MAGIE

Magický postup při zvětšování penisu
V tantře a v sexuální magii, stejně tak jako
v tao-józe jsou popsány způsoby, které vedou ke zvětšení a zbytnění
penisu. Některé z nich vedou ke zvětšení díky otoku, který si muž sám
způsobí například tím, že si vmasíruje do penisu dráždivé látky, které způsobí
něco jako infekci nebo lokální alergickou reakci. Stejně tak existovaly
postupy, při kterých do přímo pod kůži penisu zašívaly perly, oblázky a dokonce
i amulety, převážně na lásku. S postupem času obvykle alergická reakce
odšumí, penis splaskne na původní velikost a je po legraci. Infekce občas
skončí na infekčním oddělení, na urologii nebo chirurgii, takže taky žádnou
velkou srandu na této cestě nečekejte.
Položme si nejdříve otázku, jak probíhá erekce? Naprosto jednoduše
– uvolní se přívod krve do penisu a dojde ke ztopoření. Některé autority
uvádějí, že v penisu jsou dvě houbovitě topořivá tělesa, třetí, které je
na spodní straně (trčí-li penis vodorovně dopředu) je podle těchto autorit spíš
jen tak na ozdobu nebo prostě „jen tak“, aby se neřeklo. Můj osobní názor je,
že i toto těleso je houbovitě topořivé, jednou jsem o tom dokonce s lehkým
šarmem hovořil v televizi a v tisku na moji osvětovou předkášku
zareagovala Holina Obrovská s dost urážlivým článkem na téma, kdože to
vlastně je, to podivné individuum Argoni, které šíří zavádějící informace o
topořivých tělesech. Holina dobře ví, že topořivá čuráčí tělesa jsou pouze dvě,
třetí je tam jenom na ozdobu. Asi aby pták nebyl tak blbě placatej… Takže to
berme tak, že někteří muži mají tři topořivá tělesa, zatímco Holina a někteří
sexuologové mají v penisu pouze dvě topořivá tělesa.
Nicméně, snad se alespoň oba tábory shodnout na tom, že když je
v penisu mírný podtlak, čili přívod krve do penisu je přiškrcen, jeví se
penis jako zvadlý, je prostě ve stavu, který můžeme eufemisticky označit jako
stand-by. Při určitých podnětech, jako je například sexuální signál
z mozku nebo účinek některých léků, povolujících hladké svaly, se penis
zvětší, u šťastných jedinců se dokonce ztopoří. Kdyby došlo k poruše
funkce cévních svěračů, úd by nezvadl ani v případě, že by z mozku
nedostával žádné podněty. Hlavním sexuálním orgánem je mozek, který podle toho,
jaké signály vysílá, řídí všechny tělesné funkce a projevy. Tedy i vzrušení,
ztopoření, orgasmus, ochabnutí, erekci. Nebo rozhodnutí, že si dáme pauzu na
cigáro. Občas se stane, že se například voják nebo sluha zblázní, onemocní,
ohluchne, zchromne, přestane poslouchat – stejně tak se může stát, že penis
zůstane ztopořený, i když k tomu není sebemenší důvod - nastane jev, zvaný
priapismus, který může trvat několik bolestivých hodin a někdy se musí dořešit
až na pohotovosti.
Velikost penisu je dána přírodou, jestli hraje svou roli
dědičnost, mitochondriální DNA, příslušnost k politické straně, výživa,
psychosomatika nebo znamení, ve kterém je majitel penisu narozen – to nikdo
přesně neví, jedno je ale jisté, pokud se mluví o vyhovující délce, nad kterou
si už nemusíme dělat vrásky, mluví se o 15 až 16 centimetrech. Délka penisu
mezi 16 a 19 cm při obvodu 13 – 14 cm se dá považovat za chlapáckou, délka nad 19
cm a obvod 15 cm před vámi otevírá šťavnatou možnost živit se jako pornoherec,
i kdybyste vypadali jako Ron Jeremy. Penis se dá zvětšit buď chirurgicky nebo
cvičením. Obojí způsob je namáhavý, těžký a občas bolestivý. Chirurgická cesta
je kratší, ale také to není procházka růžovým sadem (spíš masem). Po umrtvení
se naříznou vazy, držící penis na kostře a penis se o několik centimetrů
povytáhne. Docela slušná část pohlavního údu se skrývá v těle (viditelná
část penisu tvoří asi 80% jeho délky),
takže je možné penis doslova vytáhnout na světlo boží. Vazy jsou ovšem pružné a
nesmí se přeříznout úplně, protože potom by úd visel jen na kůži a to byl
průšvih, takže se pouze naříznou a po operaci se musí vestoje na žalud
zavěšovat závaží, které vytahuje pánskou ozdobu do délky podle toho, jak se
postupně povoluje a prodlužuje příslušné vazivo. Je to opět práce na několik
týdnů a nosit doma na penisu každý den několik hodin objemné závaží není žádná
legrace. V podstatě se dá říct, že pro většinu mužů je to neproveditelné.
Postupy, které vycházejí z tisíciletých učení tantry a
tao-jógy jsou založené na opakovaných cvičeních, pokud ovšem mluvíme o
opakování, máme na mysli OPAKOVÁNÍ, které je prováděno s urputností Mistrů
a žáků kung-fu (také se tomu říká sexuální kung-fu). Na začátku je dobré naučit
se meditovat, k tomuto účelu máme v nabídce našich kurzů Kurz
meditace, který je na CD nebo na DVD, kde uvidíte meditující nahou Arianu, jak
se svíjí v divém tanci a předvádí další zajímavé věci, aby povzbudila
mysl, hladovou po novém poznání. Mimo jiné se dozvíte, co to vlastně meditace
je a jak probíhá spojování mysli s tělem.
Dále se musíte naučit správně masturbovat, onanovat, vzrušovat se,
abyste to vydrželi třeba hodinu, dvě nebo i tři a neustále se přitom nacházeli ve
stavu tak vysokého vzrušení, že jeden neopatrný pohyb navíc by znamenal začátek
orgasmu, ale orgasmus po celou dobu „cvičení“ nesmíte dosáhnout. V tomto
stavu se naučíte pohlavní úd „vyviklávat“ a masírovat, budete cvičit svěrače a
svaly prostaty a kolem prostaty, budete cvičit močový měchýř.
Dále se musíte naučit pracovat s cévkou, protože se při tomto
postupu neustále protahuje a rozšiřuje močová trubice a zevnitř se dráždí
prostata a uzávěr močového měchýře. Cvičení se doplní vhodnou stravou, která musí
obsahovat vyšší množství proteinu, což je hlavní stavební látka.
Postup je v hrubých rysech následující – uvedete se do stavu
nejvyššího vzrušení, ale nesmíte dosáhnout orgasmu, prostě si ho pořádně
nahoníte. Můžete se přitom dívat na porno nebo na cokoliv, co vás vzrušuje. Ve
stavu vysokého sexuálního vzrušení se musí penis důkladně promasírovat směrem
od kořene k žaludu, jako kdybyste si jej chtěli povytáhnout z těla
ven. Při této bohulibé činnosti je dobré použít speciální masážní olej – které
oleje vás nejvíce osloví, to je individuální a je nutné si to vyzkoušet,
v sexshopech se sice prodávají jakési ingredience vhodné k intimním
masážím, ale ne vždy se ukazují jako vhodné. To si prostě musíte vyzkoušet…
občas se někde dočtete, že se oleje (lásky) nijak zvlášť nedoporučují třeba při
pohlavním styku (i když je fakt, že s použitím pár kapek oleje vjede i
objemný penis do poměrně úzké vaginy jak po másle nebo po oleji) a doporučují
se hydratační krémy, my máme s hydratačními krémy ty nejhorší zkušenosti (s
hydratačním krémem to prostě tak hladce nevjíždí, zvláště, když je úzká
vagina).
Po důkladném promasírovaní penisu, které se neustále spojuje se
vzrušováním a oddalováním orgasmu se začne úd „vyviklávat“. Nejméně 50 krát až
100 jej ohneme ve ztopořeném stavu co nejvíce doleva, potom doprava a následně
i nahoru a dolů. Zpočátku jsme hodně opatrní a nepřemáháme tah ztuhlých šlach
takovým způsobem, aby v penisu začaly praskat, nejsme surovci, kteří si
chtějí autodestruktivně ublížit, nicméně v opakování je síla, takže, když
toto cvičení budeme opakovat po několik dní vícekrát za sebou, začnou se vazy,
držící úd poznenáhlu povolovat. Při vrušování zařadíme občas i prvek
vytahování, snažíme se povolit svaly a opět je sevřít jako při povolování a
přerušování močení a přitom uchopíme žalud (protože je kluzký, použijeme úchop
přes kapesník aby se filuta nesmekal) a povytahujeme úd, jako bychom jej chtěli
mechanicky prodloužit. Nesmíme zapomenout, že vazy, které penis drží v těle,
jsou neobyčejně silné, (na chvíli by snesly i zavěšení muže za žalud, což
samozřejmě zkoušet nebudeme), nejdříve si ale musíme postupně zvyknout na
zvláštní pocit, který se dostaví při současném povytahování a povolování a
stahování pánevních svalů.
Po několika týdnech, až si na vyviklávání a povytahování pocitově
zvykneme, přistoupíme k procvičování vnitřních svěračů, které mají za úkol
zadržovat moč v měchýři, abychom se mezi ostatními neprojevovali jako
démoni inkontinence. První cvik spočívá v přerušování močení a je vhodný i
pro ženy, protože ženy mají k inkontinenci přece jen poněkud blíže, než
muži. Není to samozřejmě délkou močové trubice, ale s velkou
pravděpodobností tím, že muži mají těsně pod močovým měchýřem prostatu,
žlaznatý orgán, který obyčejně s věkem roste a bytní, zvětšuje se a
postupně zneprůchodňuje část močové trubice, která prostatou prochází. Často to
bohužel končí nemožností normálně se vymočit, postižený muž by paradoxně za
trochou inkontinence šel světa kraj…
ale většinou skončí na operačním sále. Někdy ale stačí prošťouchnout
prostatu cévkou, pár dní ji tam nechat jako trvalou cévku a potom se obyčejně
zlepší i funkce neposlušné prostaty. Samozřejmě se tomu dá do velké míry
předejít cvičením urogenitálních funkcí, ale vysvětlujte to člověku, který byl
vychován k tomu, že je lepší se nechat rozřezat, než si sáhnout na šulina
nebo s ním dokonce hanebně manipulovat. Takže cvičení spočívá v tom,
že když se vám bude chtít na malou, pustíte moč, ale hned ji zase sevřením
příslušných svalů zastavíte. Nevzbuzuje to nijak zvlášť čarokrásné pocity,
člověk má chuť rychle se vymočit a hurá zpátky do pracovního procesu, ale dá se
to zvládnout. Pustíte moč podruhé a hned, jak cítíte, že to vesele proudí, opět
močení přerušíte. V podstatě je jedno, jestli přitom stojíte, sedíte, dřepíte
– frajeřina je vymočit se vleže na zádech, vleže na břiše, při chůzi nebo ve
stoji na rukou, či na hlavě nebo při tanci, ale dá se to naučit, pornohercům,
účinkujícím v lepších pissingových filmech taky nic jiného nezbylo – a
jsou to lidé, jako my. Další část cvičení ovládání diskutovaných svěračů
spočívá v tom, že pijete, vzrušujete se a překonáváte postupně sílící tlak
v močovém měchýři. Donekonečna to nejde, takže dojde k okamžiku
pravdy, v němž navzdory vzrušení a ztopoření začne moč proudit ven. Naučit se
močit se ztopořeným údem nebo ve chvíli prožívaného sexuálního vzrušení, což
platí i pro ženy (pro ženy neplatí ztopořený úd, ale vzrušení) je rovněž
důležité, protože to vynikajícím způsobem trénuje svaly, které dokáží srazit
inkontinenci ze stupínku vítězů. Sexuální vzrušení podporuje silový trénink
protože každý trénink svalů vyžaduje nějakou tu kapku testosteronu v krvi
a nejlepší způsobem, jak si stříknout testosteron do žil, je sexuálně se
vzrušit. Je to ďábelské, nemravné, sprosté a vulgární, ale funguje to, na
všechno ostatní sere pes.
