Učme se od přírody, praví esoterika a praví esoterici zase říkají, učme se z dějin, což je vlastně takový největší odkaz minulosti – vyjdeme z předpokladu, že se všechno svým způsobem děje stále dokola a možná i do omrzení, tak se podíváme do minulosti, načež hledáme možné spojnice do budoucnosti. Tímto způsobem sestavoval své věštby i slavný astrolog Astronomus Nostradamus, například ho zaujala vražda legendárního Caesara, zvláště asi moment, kdy poplácal po zádech brutálního Brutuse Bruta a pronesl, i ty, Brute? Jaký ostřič na nože používáš, že bych ho když tak doporučil svým následníkům… klesl na kolena a zahalen v zakrvaveném prostěradle bez dalších poznámek tiše skonal. Potom Astronomus Nostradamus Brutus, neboli brutální astrolog hledal v budoucnosti podobné konstelace, jaké visely Caesarovi nad hlavou v den jeho smrti a když je našel, tak sepsal věštbu, že nějaký slavný politik, vůdce národa, šéf, prezident skoná, patrně asi vraždou nebo zabitím a možná i z rukou nejbližších – a ejhle, uplyne pár století a Kennedy usedá do limuzíny v Dallasu a projíždí městem. A teď, ani nevím, jestli to víte nebo ne, oni to dlouho tutlali, téměř tajili, jak se to stalo, ale s velkou pravděpodobností nějaký ocas, patrně asi Oswald vystřelil z okna, ale je silně pravděpodobné, že ani nechtěl Kennedymu ublížit a nechtěl ho ani zabít, spíše to mělo být takové to bouchnutí papírového pytlíku u ucha, když to nikdo nečeká, podobný žertík, jako, když na Václava Klause z bezprostřední blízkosti nějaký blbeček vystřelil z plastové pistole, první, kdo si toho v úžasem všiml byl sám prezident Václav Klaus a chvíli na muže udiveně zíral, teprve potom se probudila policie. Bodyguardi se to dozvěděli až večer z vyprávění u baru, no nic, takže prostě nějaký marxistický nekňuba vystřelil z pušky, když Kennedy projížděl kolem a shodou okolností hned za autem s Kennedym jelo auto napěchované místními šerify, kteří měli pocit, že mají úlohu bodyguardů – no a jeden z nich, jak slyšel výstřel, tak hned bleskurychle vytáhl svou winchestrovku a bohužel zavadil o spoušť a bylo vymalováno. Nešťastnou náhodou odpráskl Kennedyho – a zbytek už v podstatě znáte. Tajilo se to tajilo, všechny kamery, které měli v tu chvíli přihlížející u sebe, byly zabaveny, potom se ještě párkrát vystřelilo z křoví, aby bylo o čem povídat – nás ale zajímá spíše ona bájná analogie a synchronicita, čili souběžnost dvou náhod, v podstatě i s tím Brutem je to docela zajímavé.
Jestli jste se někdy zajímali o počátky osidlování Ameriky, tedy spíše o objevení, dobývání a současné osidlování Ameriky, tak určitě neušla vaší pozornosti osobnost dobyvatele Hernána Cortése stejně tak jako chování Aztéků jsou to dobrodružství, která by se vpravdě dala označit jako téměř nepochopitelná, podobně, jak když se snažíte pochopit cokoliv, co se kolem nás děje dnes.
Jsou to všechno tak zvláštní věci, že když se tomu kdokoliv snaží přijít na kloub, tak mu nejspíše jebne a svůj život dožije někde na psychiatrii. Pokud nad tím budete trochu více do hloubky přemýšlet, snažte se raději brát všechno zlehka a jak říkají buddhisté, sportovně. Možná není ani náhodou, že sám velký Cortés zemřel na pleuritidu (zánět pohrudnice, potíže s dýcháním), kombinovanou se sračkou. Jako kdyby i dnes někdo, kdo se stále dokola snaží hrát první nebo druhé housle v psychopatické tlačenici, z toho všeho najednou dostal krvavý průjem, na který by zemřel i s covidem (pleuritidou) na jazyku.