to je už prostě takový zvyk všech lidí, kteří se snaží něco ostře namalovat – a radioaktivní barvy jim způsobily rozklad čelistních kostí, vypadaly jim zuby, někdy upadla celá spodní čelist, vypadaly zuby a vlasy, což všechno dohromady bylo docela dost na slušnou aféru.
Řekl bych, že je dobré si v současné době přečíst historii kokainu a historii přirozené radiace. Američané nechtěli dopředu varovat Japonce, na které shodili dvě atomové bomby, že průser není jenom v tom, že to bouchne, ale že to září, protože jim samotným to připadalo jako docela krutá sviňárna, něco jako použití chemických zbraní, což přece jenom je v očích klasických bojovníků a legendárních hrdinů podraz, který poměrně dost dehonestuje a shazuje dosažené bojové výsledky a jakékoliv vítězství.