Po čase, když jsou svaly, přerušující močení dostatečně
vytrénované, takže nedělá potíže pouštět moč z jakkoliv naplněného měchýře
po malých, pravidelných dávkách, můžete přikročit k ovládání křečovitých
stahů během orgasmu. Orgasmus se obvykle vyznačuje tím, že je spojený
s opakovaným křečovitým stažením urogenitálch svalů, takže močit při
orgasmu je prakticky nemožné, jedině skrz cévku. U mužů je každé svalové
stažení (pořád mluvím o orgasmu) spojené s vypuzení dávky semenné
tekutiny. Chcete-li prožít suchý orgasmus, musíte silou vůle udržet první
svalovou kontrakci a nepovolit, zezačátku je to podobně nezvyklý, skoro až
nepříjemný pocit, jako při nácviku přerušovaného bouřlivého močení, později si
na tento pocit zvyknete a zadržíte v sobě semennou tekutinu až do chvíle, kdy
orgasmus odezní. Obvykle při této metodě odezní orgasmus, ale neodezní úplně
sexuální vzrušení, takže se dá při tomto postupu práce svižně pokračovat
v sexuálních aktivitách, což po prožití normálního, fádního, téměř až
nudného orgasmu moc dobře nejde.
Řekneme si pár slov o cévkování – je to naprosto jednoduché, pokud
se samozřejmě neocitnete v rukou zdravotní sestry nebo lékaře. Tantrické
cévkování, které je krásně popsané v knížce Tantra od André van Lysebetha,
spočívá v tom, že uchopíte lékařskou cévku (dají se sehnat a koupit na
netu - nejlepší jsou cévky z červené umělé hmoty, silikonové drhnou a
cévky s polyetylénu jsou asi nejhroznější, to je jako si strkat břitvu do
močové roury, ten kdo tyhle cévky vymyslel, tak to fakt musel být
inženýr-urolog), vydesinfikujete, lehce potřete pár kapkama oleje a zlehka
zasunujete do močové roury, stále hlouběji a hlouběji. Ženské cévky jsou rovné,
cévky pro chlapy jsou na začátku lehce ohnuté, ohnutí musí směřovat nahoru,
k močovému měchýři, aby cévka snadnějši prošla prostatou. Když to zabolí,
tak ji trochu povytáhnete a za chvilku pokračujete, nevyvíjíte žádný větší
tlak. V tantře se občas dočtete, že muž se smí cévkovat pouze, když není
ztopořený, ve skutečnosti je to naprosto jedno – s obludnou lehkostí se dá
cévkování provést i skrz penis, který je ztopořený jako kost. Když cévka
pronikne do měchýře, začne skrz ni protékat moč. Mužská cévka musí být
přibližně 30 cm dlouhá, u ženy stačí zavést cévku asi na 6 – 7 cm a už jste
v měchýři. Prošťouchnutí močové roury není jen tak samoúčelné.
Roztahováním a drážděním se trubice otužuje proti bolesti, což zvláště
v oblasti prostaty má zajímavý důsledek – stanete se odolnější proti
nechtěnému vzrušení a často až nepříjemnému nutkání k orgasmu při
pohlavním styku. Dostanete se do stavu, kdy budete schopni souložit i
s nesmírně vzrušující sexbombou třeba několik hodin v jednom kuse,
budete střídat polohy, můžete si vymýšlet nejdráždivější spojení, na jaké si
vzpomenete, budete střídat hluboké zásuny do vaginy s polykáním údu a
zasouváním žaludu do jícnu své svěřenkyně a nemusíte se starat o to, že by vám
to takzvaně „ujelo“, vyvrcholení dosáhnete až se vaše partnerka zhroutí pod
náporem třetího nebo čtvrtého orgasmu a vy se sami rozhodnete, že si rovněž
dopřejete jedno svižné vyvrcholení. Takže tolik k užitečnosti cévkování.
Ženy se mohou díky procvičování urogenitálních svalů a díky cévkování vyhnout
pozdější inkontinenci, naučí se ovládat a posilovat svěrače, takže nebudou
nechtěně močit ani při těch nejveselejších historkách.
Přijde čas, abyste přistoupili k poslední části cvičení na
prodloužení a zbytnění pohlavního údu. Je dobré, když k tomu budete mít
partnerku, ochotnou spolupracovat na dobré věci. Nejdříve se bude zlehka
dotýkat vašeho údu, bude ho hladit a pomalu vzrušovat. Když se penis začne
nalévat, bude vaše partnerka opakovat následujcí postup – nejdříve pohlavní úd
doslova podojí, uchopí jej pevně těsně nad kořenem a silným tahem, jako kdyby
ždímala kus hadru nebo hadice projede penis směrem k žaludu. Úchop je
stále hodně pevný, může být až na prahu bolesti. Promasírování údu tímto
způsobem by se mělo projevit tím, že žalud zbytní. Partnerka vám stáhne
předkožku, namočí dva prsty do oleje a začne žalud masírovat tak, že obzvláštní
péči bude věnovat jeho nejširší části. Současně bude druhou rukou opět stejným
způsobem hrnout krev skrz penis do žaludu. Za chvíli, pokud budete dostatečně
vzrušení, budete mít dojem, že vám penis překrvením praskne. V tu chvíli
dáte své partnerce znamení a ona si bystře zavede úd do vaginy a sedne si na
vás. Soustředíte se na to, že budete chtít dosáhnout co nejhlouběji, sevřete
urogenitální svěrače a paradoxně dosáhnete určitého stupně uvolnění. Potom celý
postup opakujete od začátku. Po několika týdnech cvičení budete cítit i
pozorovat, že se pohlavní úd zvětšil. Dá se takhle postupně dosáhnout protažení
penisu asi o dva až tři centimetry – a to je poměrně hodně.
-----------------------------------
Postup
při zvětšování poprsí

Velikost poprsí
se dá příznivě ovlivnit pomocí tantrické masáže, kterou buď provádí žena sama
na sobě nebo ji provádí partner, který si stoupne (klekne, sedne, podle
situace) za partnerku a zezadu ji uchopí za ňadra.

Šťastný majitel
velkého poprsí Raven radí:
„Prsa uchopíme
pevně zespodu, lehce nadzvihneme a několikrát lehce prohněteme.“
Pokračování pod
tlačítkem Gallery
------------------------------------------------------------------
Magie na
peníze,
provádí se
nejlépe o úplňku
Miska (nekovová),
máta nebo rýže nebo čočka, dvě žluté svíčky (nenechávat hořet bez dozoru).
Naplnit misku,
nejlépe mátou, může být i sušená, na papír napsat přání, například přeji sobě a
všem svým blízkým hojnost + konkrétní věc, příklad nový nábytek, auto,
vyrovnání dluhů, přát si, aby mě osud navedl na dobrou cestu, která je lemována
i většími financemi. Přáníčko přeložit a ještě předtím napsat adresu, mělo by
to být adresováno osudu (Štěstí, Fortuna, Nejvyšší Síla) pak to podepsat,
připsat datum a můžeme si tam napsat i klidně datum, ke kterému chceme, aby se
naše přání splnilo. Potom papírek dát do máty, rýže, či čočky, zapálit dvě
žluté svíčky nebo i zlaté, několikrát svoji žádost zopakovat a nechat svíčky
vyhořet, pak minimálně tři dny přání v mátě (v rýži, čočce) nechat v klidu a 4.
den mátu (rýži, čočku) s klidnou myslí zužitkovat a přání si nalepit za
jakékoliv zrcadlo, nejlépe přímo na zadní stranu zrcadla.
Další magie -
potřebujeme jmelí, červené svíčky, nekovovou misku. Jmelí dáme do misky, na
papír napíšeme adresu: Nejvyšší síla, Fortuna a dále sepíšeme cokoliv, co se
týká lásky a partnerství, zformulovat to můžeme například tak, že chci, abych
potkala, či potkal svoji osudovou lásku, ať mě osud nasměruje na správnou cestu
nebo chtěla (chtěl) bych změnit na našem vztahu to a to, přání už záleží na
vás. Nikdy to nesmí být napsáno tak,
aby to ovládalo něčí vůli a vždy napsat své jméno, datum a Staň se vůle
tvá. Papír s přáním vložíme do jmelí, zapálíme červené svíčky, které ovšem
nenecháváme hořet bez dozoru. Přání ve jmelí necháme 3 dny. Jmelí je typická
bylina lásky, věčně zelená.
Ariana Argoni
Začneme pro nás trochu netradičně - sexem. Pokud se odhodláte
provozovat sex, tak ten obyčejný nechte doma, pod peřinou. Zkuste tantru nebo magický
sex. Nejprve musíte navodit správnou atmosféru, například pomocí vonné tyčinky
nebo aromalampičky, nejlepší vůně je opium, jasmín, santal a litsea cubeba.
Muž a žena, oba tantricky nazí, klečí proti sobě a dotýkají se
koleny. Navzájem se hladí a vzrušují se, když je vybudované napětí hodně
vysoké, učí se oba probuzenou sílu ovládnout. Představují si, že jsou obklopeni
modrým prostorem a že do jejich těl proudí energie země, síla matky bohyně.
Imaginace, představivost je při tomto rituálu hodně důležitá. Mimochodem, slovo
image není nic jiného, než přesmyčka slova magie.
Můžeme se milovat jak v přírodě, tak doma. My s Ravenem
si představujeme, že kolem nás rotuje blankytně modrá energie a že na nás
dopadá zlatý déšť. Naše já, ego, mizí a za chvíli existuje jenom náš partner a
jeho tělo. Už předem se vzdáváme své vlastní rozkoše ve prospěch svého miláčka.
Znovu se ujistíme, že sedíme-klečíme správně tak, abychom se
dotýkali koleny a začínáme se každý sám vzrušovat. Slovo masturbace je sice
výstižné, ale v tomto případě zní dost blbě. Přichází fáze, které se říká
oddalování orgasmu. Otrlejší z vás se mohou přitom navzájem dívat do očí,
ale stejně můžete mít oči zavřené nebo poslouchat hudbu a nechat svoji mysl jen
tak se pohupovat na vlnách iracionality. Posloucháme nikdy neselhávající
Natashu Atlas. Při rituálu se doporučuje hodně pít, může to být čistá
voda, ale i víno, doporučuje se červené. Často s Ravenem pijeme speciální
spirituální nápoj, který má svůj základ ve vychlazené cole-light. Kdykoliv na nás
přijde vlna rozkoše, musíme včas přestat, je to prubířská chvilka sebeovládání.
Doporučujeme se takto trýznit minimálně třicet minut, až několik hodin, protože
to je doba, kdy začnou pracovat regenerační síly organismu. I to, že hodně
pijeme, je součástí rituálu, protože za chvíli cítíme palčivé nutkání na malou,
které se snažíme co nejdéle překonávat. Pouze když už se to opravdu nedá
vydržet, tak si jeden nebo druhý učůrne do rituální nádoby, ale jen tolik,
kolik je nezbytně nutné. I to patří k rituálnímu mučení. Tím trénujeme a
posilujeme močové svěrače a močový měchýř, kde je mnoho nervových zakončení.
Vodní akupresura močového měchýře výrazně povzbuzuje imunitní systém. Paradoxně
zjistíte, že čím víc pijete a čím víc oddalujete sexuální vyvrcholení, tím je
rozkoš intenzivnější.
Pro zachování původnosti a čistoty rituálu je dobré vyslovit malou
modlitbu: „Svět je posvátný, příroda je posvátná, myšlení je posvátné, sex je
posvátný, představivost je posvátná, já jsem bohyně a ty jsi bůh, božství je
právě tak v našem nitru, jako kolem nás.“
Klečení, neboli sed na patách je velmi náročná poloha, proto je
dobré nesedět přímo na patách a na lýtkách, ale dát si pod sebe polštář. Pokud
máte orientální, bude to stylové, ale ani puntík, či kostka nemusí ubrat na
intenzitě prožívané rozkoše. Pravidelně svíráme hýžďové svaly, vaginu, partner
svírá urogenitální svaly u kořene penisu, prostě každý svírá to svoje.
Překvapivě zjistíte, že se současně s těmito vnitřními svaly automatiky
svírají i svaly kolem kyčlí. Dobře si všimněte, jak orgasmus, kterého dosáhnete
po vzájemném spojení, úzce souvisí s kyčelními klouby a pánevními svaly.
Prostě a jednoduše, celý spodek se snažíme podchytit do jednoho velkého stahu.
Tím zpevňujeme vaginu, močové cesty, močový svěrač, anální otvor a to je dobře,
protože časem by nám všechny tyto orgány povolovaly. Když se podíváte na starší
lidi, jak se plouží po ulici, tak je to samá inkontinence, zánět, rakovina,
ochablost, kýla, přebytek tuku a vodnatelnost. Jakoby všeobecným zvykem bylo dosáhnout
co nejhorší kondice a příšerného zjevu. Přitom by stačilo tak málo - nestydět
se za svoje tělo a za to, že nám kdesi, v geometrickém středu tělesné schránky
narostlo pohlaví, které má svou neopakovatelnou, veledůležitou funkci ve hře,
zvané život.
Vesmírný had
Když už si myslíme, že nejsme
schopni další oddalování orgasmu a rozkoše vydržet, tak se se svým partnerem
spojíme a představíme si, že skrz nás prochází jediná univerzální kosmická
energie. Čarodějnice věří, že je to dech bohyně, vlna, kterou vytvořil vesmírný
had. Žena si sedne na partnera, nehýbe se, pouze začne svírat vaginu tak, aby
partner cítil, jak je jeho penis těsně sevřený tou zázračnou tkání, která
poskytuje rozkoš a dává život. Znovu opakujeme, nehýbat se! Jenom díky tomuto vaginálnímu
sevření po tak dlouhém oddalování orgasmu můžeme oba zažít vlnu rozkoše, která
se podobá atomové explozi. Jeden se otevře druhému a spojí energii svých
orgasmů. Uvolněná hadí síla proráží naše těla a my si musíme představit, že to
nejsou dvě těla, ale jedno. Přitom můžeme zažít i to, čemu se říká mnohočetný
orgasmus. Garantujeme vám, že ještě druhý den se vám budou podlamovat nohy.
Tomuto druhu sexu se říká maithuna a je to posvátné tantrické spojení, kdy si
muž kopulačními pohyby nevynucuje svůj orgasmus. Při maithuně sdílí své tělo a
pocity s partnerkou a orgasmus, který prožívá, je tisíckrát silnější, než
ten vynucený. Jak je to možné? To už jsou takové záhady Velké Matky Bohyně.
Když si něco při tomto společném orgasmu přejete, což je samozřejmě téměř
nadlidský úkol, protože zkrotit mysl při extázi je téměř nemožné, ale pokud to
dokážete, tak se vaše přání rychle splní. Zpočátku je při tomto rituálu,
vzhledem k co největšímu objemu požitých tekutin, nutné zvyknout si na zvláštní
pocit, který přináší pohlavní spojení v kombinaci s neustále rychle rostoucím
tlakem v močovém měchýři, ale pro správné provedení tohoto rituálu je to
nezbytné. Ještě jen tak pro doplnění – posilování vaginálního svalstva je velmi
důležité. Zkušení tantrici a taoisté tvrdí, že žena, která posiluje
urogenitální svalstvo, předchází ženským nemocem, jako jsou například cysty,
myomy, inkontinence nebo dokonce rakovina.
Afrodisiakální pokrm bohů
Protože maithuna je ucelený rituál, je spojená s jídlem a
pitím. Proto uvádíme původní indický recept na povzbuzení smyslnosti a libida.
Tento pokrm připravte den předtím, než budete provozovat své soukromé orgie.
Co je potřeba: 4 lžíce oleje, nejlépe panenského olivového, 3 celé
hřebíčky, kousek skořice, může být i mletá, jeden lusk zeleného kardamonu, 3
velké cibule, jedna lžíce kmínu, koriandru, zázvoru, kurkumy (lze ji dostat
v gurmánských obchodech) a soli. Čtvrt až jednu lžíci mletého pepře,
záleží na vaší odolnosti. 600 g kuřecího masa nebo filé (nejlepší je aljašská
treska) a zmraženou zeleninu. 2 lžíce čerstvě propasírovaného česneku a
jasmínová rýže.
Příprava: na rozpálený olej na pánvi dejte hřebíček, skořici a
kardamon, předem rozdrcené v hmoždíři. Po dvou minutách přidejte
nakrájenou cibuli a na mírnějším ohni osmahněte asi tak 5 minut. Dále smíchejte
všechno ostatní koření, které zbylo a přidejte ke směsi na pánev. Trochu
podlejte vodou, přikryjte pokličkou, nechte 10 minut podusit, občas zamíchejte.
Pak přidejte maso, nakrájené na kostičky nebo rybu, nakrájenou na plátky, zeleninu,
propasírovaný česnek, vše promíchejte a zalijte vodou. Vaříme, dokud maso
nezměkne. Po vychladnutí dáme do ledničky a druhý den podáváme s uvařenou
jasmínovou rýží.
I když je v jídle česnek, uvidíte, že vám to vůbec vadit
nebude.
V tantře je splývání dvou milujících se těl přirozené,
milenci splynou v jeden celek a orgasmus prožívají jako jedna bytost, což
je tím nejdokonalejším vyjádřením harmonie a lásky mezi oběma partnery. Staneme
se přílivem a odlivem, jedním oceánem, otevřeme se jeden druhému, až se
z nás na okamžik stane jedna bytost. V takovém stavu se dá strávit i
několik hodin a každý, kdo něco podobného prožil, potvrdí, že tantrický,
rituální, posvátný sex je tím nejdokonalejším všelékem na nemoci a stárnutí.
Poslední interview
Jste známí svými knihami a články o Magii Sexu. Co podle vás
znamená Sexuální Magie?
Ariana: Známý fotograf Robert Mappelthorp řekl, že sex je tak
magický, že ho nikdy nemůžeme pochopit.
Raven: Proto jsme si řekli, že se o to pokusíme.
Jak vypadá Sexuální Magie ve vašem pojetí?
Raven: Woody Allen říkal, že sex není nic jiného, než vzájemná
masturbace. Čili tělo toho druhého používáme k tomu, abychom dosáhli
vyvrcholení. Z pohledu muže, který provozuje tantru už více jak čtyřicet let,
jde především o splynutí ducha a těla. Pro muže je sex hodně důležitý, dokonce
ještě víc, než tvrdí statistiky. Když jsem někde mluvil o tom, že se by se muž
mohl vzdát ejakulace nebo, že by při sexu neměl myslet na svůj orgasmus,
dostával jsem rozhořčené otázky, o čem by ten sex vlastně byl? Když se ale
vzdáte přímočaré touhy po dosažení orgasmu, tělo začne reagovat na dlouhodobé
vzrušování jinak, než jsme zvyklí. Neříkám, vynechat orgasmus, ale naučit se
prožívat sex kvůli dosažení extáze, nikoliv kvůli dosažení orgasmu.
Ariana: Orgasmus můžeme využít ve vlastní prospěch. Stačí, když si
při orgasmu něco přejeme. Myšlenka je hybnou silou vesmíru a my naše
koncentrované přání ještě posilujeme prožívaným orgasmem. Je zajímavé, že
rituální využití sexu zase zpětně posiluje orgasmus, takže někdy mám pocit, že
mně to utrhne chodidla. Sexuální vyvrcholení je jediná nepatologická tělesná
křeč. Při procvičování orgasmů se pocit vyvrcholení rozšíří na celé tělo, není
to tedy jen klitoris, vagina nebo bradavky, které se projevují jako erotogenní
zóny. Nacvičování orgasmů není nic úchylného nebo zvrhlého. Úchylná je snaha
sexuální pocity v těle a v mysli potlačit.
Raven: Ovládnout orgasmus není jednoduché. Sexuální extáze vás
chce polapit a roztrhat vaše vědomí na maličké kousky. Nechce vám dovolit,
abyste na něco racionálně mysleli. Zvládnout extázi při sexuálním vzrušení je
stejně těžké jako meditovat. Společným jmenovatelem extáze a meditace je intenzivní
prožitek přítomnosti. Mysl se zastaví při nekonečném přeskakování mezi
budoucností a minulostí a na pár okamžiků zůstane v přítomnosti.
Jsou k provozování Sexuální Magie nutné nějaké pomůcky?
Raven: Venušiny kuličky, led, vibrátor s volitelnými vibracemi,
šampaňské a cévky.
Ariana: Při sexuálních rituálech se držíme klasické tantry, s tím,
že před sexem můžeme pít třeba šampaňské a jíst ovoce nebo pít čaj a colu, tak
jako já. Ale musíte pít opravdu hodně. Na začátku se doporučuje i káva, protože
je silně močopudná. Potom se rychle naplní močový měchýř a s plným měchýřem
máte větší prožitek sexu. Měchýř tlačí na všechna nervová zakončení a na
důležité akupresurní body. Voda a sex k sobě patří, je to život sám.
Doporučujeme, zařídit si místo, které je speciálně určené k sexuálním rituálům,
ať už je to doma nebo jinde. Tantricky znamená útulně. Rádi se obklopujeme
vším, co je hezké a plyšové, máme zapálené svíčky a vonné tyčinky a všechno
dohromady naplňuje požadavek přítomnosti čtyř živlů při čarování - vody, ohně,
vzduchu a země.
Raven: To všechno zařizuje Ariana, kdyby to bylo jenom na mě, asi
bych na něco zapomněl, protože se soustředím pouze na sex s Arianou. Ale je
známo, že ženy potřebují mít útulné prostředí, chlapi jsou v tomto
neandrtálci...
Ariana: Jak můžeš vědět, že neandrtálci nepotřebovali kolem sebe
krásné prostředí?
Raven: Něco si pamatuju a něco znám z vyprávění...
Ariana: Mám ráda zajímavé prádlo, orientální oblečky a pomalé
svlékání, ale Ravenovi se líbí moje nahá kůže, dokonce zezačátku říkal, že
prádlo je nepřítel sexu. Důležitá je hudba, posloucháme Natashu Atlas, Buddha
bar nebo orientální a etno hudbu. I když proti gustu žádný dišputát, když se
vám bude líbit klasika nebo český interpret, proč ne?
Může podle vás provozovat sexuální magii kdokoli, nebo je k tomu
zapotřebí nějakého zvláštního nadání?
Ariana: Hlavně nesmí být nikdo upjatý v sexu. Jak vůči partnerovi,
tak vůči sobě, protože jakmile začnete potlačovat vlastní sexualitu a tedy i
životní energii, tak to stojí za houby. Schválně si všimněte, že v prostředí,
kde vládne prudérní výchova a se sexem je něco v nepořádku, vznikají
nepřirozené, podivné charaktery, jako byli například Ted Bundy nebo Charlie
Manson (známí sérioví vrazi). Takže ono nadání není nic jiného, než odvaha
vstoupit na neznámou půdu, která ale byla kdysi normální. Kdysi za doby
matriarchátu. Lidé si často matriarchát představují jako ženu s bičem v ruce,
ale tehdy byla skutečně žena bohyní a muž byl skutečně mužem, který se mohl se
svou bohyní spojit. Žena je bohyně,
protože má dar dávat život. Celý vesmír se dá přirovnat k ženě. Tantra uznává
jako zasvěcovatelku ženu, která může svou energii předávat skrz sexualitu svému
partnerovi. Pokud je muž šovinista a chápe tantru jako kámasútru, která je
postavená pouze na polohách a se skutečnou tantrou nemá vlastně nic společného,
pak je to k ničemu.
K čemu je Sexuální Magie dobrá? Proč ji doporučujete?
Ariana: Díky sexualitě se můžeme spojit s přírodou a s vesmírem a pomocí
oddalování orgasmu, které by mělo trvat přinejmenším třicet minut nabijeme
organismus novou energií. Po třiceti minutách se v těle, díky udržovanému
sexuálnímu vzrušení, spustí program seberegenerace. Je to prožitek, při němž se
můžete dozvědět kolik tajemství je ukryto ve vašem těle. Ale nemůžeme
zevšeobenovat, že každý sexuální prožitek je užitečný, to je nesmysl, protože
by to znamenalo, že pornoherci jsou nesmtelní, ale to nejsou. Jak dopadl třeba
John Holmes... Sexuální magie je o lásce, upřímnosti a o odevzdání, ne o
předstírání.
Raven: Často se při našich tantrických rituálech fotíme, proto
jsou naše fotky autentické. Vyzařuje z nich magické spojení muže a ženy. Při
tantře se sex povyšuje na něco posvátného. Je to riuál a jakmile je něco zritualizované,
má to pro naše podvědomí obrovský smysl. Mnohem víc se to zapíše do reality,
mnohem víc na to reagují naše myšlenky i náš organismus.
Ariana: Stává se, že spíte s někým, jen proto, že mu chcete udělat
dobře, ale tantra říká, že se tím neuvěřitelným způsobem znásilňujete, potom
nemáte energii a tělo onemocní. Ať už jde o kvasinkové infekce, gynekologické
potíže... mnoho žen ví, o čem mluvím. Když jsem spala se svým prvním klukem,
měla jsem pořád gynekologické potíže, jakmile jsem začala spát s Ravenem, žádné
potíže nemám...
Tantra je univerznální nástroj ve vesmíru, kterým můžeme ovlivnit
svou budoucnost a ovlivnit svá přání.
Tantra není o tom, že se muž dokopuluje k orgasmu a usne. Při tantře se
praktikuje takzvaná maithuna, rituální soulož, když muž leží na ženě nebo ona
sedí na něm, to už záleží na dvojici, jak se domluví a žena pouze vaginálními
stahy uvede sebe a partnera do extáze. Jenom se naladí na rytmus vesmíru, není
na tom nic násilného, ani přitom nejsou žádné kopulační pohyby. Při tantře se
praktikuje dlouhá předehra s oddalováním orgasmu, kdy dvojice sedí proti sobě
(může to praktikovat i jednotlivec, aby si to natrénoval) a minimálně třicet
minut se snaží oddalovat orgasmus, když přichází vlna rozkoše, tak se musí
přestat a teprve po třiceti minutách se dvojice spojí a může si dovolit
orgasmus. Ale je v tom další háček - musí si přitom něco intenzivně přát.
Osedlat orgasmus přáním je nesmírně těžké. Orgasmová magie vás po čase přivede
k mnohočetným orgasmům, při nichž se léčí pleť, zlepšuje se kvalita vlasů a
zvětšují se prsa. Zvláště když se uplatní masáž, při níž váš partner stimuluje
akupresurní body na vnitřní straně ňader, které stimulují příslušné žlázy. Když
jsem potkala Ravena, měla jsem čtyřky, teď mám šestky a jsou moje, žádný
silikon a žádný solný roztok, jsou přírodní. Orgasmus při tantře je odevzdání
energie tomu druhému a také odevzdání těla a duše. Při tantrickém spojení
snadno dochází ke společnému orgasmu a muž při orgasmu nemusí ejakulovat.
Ejakulace a orgasmus spolu nesouvisí, muž může mít orgasmus bez ejakulace. Když
jsme o tom začali publikovat, sklidili jsme kritiku od renomovaných sexulogů,
protože to nebyl běžný názor. Ale právě v matriarchálních dobách byl muž
zodpovědný za to, jesli svou partnerku oplodní nebo ne, na rozdíl od dnešních
dob. Latex na penisu symbolizuje, jak moc jsme přestali ovládat svá těla a jak
sex degradoval, protože ho bereme jako prášek proti bolesti hlavy a je nám
jedno s kým sex provozujeme. Pokud je muž v tantře hodně zběhlý, dokáže prodloužit
orgasmus na neuvěřitelně dlouhou dobu. Když člověk předá své geny, zplodí děti,
začne chátrat, začne stárnout, ať chce nebo nechce. Tantra organismus
přesvědčí, že nemusí stárnout a otočí tok času nazpět. Většinou, když máme
děti, žijeme pro děti a všechno ostatní jde stranou, to se na nás samozrřjmě
podepíše. Je jedna výjimka, je to showbusiness a pokud je člověk v
showbusinessu a musí vypadat dobře, tak se jeho podvědomí snaží, aby vypadal
dobře, ale pokud nejste hvězdou showbusinessu, praktikujte tantru. Víte, že
každý tvor začíná svou životní pouť jako žena? Ať už chce nebo nechce, a jak mi
řekla šamanka River, žena je odrazem vesmíru, jen ona má možnost dát život. A
ona má možnost oživovat i svého partnera.
Kouzlo rýže,
kouzlo peněz
Provádí se při Novu nebo v den Slunce,
to je v neděli. Zapalte dvě žluté svíce, mezi ně dejte nádobu s vodou
a nádobu, do které nasypete hrstku rýže tak, abychom ji mohli probírat
v dlani. Soustředíme se na svoje přání, myslíme na to, co chceme, aby se
uskutečnilo a neaktivní rukou (to je tou rukou, kterou nepíšeme), se stále
probíráme rýží, kterou jsme nasypali do misky. Aktivní rukou, to je tou druhou,
přitom zapisujeme na papír všechno, na co potřebujeme peníze, například na
leasing nebo na kabelku, popřípadě na nájem. Jakmile takto předáme energii do
rýže, nasypeme ji do vody a necháme celý den stát.
Potom ji vylejeme do jiné vody může to
být potok, řeka, rybník, ale také záchod – to všechno symbolizuje peníze.
Vyzkoušejte si
kouzlo, pocházející od starých Římanů
vzývání
domácích duchů
Následujícím rituálem se přitahuje
pozitivní energie do příbytků a do místností, kde pracujeme. Staří Římané
uctívali domácí duchy a dělali to tak, že na zvláštní místo postavili malou
sošku, která představovala neviditelného ochránce. Dnes můžeme použít například
sošku hinduistického boha nebo bohyně, sošku panny Marie nebo jakoukoliv
alespoň trochu důstojně vypadající malou porcelánovou sošku.
Postavíme před ni misku s mořskou solí
a po stranách zapálíme dvě modré, dlouhé svíce. Chvíli se před soškou
soustřeďte a potom vyslovte: Žádám tě, domácí duchu, o ochranu tohoto místa a
všech lidí, kteří tady se mnou žijí.“
Malá část soli se potom symbolicky
odsype do všech koutů všech místností.
Jde o druidský rituál na podporu plodnosti, který pomůže dostat
se do souladu se silami přírody. Budeme k tomu potřebovat jmelí, což je pro
druidy všeuzdravující posvátná rostlina, symbol nesmrtelnosti a života. Jmelí
se odedávna spojovalo s plodností, magií a léčitelstvím, bylo duší velkého buku
a jeho jméno znamenalo „zdolávám všechny obtíže“.
Jmelí roste na větvích dubu a buku, ale také na vysokých
borovicích, je zlaté a zelené. Jak se k němu dostat a přitom se nezabít, jak se
to občas někomu podaří? Nemusíte šplhat po kmeni až k oblakům a přitom
nasazovat svůj holý život (protože při sběru jmelí musíte být samozřejmě nazí).
Stačí se rozhlédnout pod borovicí po zemi a obvykle se tam nějaké větvičky
jmelí najdou.
Když Měsíc dorůstá, zhotovíme jednoduchý „oltář plodnosti“ -
přes malý stolek přehodíme zelený ubrus, postavíme na něj zelené svíčky,
přidáme jmelí a jakékoliv zelené rostliny nebo květiny, ale i předměty, které
pro nás mají zvláštní význam - amulety, talismany, prostě všechno, co může
umocnit sílu rituálu. Doporučujeme přidat solný krystal, kalich s vodou, mušli
a pentagram, pěticípou hvězdu, kterou namalujeme na papír jedním tahem. Chce to
trochu cviku, ale dá se to rychle naučit. Symbolem vzduchu je také paví pero
nebo jakékoliv ptačí pero.
Každý den by měla žena chvíli postát před oltářem a v duchu
žádat Bohyni Měsíce, aby jí dopřála sílu stvoření. Zároveň si lehce, asi tak
deset minut masíruje břicho měsíčním kamenem, který pak nosí neustále u sebe.
Měsíční kámen se vyskytuje v rozličných odstínech. Pro toto kouzlo je
nejvhodnější barva bílá nebo žlutá.
Když Měsíc dospěje do úplňku, vezmeme jednu větvičku jmelí a
venku ji vložíme do větví nějakého stromu, na místě, kde se větev rozděluje na
dvě. Tento postup opakujeme každý měsíc. Když žena žádá Bohyni Měsíce o
plodnost, zapálí si k tomu 3 zelené svíčky. Pokud měsíční kámen nemáte, je
vhodný i obsidián, černý vulkanický kámen, který se dá sehnat v ezoterických
prodejnách.
Dny plodnosti jsou pondělí a pátek, proto provádíme rituál právě
v tyto dny. Minimálně se to celé musí provést 3 krát.
O pavím brku se říká, že přináší smůlu, ale opak je pravdou.
Paví pero je symbol boha Višnu a bohyně Lakšmi, což jsou bohové štěstí ale také
bohové sexuality. Lidé, kteří nejsou schopní vyřešit svůj sexuální život, budou
mít potíže i s pavími pery. Nejsou to ale paví pera, co přináší smůlu do
života. S větší pravděpodobností je to výchova a vliv maminky.
Klidně si proto dejte na oltářík 3 paví pera, všechno by tam mělo být trojitě.
Kromě aduláru se dá ještě použít achát, růženín, růžový
turmalín, křišťál, citrín, královský topas, oranžový safír.
Adulár je spojený přímo s ženskou sílou, s Měsícem a s plodností
(symbolicky samozřejmě).
Ariana: Doporučuji dotýkat se tímto kamenem třetí čakry,
solárního pletence a oblasti kolem pupíku. Kroužíme po směru hodinových ručiček
kolem centra plodnosti. Potom bych sjela níž, do podbřišku a opět bych
objížděla čakru sakrální po směru hodinových ručiček a nakonec bych se stejným
způsobem dotýkala úplně dole, těsně nad pohlavím, což je oblast stydké kosti,
základní čakry, múládháry, čakry samotné sexuality a hadí síly. Je to kořenová
čakra, nejzákladnější. Přitom si představujte rudou barvu. V případě sakrální,
křížové čakry, což je druhá čakra, svadhistána, je dobré si při masáži
představovat oranžovou barvu. U třetí čakry, manipury, je dobré si představovat
žlutou nebo zlatou barvu.
Také ženám doporučuji, aby si zjistily v jaké fázi byl Měsíc,
když se narodily. To vám můžeme snadno zjistit.
Existuje teorie, která mluví o dvou cyklech plodnosti. Jeden
cyklus záleží na ovulaci, ale druhý se odvíjí podle toho, v jaké fázi byl
Měsíc, když jste se narodila. Podle této teorie spadá přes 80% úspěšných
oplodnění na tu samou fázi Měsíce, při které jste se narodila.
Dá se prostě říct, že je nutné znát jak termíny ovulace, tak i
fázi Měsíce, v níž je dobré počít.
Svého času doktor Jonáš dokonce tvrdil, že když jsou děti počaté
ve „dnech Lva“, tak jsou to chlapci a ve „dnech Panny“ jsou to dcery. Na tohle
téma vyšla kniha Kosmobiologická kontrola plodnosti. Názory na tuto knihu mohou
být různé, ale vyplatí se, když si ji přečtete.
Pak je ještě jedna magie na plození. Koupíte si v zahradnictví
citrusovník nebo pomerančovník a zaexperimentujete si, jako kdysi Mičurin. Na
větvičku neplodného citrusovníku naroubujete větvičku plodného citrusovníku.
Větvičky seříznete šikmo a svážete „ránu na ránu“. Většinou se spojí a keř
začne plodit. Pokud se to povede, tak to znamená, že plodnost je zajištěná. Rituál
se dělá při novu nebo úplňku, když Měsíc přibývá. Ale doporučila bych, koupit
si normální plodný citrusovník v zahradnictví a současně si vypěstovat z pecky
svůj vlastní pomerančovník nebo citrusovník a tím plodným naroubovat ten, co
vyrostl z pecky, z toho nicu, z bodu. Potom bych se o něj každý den starala a
pozorovala bych, jak spolu komunikují. Analogie je v tom, že neplodný
stromeček, vypěstovaný z nicu, je člověk, který žádá o plodnost a ten plodný
stromek, to je bohyně, která plodnost dává.
Pokud by se vám tato kouzla zdála ještě dost složitá,
doporučujeme, abyste si zakoupili za 1000,- Kč CD, kde je ve Wordu celá řada
jednoduchých rituálů, které se dají bez velkých a složitých pomůcek provádět
každý den a jsou stejně účinné, jako daleko složitější a náročnější rituály. Na
CD jsou navíc naše fotografie z klasického období ve větším rozlišení. Další
informace na raven@argoni.com
„Magie je
nejhlubší ovládnutí skrytých zákonů a podstaty přírody.“
Agrippa von
Nettesheim
„Magie je
nejvyšší moudrostí.“
Paracelsus
„Magie je
božská věda.“
Platón
Magie podle nás, podle
Ariany+Ravena je splývání se životem a ovlivňování reality nikoliv
rozumem, ale citem a rozumem. To se můžeme naučit teprve tehdy, když se
otevřeme a začneme naslouchat životu. Bohužel nám v tom brání zarputilost
našeho ega a neschopnost se poučit. Většina z nás dělá stále dokola jednu
zásadní chybu, díky níž se nám v životě nedaří, jsme nešťastní, rychle stárneme
a jako třešničku na dortu osudu si nakonec slupneme předčasnou smrt.
Stáří je daň za opakování
stále stejných chyb, daň za vlastní nepoučitelnost. Také by se dalo říct, že
stáří je stav vyčerpání z neustálého soutěžení v závodech, které stejně
nemůžeme vyhrát, protože se snažíme dokázat, že pravdivý je náš názor, nikoliv
skutečnost. Jedno moudré přísloví praví, že blbec po čtyřicítce je už blbcem
navždy.
Přesto bychom se pokusili
dokázat, že člověk se může a to i v kladném slova smyslu změnit téměř v každém
věku, když na sobě začne pravidelně pracovat. Protože se zabýváme magií a máme
bohaté zkušenosti s magickými rituály, doporučujeme vyzkoušet magii.
Nevzdělanci, kteří se bojí slova magie, si mohou místo „magie“ dosadit
„prapůvodní psychologie“. V magii stejně o nic jiného nejde, než o práci s
myšlenkami, odbourávání zábran a posilování sebevědomí. Účelem magie je vrátit
člověku svobodu myšlení a svobodu rozhodování. Praktikování magických rituálů
vede k tomu, že se člověk přestane bát chápat sám sebe jako svéprávné
individuum a přestane se považovat za bezvýznamnou a nahraditelnou součástku v
nekonečně složitém společenském soustrojí.
Už vás napadlo, co mají
společného šaman, stopař, mág, ezoterik, bojovník, vykladač karet, léčitel?
A která z těchto postav má
nejblíže k čisté ezoterice?
Magie
Magie je stará jako lidstvo samo.
Jakmile člověk pobral rozum, chtěl najít pevný bod své existence. A tím byla
mysl a prostor kolem něj, který mohl ovlivňovat. Magie je filozofie praxe,
možná, že bez imaginace by náš mozek nebyl tím, čím je dnes. Slyšela jsem sice
vtipnou teorii o tom, proč máme tak velký mozek, tedy i hlavy, důvodem je
schopnost udržet si při vzpřímené chůzi rovnováhu.
Každopádně první svatyně člověka byla
temná jeskyně. Jeskyně byly první katedrály, kde se lidé klaněli Matce Bohyni a
zázraku života. Tehdy ještě člověk neměl strach z temnoty. Důkazem jsou
otisky malých dětských rukou, starých několik desítek tisíc let
v hlubinách jedné jeskyně ve Francii. Obrazy pravěkých zvířat, obtisknuté
ruce nebo spíš dechem vytvořené (pravěcí malíři si dávali do pusy směs okru a
popela a to vše prskali na zeď před sebe) vypovídají o tom, že už tehdy měl
člověk víru v moc svých myšlenek. A že jeho mysl a instinkt byly tím
jediným, co mu pomáhaly přežít. Rychle se učit, předvídat situace, vracet se do
minulosti, analyzovat a plánovat si budoucnost. A aby si lidé pojistili příští
východ slunce, úspěšný lov, dobrý porod svých žen, sáhli po rituálu. Myšlenka
rituálu vychází z toho, že když něco napodobíme naprosto přesně, stane se
to realitou a aby to nebylo tak jednoduché, musíme to mnohokrát opakovat,
ritualizovat. Teprve pak se staneme součástí toho, čeho chceme dosáhnout. Je to
stejné, jako když se v bojových umění donekonečna napodobují pohyby zvířat
a nesčetněkrát se opakují ty samé pohyby, než takzvaně přejdou do krve. A to se
děje s čímkoli, ať už se učíme řeč, hrát na hudební nástroj, někoho
milovat – používáme rituál, něco napodobujeme.
Rituál – myšlenka převedená do praxe
Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když si troufnu tvrdit, že naše
myšlení a myšlení lidí, kteří žili před třiceti tisíci lety se od sebe nijak
zvlášť neliší. Potřebu rituálů máme dodnes. Možná byste se divili, kde všude
byste zritualizovanou činnost našli. Každopádně rituál byl jakýmsi zpečetěním
úmluvy mezi člověkem a Gaiou – Matkou Zemí. Člověk věděl, že když si něco silně
představí a dokáže onu představu několikrát zopakovat, ovládne génia věci, po
které touží. Rituál je jakési potvrzení našeho přání, razítko iracionality,
která nás obklopuje. Pravěký člověk používal analogie. Věděl, že když ztopořený
úd v extázi vsune do své ženy, vznikne život. Věděl, že když vztyčí menhir,
stane se totéž, oplodní přírodu – Velkou Matku a bude dobrá úroda. Jeho stáda
budou mít dostatek potravy a tím pádem bude mít dostatek potravy i on. Rituály
se stávaly čím dál tím složitější a propracovanější, podle toho, čím složitější
byla doba. Čím nevyzpytatelnější byla příroda, tím se stávaly rituály nejen
složité ale i krvavé. Lidé totiž museli obětovat to nejlepší, co měli, aby si
naklonili přízeň bohů nebo spíše Matky Bohyně. Obětovali nejlepší muže
v plodném věku, svoje genetické otisky – děti a nejlepší zvířata. Protože
lidé přežili až dodnes, tak zřejmě takovéto počínání mělo svůj smysl. I když se
nám to může zdát velmi bizarní.
Žena šamanka
Abych nemluvila jenom o člověku – muži,
stejně důležitou, ne-li důležitější roli jako muž, měla ve světě magie a
rituálu žena. Ona byla odraz velké matky přírody, byla její reinkarnací,
prodlouženou rukou. Byla obrazem měsíce, její tělo se mu podřizovalo, přibývala
a ubývala stejně jako Luna, menstruovala v pravidelných měsíčních cyklech
a hlavně dávala život. Stejně tak ho mohla i brát. Jsem přesvědčená, že prvními
šamankami byly ženy. Pro jejich podobnost s přírodou a proto, že mají velmi
tajemný dar, že se v nich může zrodit život. Kdo jiný by mohl komunikovat
s přírodou, s Velkou Matkou Bohyní? Kdo jiný by mohl předvídat, kdy
přijdou velká stáda zvířat, kdo jiný mohl uzdravovat, znát tajemství rostlin a
rozumět hvězdám na nebi? Žena je tím, komu vděčíme za přítomnost, ona viděla
díky své intuici svého muže, opřená o své schopnosti a znalosti a rituály,
jista si sama svojí podstatou. V té době byli ještě muži skutečnými muži,
moc toho nenamluvili, ale konali. Byli si jisti svojí silou, zručností a
nespoutanou živočišností. A svoji ženu – bohyni, která uměla předvídat
budoucnost a komunikovala s vesmírem, milovali. Uctívali ji jako bohyni.
Myslím, že tehdy někomu vysvětlovat, k čemu je viagra, by asi nikam
nevedlo. Sex byl chápán jako radost ze života, jako samozřejmost, ne jako
povinnost. Muž nechápal penis jako prodloužení svého ega, ale jako důkaz své
existence. A v tom je setsakramentský rozdíl. To, co potom přišlo, by se
dalo nazvat zotročením a holocaustem ženy. Její síla a svoboda byly okleštěny,
stala se chodící vaginou. Badatel v oboru mytologie Joseph Campbell řekl,
že s existencí ženy a s jejím působením všechno stojí a padá. Celý
cyklus lidské existence. Magická síla ženy a zázrak ženství není menším divem,
než sám vesmír. To dalo ženě úžasnou sílu a jedním z hlavních zájmů mužské
populace se stala snaha tuto sílu zlomit, ovládnout ji a využít ve svůj
prospěch. Existuje studie, která zkoumá DNA člověka, podle níž jsme všichni
potomci jedné jediné matky. Je pravděpodobné, že lidé začali Matku Bohyni
uctívat v době, kdy neandrtálci začali ustupovat homo sapiens. Je pravda,
že malby z těchto vzdálených dob zobrazují zvířata a ve vzácných případech
muže v maskách, ale jedna z nejstarších zachovaných maleb člověka je
žena s bujnými tvary, na hlavě má špičatou čepici a jmenuje se Venuše
z Lossei. Bylo nalezeno mnoho ženských sošek, vytvořených z kamene,
kostí, či mamutích klů. Bohyně, kterou my, Čechové, známe pod názvem Věstonická
Venuše pochází z obrovského množství neolitických sošek, které se nacházely
po tisících. Mužských sošek bylo nalezeno jen málo. Je logické, že to bylo
právě proto, že žena má dar života, kdežto mužské tělo tímto zázrakem
nedisponuje. Ovšem existují i teorie, že šlo o něco, co se podobalo dnešní
pornografii. Což je samozřejmě hloupost. Tyto sošky jsou především matky,
ztvárněné, jak sedí na bobku při rození dětí, jak ukazují na svá ňadra a na své
genitálie, ovšem v tom není nic pornografického, je to život sám ve své
nejryzejší podobě. V dnešní archeologii se skutečně mnoho mužů domnívá, že
nálezy takzvaných Venuší, sošek, u nichž jsou zvýrazněny ženské znaky jako
velká ňadra, břicho, boky, stehna zadek, byly jakousi primitivní pomůckou pro
povzbuzení erotické fantazie muže. Podle těchto patriarchálních archeologů byla
žena důležitá pro společnost, protože stejně jako ovce nebo kráva dokázala
rodit děti a starat se o ně. Tato představa bohužel přetrvává dodnes.
V poslední době však archeologické výzkumy podtrhli nohu zakořeněné
představě, že muž byl lovec a žena matka, opečovávatelka rodinného krbu. Našly
se důkazy, že se ženy aktivně podílely na lovu. V době, kdy se lidé živili
sběrem, lovem a rybolovem, kdy byla zvěř v pohybu, pronásledovali ji
všichni. V té době zřejmě panovala velká sexuální rovnost. Těžko říct, kdy
se uskutečnil onen přechod, kdy žena přestala být ztělesněním bohyně a muž ji
přestal uctívat, dříve se tradovalo, že právě v zemědělských společnostech
neolitu byla žena onou bohyní, ale zřejmě je to právě naopak. V loveckých
společnostech paleolitu ještě požívala výsadní postavení ve společnosti, ale
s nástupem zemědělství začala být chápána jako chodící inkubátor.
Každopádně, i tehdy bylo podstatou magie a rituálu napodobit pochody, které se
odehrávaly v přírodě a kolem člověka samotného.
S nástupem patriarchálních
společností, jako byli Áriové v Indii, Řekové, Římané a samozřejmě
křesťané, přestože paradoxně Ježíš byl sám feministou par excellence a také
společností vyznávající islám a judaismus, byla žena společensky potlačena do
pozadí. Mimochodem právě tato tři nejsilnější patriarchální náboženství vznikla
z jediného základu.
Na to, proč žena ztratila své postavení,
se názory různí. Možná kvůli přelidnění, možná kvůli bitvám o půdu a
pravděpodobně v tom sehrál svou roli i vynález železa a meče, pomocí něhož
mohl muž bojovat.
Někdy kolem roku 4000 př.n.l. se začaly
na bažinatých rovinách Mezopotámie, mezi Eufratem a Tigridem, usazoval lidé –
Sumerové. V jejich městech vždy byly vládkyně, které byly ztotožňovány
s bohyní. Během následujících tisíc pět set let byly poznatky Sumerů
přejímány všemi národy, od Anatolie (Turecko), až po Egypt, od pobřeží
Středozemního moře, po Írán. Ve všech těchto zemích byla bohyně zosobněním
času, prostoru a příčin, v nichž všechen život nachází svůj počátek a
konec. Byla základní substancí, jiskrou života, z níž byla stvořena těla
lidí, živočichů a rostlin. Asi 3000 let př.n.l. začal úpadek starého
náboženství a matriarchát byl nahrazen patriarchátem. Rovnováha mezi Měsícem a
Sluncem byla narušena. Bohyně Luny musely ustoupit bohům Slunce. Dříve lidé
chápali ženu jako aspekt měsíční bohyně, věděli že z temnoty ženského lůna
se rodí nový život. Časem se ale začali bát noci a zapomněli, že noc je matkou
života. Zapomněli na to, že kdysi žili v jeskyních, které už C.G. Jung
symbolicky přirovnával k ženskému lůnu a že právě zde, u plápolajících
ohňů a stínů, které se mihotaly po stěnách jeskyní, se rodila mysl člověka.
Právě zde se učil napodobovat přírodní pochody.
Velká Matka Bohyně měla mnoho jmen.
V Sumeru se jmenovala Inanna a Ereškigal, v Babylonii to byla Ištar a
Thiamat, v Kanaanu Astarté, v Malé Asii bylo její jméno Kybelé,
v Egyptě byla spojována s bohyní Nut, Ísis, Hathor a Maat. Ve starém
Řecku Afrodité, Deméter, Hekaté, Persefóne, Héra a v Římě to byla Diana a
Juno. Na Dálném východě to byla Šakti, Lakšmi, Kálí, a později triumfálně
vstoupila pod jménem Marie do křesťanství, ale pořád to byla ona, velká matka,
velká zasvětitelka člověka do magických tajemství přírody.
Ze začátku se křesťanství pokoušelo být
bez ženského božství, ale marně. Kult Panny Marie je ve všech křesťanských zemí
velmi silný. Přestože Nový zákon ji zmiňuje jenom jako „tu, jenž porodila
Ježíše Krista“ a dál se o ní nijak zvlášť nerozvádí, lidé si ji opět dosadili
na místo, které jí náleží. Žena, skutečná žena se stala vzácnou. Stala se
živočichem na vymření. A loveckou trofejí. Ženskost v tomhle světě už
dávno ztratila svůj punc ryzosti. A spolu s ženou se racionální rozum
snažil potlačit i magii a rituály. Troufám si říct, že to, že muž, který objevil
vše ve filozofii, v technice, astronomii, vědě, bylo jen díky tomu, že na
něj pracoval otrok jménem žena. Nicméně, zdá se, že se blýská na lepší časy a
žena dohání ztracený čas a dostává se tam, kde už kdysi byla. Do čela lidské
společnosti. Myslím, že nenastane věk Vodnáře, ale Vodnářky. Díky oběti, kterou
žena podstoupila, se opět vynoří z temnoty prvotní jeskyně a opět naučí
člověka přirozenému myšlení. Západní dějiny magie začínají až u mužů. Je
nemožné úplně oddělit dějiny magie od dějin filozofie, náboženství a vědy.
Proto jsem nemohla úvod do magie oddělit od toho, kdo to všechno začal, od
Ženy.
Atlantida - kolébka magie?
Téměř všechny prameny, píšící o magii,
udávají jako kolébku tohoto posvátného umění starý Egypt. To si myslím, že je
naprosto v pořádku, ale aby to nebylo tak jednoduché, legenda dále tvrdí,
že egyptští kněží ji zachovali jako odkaz nebo dědictví po zaniklé Atlantidě,
od těch, kteří zkázu přežili. Dále se traduje, že původní, pravá magie po vpádu
Hyxů do Egypta byla ukryta jednou provždy, přenášena hermeticky (ezoterně,
enigmaticky) a odkrývána jen nejvyvolenějším jedincům, kteří museli podstoupit
velmi přísné zkoušky. Co se Atlantidy týče, myslím, že v době, kdy o ní
psal Platón, netušil, kolik neplechy tato legenda napáchá. Po Platónovi psal o
Atlantidě kromě jiných i Ignatius Donnely, úspěšný spisovatel, ale neúspěšný
kandidát na amerického senátora. Donnely byl dokonce zastáncem evoluce, nepochyboval
o tom, že člověk se postupně vyvíjel „z opice“. Donnelyho Atlantida se
proslavila po celém světě, ale od chvíle, kdy se jí chytla madame Blavatská,
ruská cestovatelka a zanícená spiritistka, nastal velký zmatek. Nejenom proto,
že pro Blavatskou byla evoluce trapný omyl. Spiritistka si začala legendu
upravovat pole svého. Ve svých knihách napsala, že vesmírní vládci
z Atlantidy byli pravými předky člověka a že árijští hindové si dokázali
udržet atlantskou neposkvrněnost, na rozdíl od izraelitů – židovského národa.
Díky názorům Blavatské se učení o Atlantidě stalo učením o rasové nadřazenosti.
Ironií osudu to byli právě protagonisté třetí říše, kteří se jako první chopili
teorie o Atlanťanech a jejich nadřazené čisté rase. Byli přesvědčeni, že oni,
Germáni, jsou přímými potomky Atlanťanů.
Ve dvacátých letech procházeli Němci
krizí identity a naneštěstí tady byly romány Edmunda Kisse, vydávané na počátku
třicátých let. Kiss psal, že árijská rasa vznikla tak, že vesmírné ledové
těleso se kdysi srazilo ze Zemí a přineslo s sebou semeno árijského muže.
Dost dobře si to nedovedu představit. Zamrzlé v ledu? Tato árijská rasa, nadřazená opičím mužům,
založila svůj národ v Atlantském oceánu. Jeho romány pojednávají o konečné
diaspoře a následné migraci do celého světa. Himmler a Hitler byli jeho
vášnivými čtenáři a Hitler dokonce věřil, že jeho knihy zaznamenávají skutečnou
historii. Kissova Atlantida se podobala té Platónově, jen místo obrovské
pyramidy uprostřed byl válečný úřad – později se jím měl stát Říšský sněm v
Berlíně. A podle tohoto plánu se měl přestavět celý Berlín. Odtud měli vládnout
atlantští nejčistší vládci, za které považoval Hitler sebe a své soukmenovce.
Pro Němce, procházející krizí identity
to byl spásný symbolismus, na který mohli být hrdí. Začali spojovat svou
minulost s bájí o Atlantidě. Hitlerovi se líbila cyklická povaha
mystických německých dějin. Říkal, že potlačené Německo teď prochází očistnou
fází, která předchází dalšímu rajskému věku. Němci si najednou uvědomili, že
čekají na vůdce, který árijskou rasu z Atlantidy vzkřísí k novému
životu.
Kiss napsal: „Musíme vybudovat
společenství, jež všem ukáže viditelné znamení naší skandinávské krve, bělost
naší kůže, modř našich očí a svobodu našeho ducha, nezkaženou nízkými pověrami
náboženství.“
SS byli nejčistšími lidmi árijské rasy,
elitním bílým řádem rytířů, jako byli kdysi Templáři a jedině oni byli hodni
zkoumat tajemství Atlantidy. Trojúhelníkovitý hrad Welwelsburg byl postaven
v průsečíku čtyř prehistorických neudržovaných stezek v oblasti, kde
údajně vyvěrala nejmagičtější zemské síla. Bylo to srdce III. říše, sídlo
elitního seskupení SS a sídlo spolku, který se jmenoval Thule. V podzemí
hradu bylo vše zařízené ve stylu rytířů kulatého stolu.
V roce 1934 založil Himmler
speciální divizi SS, takzvanou Ahenerbe, tvořenou lidmi z nejlepších
univerzit v zemi. Jejich úkolem bylo znovu vytvořit německé dějiny.
Němečtí archeologové, fascinovaní minulostí árijské rasy, pročesávali celý svět
a hledali pozůstatky po svých předcích. Na základě údajů Ahenerbe se
ospravedlňovala válka tím, že vědci a archeologové tvrdili, že německá armáda
dobývá zpět území, patřící árijské rase. Takže se našlo i celkem „logické“
vysvětlení genocidy, neboli odstraňování nes
Blondýna a magie
Já sama, mám na člověka, zabývajícího se
zcela vážně ezoterikou dost nestandartní zjev. Jsem zelenooká blondýna, přes
prsa 105 centimetrů a v pase 60, to znamená, že vypadám podezřele, protože
takové stvoření se přece nemůže zabývat duchovními věcmi. Posláním blondýny je
svádět muže od rodin a páchat chaos v partnerských vztazích. Jednou se mi
stalo, že v době, kdy jsem často chodila na hrob rabiho Löwiho, mi
frustrovaná žena u pokladny řekla, že kvůli takovým „árijcům“ jako jsem já,
vznikl holocaust. I když jsem po otci napůl židovka, dala mi ta žena dost
nelichotivě najevo, že na těchto místech nemám co dělat.
Ale právě tahle poznámka mě donutila
studovat magické pozadí nacismu. Naštěstí rabi mi to vynahradil, protože mi
nedaleko svého hrobu poskytl místo pro mé působení – věštírnu u Zlatého Hada.
Rasismus rozhodně nevymizel ani v tomto, ani v ezoterickém světě. Když jsem
vstoupila na pole české ezoteriky jako nezkušená, leč zapálená čarodějka, mnoho
lidí mělo vůči mé osobě a zjevu předsudky. Jedna známá astroložka mi tehdy
řekla, máte výjimečný horoskop, jste předurčená pro ezoterickou dráhu a pro
duchovní nauky… ale ten váš vzhled, víte… a ty fotky a to, že jste na nich
nahá…
Ale proč ne? Co je na nahotě špatného a
falešného? Je to ta nejryzejší pravda o každém člověku. Nahota je nevinná,
stejně jako láska. Nevzdala jsem se a nenechala jsem se zmást lidmi, kteří se
vrhli na duchovno, protože neměli úspěch v normálním životě.
Mimochodem, všimli jste si někdy, že
katolická církev má tolik rituálů, že jich snad tolik nemá ve
svém arzenálu ani rituální magie?
Dá se vlastně magie dělit?
Člověk je od přírody dobrý, ale zlo přišlo
jeho začleněním do společnosti. Prapůvodní stav, rajský věk, byl v době,
kdy člověk žil v harmonii s přírodou. Dokud žil jen sám se sebou,
dokud žil s přírodou a v přírodě, byl svobodný a šťastný.
Jean Jacques Rousseau
Hermetikové považují magii za řeč bohů.
Magie se dá rozdělit na vyšší a nižší nebo na černou a bílou, na přírodní –
čarodějnictví a šamanismus a na psychurgii a theurgii a tak dále. Každopádně,
když už si tolik lidí dalo práce s tříděním a klasifikací, je
pravděpodobné, že něco na magii opravdu je. Je to prastaré učení o přírodě,
vesmíru a lidské mysli. Rozdělovat magii na vyšší a nižší nebo na černou a
bílou, je nesmysl. Je to stejné jako s myšlenkami. Myšlenka prostě je a to
jakým způsobem ji použijeme, je pouze na nás. Dualismus je pro patriarchální
společnost (to je společnost, v níž vládnou muži) natolik podstatný, že bychom
mezi ně mohli dát rovnítko. Patriarchální společnost totiž striktně vymezuje
protiklady, jako dobro a zlo, noc a den. Všechno se staví proti sobě, buď je
něco zlé nebo dobré, užitečné nebo škodlivé. A to je základ pro boj,
soutěživost, egoismus a předsudky. Něco je lepší, ostatní je horší. Takže si
zapamatujeme, že dělení magie na bílou a černou mohlo vzniknout jedině
v době, kdy vládl patriarchát.
Pro mě je magie naukou o myšlenkách a o
tom, jak těchto myšlenek využít.
Přirozené světlo v člověku pochází
z hvězd. Paracelsus
Magie je nauka o ovládnutí mysli. Pokud
zvládneme tento úkol, záleží jen na nás, kam své myšlenky nasměrujeme a
k čemu je využijeme. Od mnoha filosofů jsem se naučila, jak se dívat na
svět a jakým způsobem přemýšlet. Od malířů a fotografů jsem se naučila, kolika
způsoby se dá svět pozorovat, ale to, jak všechno využít v praxi, mě
naučila magie. Nastavit clonu a čas u fotoaparátu je rutina, ale rozhodnout se
co vyfotit a jakým způsobem se objekt podívat, to už je věc imaginace
(imaginace je odvozena od slova magie, stejně jako slovo image).
Velcí mágové starověku po sobě žádné
vymezení magie nezanechali, ať už to byl Mojžíš, Zoroaster nebo Šimon Mág, ten
říkal, že magie je nejvyšší mocí, či Pythagoras…
Magie podle slovníků a lexikonů znamená
„mocná“ a je odvozena pravděpodobně z perštiny. Případně z řečtiny,
megas = mocný, v latině magnus = veliký, v sanskrtu maha = moc. Klasik
západní magie Agrippa von Nettesheim (co jsem se jeho spisů nasháněla a kolik
času jsem nad nimi strávila, než jsem jim porozuměla!) chápe magii jako
„nejhlubší ovládnutí skrytých zákonů a podstaty přírody“. Paracelsus,
zakladatel moderní medicíny, ji nazývá nejvyšší moudrostí a renesanční filosof
a astronom, podle mě velmi nedoceněná osobnost, Giordano Bruno (na květinovém
náměstí, kde byl upálen, jsme si s Ravenem vychutnali kapuccino a dívali
se na jeho sochu) vysoce vyzdvihoval úroveň egyptské magie. Napsal: „Chápu
magii jako schopnost vyvolávat příčiny skrytými způsoby…“ Byl to tantrik a mág,
aniž to věděl. Další z jeho myšlenek: „Celé tělo světa žije.“ Anebo: „Věc jakkoli malá, jakkoli nepatrná v sobě
zahrnuje duchovní substanci, protože duše je v každé věci. Neexistuje částice,
která neobsahuje její část, které by duše nevdechovala život.“
Dračí magie
Podle mě šlo v magii o postupný
vývoj, stejně jako to bylo s naším myšlením a dáváním si věcí do
souvislostí. Byla to vlastně taková interakce. Základ byl stále stejný, ovlivnit skrz svoje přání realitu. A pak,
čím dál tím víc, se myšlení stávalo složitější a tím pádem svět kolem
komplikovanější, se přecházelo na složitější rituály a ceremonie, až došlo k
dělení na různé druhy magií. Podle stupně poznání, podle skupin, které ji
praktikovaly, podle způsobu myšlení, podle pohlaví, národnosti, vyznání, až
z toho vzešly rituály církví, spolků, od ranných křesťanů, gnostiků,
rosenkruciánů, až po zednáře. Až se stala doménou patriarchální společnosti,
neboli doménou mužů. Stalo se téměř pravidlem, že kdo nedosáhl vyššího vědomí,
mohl alespoň založit organizaci, ať už náboženskou nebo politickou. Od té
chvíle pro mě, jako čarodějku, přestává mít „mužská“ magie smysl. Čistou formu
magie pro mě představuje pouze přírodní náboženství, čarodějnictví a
šamanismus, protože v nich je ještě obsažená neposkvrněná lidská touha po
poznání.
Dračí magie je původní magie, je stará
jako svět sám. Je ještě skromně patrná ve stavebních a architektonických
prvcích Egypta, je v symbolech a architektuře gotických katedrál
(Fulcanelli) a skrytá v našem podvědomí, v naší ztracené paměti.
K čemu ji přirovnat? Co třeba k posvátnému sexu? Ano, dračí magie je
sexuální akt, tantrická maithuna. Muž nekopuluje a nevynucuje si vlastní
orgasmus, splývá se ženou, která ho svíráním vaginálního svalstva dovede
k extatickému orgasmu. A o to jde.
Dračí magie je splývání s původním učením o přírodě, o síle ženy a
síle noci.
Dnes člověk nechápe temnotu a noc jako
plodnost matky bohyně, ale spíš jako bránu do pekla. Dračí magie usilovala o
zlepšení kvality života tady na zemi, věnovala se poznávání přírody,
uzdravování a smyslovým radostem. Světlo lidského vědomí povstalo kdysi
z propasti svíjejícího se hada věčnosti (draco, z latiny, je drak,
had) tak jako Bytí vzniká z Nebytí. Za posvátným symbolem draka – hada už
dnes nevidíme život, ale strašlivou obludu, které je třeba srazit všechny
hlavy. Prastará dračí, neboli prapůvodní magie spočívá na dvou pilířích, neboli
pólech. První pól vytváří to, co můžeme popsat jako věčnost, temnotu,
bezčasovost, nebytí a nekonečno a druhý pól jako čas, bytí, světlo, vědomí,
ohraničenost, pohyb. Neboli ženský a mužský princip. Jsou to části jednoho
celku a jeden bez druhého nemohou být, protože to není možné, První dává
druhému smysl a naopak. Není možné si představovat existenci světa či vesmíru,
kde vládne jen jeden z těchto pólů. Bohužel většinou byl označován ženský
aspekt za ten špatný a dodnes se věří, že bůh, neboli mužský pól tohoto světa,
je dobrý.
Dračí magie je postavená na intuici
ženy, která je spojená s bohyní - přírodou, splývá s jejím vědomím a
pomocí symboliky – archetypů - spolu komunikují. Proto je chování ženy tak
nepochopitelně iracionální pro mužský svět.
Skutečnost, že myslíme a naše schopnost
imaginace, představivost, se dnes čím dál častěji dává do souvislosti
s halucinogenními látkami, které rozšiřují vědomí. Člověka v těchto
zcela iracionálních stavech kdysi napadla spousta věcí. A hlavně se naučil
vciťovat do přírody, do zvířat, ale i do pocitů ostatních. Kdybychom byli odkázání pouze na šachy,
logiku, černou a bílou, se striktně racionálními myšlenkami, asi by se náš
mozek podobal uměle vysázenému lesu, se stromy ve vzorných zákrytech.
To, že jsme myšlení zdegenerovali na
čistou konzumaci a závislost bez duchovního rozměru, je neomluvitelné, stejně
jako to, že jsme vzali sexu jeho božský statut.
Ono nehodnocení je hlavním a
základním bodem dračí magie, protože celý systém je složen ze dvou polarit jin
a jang, které mezi sebou nesoutěží, ale patří k sobě a vzájemně se
prolínají. Pokud vám to připomíná princip sexuálního aktu, tak je to správně,
protože spojení obou principů vytváří třetí – stavební kámen života – hmotu.
Každé velké náboženství a filosofie je postavené na posvátné trojici. Například
v Egyptě to byla Ísis + Osiris = Hórus. Jen v křesťanství se najednou
vynořil dost nelogický Otec, Duch a Syn. Kam se ztratil základní ženský
element? Marie matka, je pro křesťanství nepodstatná.
Mystéria pozdější sexuální magie mají
své kořeny právě v této syntéze, ve spojení dvou protikladů. Dračí magie
vidí ve všem ono božské spojení obou polarit. I spojení sexuální a duchovní,
protože obojí má tutéž podstatu. A právě ze spojení vznikal a vzniká život. Je
to věčný kruh, neustále rotující a rodící se sám ze sebe – kruhový had
Uroboros.
Je paradoxní, že právě spojení dvou
základních elementů jin a jang dělá člověku tolik potíží. Přitom je právě na
něm postavená celá naše existence, veškerý život, myšlení, každý nádech a
výdech, prostě všechno.
Kde je radost, oslavování života,
oslavování veškerého stvoření? Proč se divíme pohanům, že ve všech svých
obřadech oslavovali sex (spojení), proč se divíme Freudovi, že za vším viděl
sex? Že je jeho učení překonané? Nesmysl!
Symbol draka či hada znamenal NIC,
nebytí. Pro svoji neuchopitelnost. NIC, v podstatě bohyně, zrodilo Něco,
bytí a společnými silami vytvořili vše ostatní, vesmír, svět a nás. Bytí
z nebytí je symbolizováno dalším velmi slavným symbolem vesmírné síly –
svastikou. Svastika není rotující kříž, ale vír, působící stahování, je to
obrovská brána života a smrti, nebo chcete-li vagina matky bohyně. Víření
svastiky vyvolává spirální pohyb, který roztažen do linie, tvoří pohybující se
vlnu – hada, proto je tato všestvořitelská síla označována jako hadí.
Mimochodem vir (z latiny – muž) si s tímto vírem pohrál ve druhé světové
válce a jak to dopadlo. Jazýček vah se vychýlila na nesprávnou stranu a
svastika se stala prokletým symbolem. V dračí magii platí, že čím silnější
osobnost nebo čím víc člověk praktikuje meditaci, tím větší vír kolem sebe
vytváří. V Indii se tomu říká pitha. Mohou jej vytvářet lidé se silnou
osobností, lidé zapálení pro věc. Také se říká, že člověk má silné charisma.
Někdy se ostatní lidé v blízkosti takového člověka cítí vyvedení
z míry. Pozor, nepleťte si to s arivismem (vysávání životní energie).
Astrál – svět za zrcadlem
Magie je tedy práce s myšlenkovým
světem – s Astrálem. Pokud se soustředíme na své přání, neboli se dokážeme
plně koncentrovat na myšlenku a vyšleme ji ven z hlavy, vždy skončí
v Astrálu. I když Raven, můj muž, tvrdí, že u většiny lidí končí jejich
myšlenky někde úplně jinde...
A podle toho, jak moc jsme se
soustředili, se myšlenky v Astrálu „zhmotní“ a v této podobě se
stávají realitou. Složité? Ani ne.
Můžeme si představit Astrál jako zrcadlo
nebo jako trampolínu. Všechno co do něj míří, Astrál pohlcuje a současně
odráží.
Takže
klíčem k pochopení magie je Astrál. Magie je založena na interakci mezi
světem fyzickým a astrálním. Pokud bychom přece jenom začali magii rozdělovat,
narazíme na dva důležité pojmy, na theurgii a psychurgii. Psychurgie je magické
umění vcházet do styku s duchovními bytostmi s výjimkou vysokých
inteligencí (sféra bohů). Psychurgie prostě pracuje přímo s Astrálem.
Astrál je v podstatě naše podvědomí, je to tajná zásuvka naší psychiky.
Jádrem západní psychurgie je cvičení živlů – oheň, země, voda, vzduch.
V Astrálu se pohybují všechny naše představy, ale také bytosti, na našich
představách nezávislé. Například larvy, elementálové, elementárové a astrální
těla zemřelých bytostí. Typickou astrální larvou je sukkubus nebo sukkub. Co to
je? Ženský přízrak, který se k nám většinou pokradmu přiblíží ve spánku, vypadá
velmi sexy a říká se, že člověk si s takovou sukkubou užije víc než se
skutečnou milenkou. Mužskému sexuálnímu démonovi se říká inkubus. Kontakt
s ním je údajně také velice příjemný. Zažila to skoro každá žena. Někdy
mívají inkubové konkrétní obrysy, někdy i tvář, někdy je to jenom pocit slasti,
který se dostaví během spánku a žena si to ráno vysvětlí jako příjemný sen, na
jehož obsah si už nepamatuje. Inkubové a sukkuby k nám přicházejí, protože
naše potlačené podvědomí je k sobě přivolává a berou na sebe různé
převleky. Většinou mají takovou podobu, která se nám líbí i v normálním
životě.
Pro evokaci elementála a pro
nekromantii, vyvolávání mrtvých, spiritismus, je vhodný nový Měsíc, Nov.
Magický úkon se provádí v magické oratoři nebo v přírodě, na místě,
kde vyvěrá silný zemský proud – wuivr. Je to obyčejně tam, kde jsou skály,
křižovatky, hřbitovy, ale to vše si probereme až v praktické a rituální
magii.
Slovy C. G. Junga není Astrál ničím
jiným, než kolektivním nevědomím. Je odrazem našeho světa, myšlení, vnímání,
představ a našich aktivit.
Astrál si opravdu představuji jako
zrcadlo, ale takové to zrcadlo, co bylo ve filmu Matrix. Že když se ho dotknete
prstem, tak prst projde skrz povrch a zrcadlo se začne vlnit jako hladina vody
nebo se vám hmota zrcadla začne nabalovat na ruku, jako živá.
V indické theosofii je Astrál
nazýván Káma-lóko a je přirovnáván ke světu vášní a přání. Staří Egypťané
věřili, že každý člověk má kromě svého normálního těla ještě astrální tělo -
Ka, které existuje v dimenzi pro ně určené – v Astrálu. Kabalisté
nazývali astrální svět Nefeš, Paracelsus jej nazýval Evestrum. Astrál je něco
jako informační vír, egregor, spojovatel mezi světem naším a světem myšlenek.
Je to rezervoár veškerého životního potenciálu a tvořivosti. Každá entita
fyzického bytí a psychického dění, má svou astrální dimenzi. Vše má svůj
počátek ve světě božských ideí, archetypů, které se jako negativ promítají do
roviny astrálu, kde dostávají zvláštní astrální formu, která se pak
v našem světě projeví jako fyzická forma. Život těchto forem se promítá
opět do Astrálu a tvoří zde pověstnou astrální kroniku – akášu. V ní mohou
číst lidé, obdaření zvláštními schopnostmi, věci minulé i budoucí. Astrál je
velkým rezervoárem života, obsahuje sféry mrtvých lidí i zvířat, ale i sklonů a
pudů, žijí v něm elementálové (larvy) a elementárové (živlové bytosti).
Kdybych měla vysvětlit, co je to
astrální larva, popsala bych ji jako silnou emoci, která vznikla ze sporu, ze
sváru nebo z výbuchu hněvu, ale také z nespoutané vášně. V Astrálu
existují egregory, což jsou astrální útvary kolektivních kultů a hnutí. Jsou to
náboženství, sekty, mafie, tajné spolky, politické strany. S některými
těmito formami navazují kontakty spiritisté a mágové, pracující na nižší úrovni
magie, psychurgie, ale také čarodějky a šamani. Tyto živoucí útvary, astrální
larvy a egregory, neboli fluida, se mohou zhušťovat a zřeďovat, ulpívat na
určitých předmětech a obývat místa, kde se nashromáždila prudká, obvykle
negativní energie, například díky vraždě, sebevraždě nebo tam bylo popraviště,
vězení, popřípadě jatka. Týká se to i domů a bytů, kde dlouho žil někdo sám.
Říká se, že když měl někdo někde ukrytý poklad, tak se k onomu místu váže
jeho astrální tělo, protože se dotyčný nechce zbavit závislosti na penězích a
nechce pochopit že je mrtvý. A čas od času bývá na tom místě i vidět.
Paracelsus říkal, že astrální síly
přitahují místa, kde byla prolita krev nebo sperma, neboť, „lidské šťávy jsou
pojítkem mezi světem lidí a astrálem“.
S. de Guaita ve své knize Klíč
k černé magii popsal podrobnou studii astrálních fenoménů. Přirozenou
formou spojení mezi Astrálem a člověkem je spánek, sen a kupodivu i sex. Anebo
cílené astrální cestování. Člověk se může stát po určitém výcviku zdatným
astrálním turistou. A je to zadarmo!
Rupert Sheldrake vytvořil pojem morfogenetického
pole, kde všechno, tvar rostlin, chemické látky, krystaly a dokonce i náš vývoj
je uložen jako v univerzální paměti. Což opět docela dobře odpovídá naší
představě Astrálu. Astrál je prostě takový oceán transcendentních forem života.
Elementálové
Je to vývojově nejnižší druh astrálních
bytostí. Označují se také jako „larvy“. Plodí je prolitá krev, sperma, zlost a
nenávist. Když je člověk vzteklý, může si vytvořit astrální larvu, která ho
zpětně vysává a tím se uzavře bludný kruh. Buddhisté, stejně jako římský
filosof Seneca, považují hněv za jeden z největších hříchů.
Pro lidi s obsedantním jednáním se
jejich nemoc rovněž stává doslova zhmotněným démonem, bytostí, kterou často
kreslí a dávají jí jméno, aby nad ní převzali kontrolu. V magii totiž
platí, že když někdo zná jméno osoby nebo entity, má nad ní moc.
Elementárové - duchové přírody, neboli
živlové bytosti
Jsou to bytosti, tvořené jediným živlem.
Na rozdíl od nich je člověk tvořen čtyřmi živly. Egypťané je nazývali „Afrity“,
Peršané „Dévy“, Indové „Bhutas“ a „Davas“.
Duchové země - gnómové, duchové ohně -
salamandři, duchové vody – nymfy a víly, duchové vzduchu – sylfové.
Strážkyně prahu Astrálu
Říká se, že kdokoliv začne manipulovat
s Astrálem, v určité fázi ho začne pronásledovat děsivá vize.
Většinou ve snech. A většinou je to Strážkyně prahu v podobě obří
tarantule. Pokud tuto vizi překonáme, vstup do astrální říše je nám otevřený.
Jde o personifikaci našeho vlastního nevědomí. Když děláme zrcadlovou magii,
často se s „Odulou“ setkáme, ale také s různými přízraky, démony,
světelnými efekty. Nejde o nic jiného, než o projev našeho nejhlubšího
podvědomí, protože ho otevíráme.
Setkala jsem se s názory, že je to
velmi nebezpečné. To ano, ale největším nebezpečím v našem životě jsme my
sami, protože se můžeme například polít vařící vodou, můžeme někoho přejet
autem nebo se můžeme i zabít. V porovnání s „normálním“ životem není
cesta do vlastního podvědomí zase tak strašná. Celý náš život je nebezpečný.
Přízrak strážce Astrálu může mít také
podobu boha se šakalí hlavou, Anubise nebo to může být obrovský drak nebo had.
Jak už jsem řekla na začátku, magie je ve své podstatě blízká psychoanalýze.
Když začneme s magií, začneme pracovat se svojí myslí a s archetypy
kolektivního nevědomí. Ještě, že ten Jung existoval...
Hlavními činiteli magie jsou vůle a
imaginace a ty se musí cvičit. Bez tohoto výcviku je praktikování magie nemožné
a neúčinné. Pevná víra je přirozený základ magie a uplatňuje se u čarodějek a
šamanů, ale stejně tak u bojových umění. Například v kung-fu, shaolinském
bojovém umění, je základem také „pouhá“ myšlenka.
Theurgie – řeč s bohy
Slovo theurgie vytvořil mág Julián
Chaldejský. Žil ve 2. století n.l.. Napsal spis, báseň, Chaldejští věštci, ve
které smíchal materiály z egyptských, babylónských, perských, syrských,
židovských a řeckých zdrojů. Tato báseň se stala biblí theurgie.
Jamblichos (alexandrijská škola)
k ní napsal komentář. V 6. století byla theurgie zakázána křesťanským
císařem Justiniánem. Cílem theurgie byla spása prostřednictvím spojení
s božstvím. Theurgie byla znovuobjevena až za renesance. Vysoká magie,
Magie Divina, neboli theurgie je založená na komunikaci s vyššími
inteligencemi, anděli a génii, vývojově vyššími, než člověk a jejím cílem je poznání
a splynutí s nimi. Magik v jistém slova smyslu opět pracuje se svým
nevědomím, s jeho hlubokými fylogenetickými prastarými strukturami. Někdo
říká, že jde o halucinace, vyvolané psychickým rozpoložením nebo očekáváním
mága, či působením narkotických kuřidel nebo dlouhého půstu, který se obvykle
před evokací drží. Většinou jde o světelné a zvukové efekty, v oblacích kuřidla
se objevují bizarní tvary, obrysy postav, zvířat a lidí. Také se stává, že je
slyšet kroky kolem magického kruhu, objeví se záblesky, chlad, průvan
v uzavřené místnosti, zářící oči v chuchvalcích mlhy. V přírodě
jsou to úkazy jako roje světlušek nebo přibližování zvířat, jak říká Raven,
zvláště, když máme v kapse housku se salámem, ale mohou to být i útoky havranů,
či jiných ptáků.
I při theurgii musíme nejdříve projít
branou Astrálu. Bez Astrálu to prostě v magii nejde. Pojem theurgie je
odvozen od řeckého theos = bůh. První spis o theurgii, neboli vyšší magie
pochází od Jamblicha (330 př.n.l.). Napsal pojednání o mystériích egyptských.
Jamblichos magii chápe jako volání bohů, jako evokaci božských sil, které mají
theurgovi – mágovi dopomoci k duchovnímu růstu. Theurgii pěstovala slavná
alexandrijská škola před dvěmi tisíci lety. Theurgie, spirituální alchymie je
nejvyšší forma magické praxe. Theurgie nemusí být provozována pomocí rituální
magie. Upřednostňuje se meditace, koncentrace. Theurgické evokace se provádějí
třemi způsoby.